Do kryokomory, ve které se pohybuje teplota okolo minus 130 stupňů Celsia, denně zavítá zhruba čtyřicet lidí. A to samozřejmě nejen kvůli pocitu chladu. Kryoterapie má na lidský organismus i řadu pozitivních zdravotních účinků. Posiluje imunitu, odstraňuje bolesti kloubů, urychluje regeneraci svalů, pozitivně ovlivňuje růst svalové hmoty, zvyšuje celkovou fyzickou odolnost a mnoho dalšího.

A jak proces kryoterapie probíhá? Po převlečení do speciálního oblečení absolvujete nejprve třicetisekundový adaptační pobyt v předkomoře v minus šedesáti stupních Celsia. Po půlminutovém osmělení jste vpuštěni do kryokomory, kde teploměr ukazuje zhruba minus 130 stupňů celsia. V tomto mrazíku si pobydete zhruba dvě až tři minuty.

Následuje další, takzvaná zahřívací fáze. „V této fázi se člověk zahřívá na aerobních přístrojích. Zahřívací fáze by měla ideálně trvat dvacet minut v mírném tempu. Není to o výkonu, ale je to opravdu o tom, aby se člověk zahřál a přenesl teplo tam, kde ho je třeba,“ popisuje Roman Kubala z Kryocentra Ostrava.

VHODNÉ I PRO DĚTI

Mnoha lidem pobyt v tak nízkých teplotách nahání hrůzu. Zdravý člověk se ovšem nemusí bát. Kryoterapie je vhodná dokoncei pro děti. „Děti mají tu výhodu, že nevidí to hrozné číslo minus 130, takže tam jdou intuitivně a všem se to líbí,“ říká Roman Kubala s tím, že tato teplota je pro tělo relativně dobře snesitelná. Z angíny nebo nachlazení člověk nemusí mít obavy, pokud dodržuje pokyny obsluhy. „V kryokomoře se nesmí mluvit, jinak člověku odejdou hlasivky a nachladí se. Rovněž je třeba správně dýchat, to znamená nádech nosem a výdech ústy,“ doplňuje.

S klimatizací v autě se návštěva kryokomory nedá srovnávat. „Když jedeme v autě a fouká klimatizace, tak vzduch natvrdo proudí proti nám a my ho dýcháme přímo. Poté nám samozřejmě teplotní rozdíly při přecházení dělají problém. V případě kryokomory to tak není, protože tam nic nefouká. A pokud člověk dýchá správně, tak k ničemu takovému nedochází,“ dodává Kubala.

V TROPECH DO SAUNY?

Někteří jedinci i přes vysoké teploty dávají přednost klasické sauně. Návštěvníků v saunách ovšem v letních měsících ubývá. „Při tropických teplotách v období letních prázdnin zaznamenáváme pokles návštěvnosti v saunách každoročně. Tuto skutečnost v období letních prázdnin řešíme omezeným provozem saun v areálech,“ říká Hana Marečková z infocentra ze společnosti Sareza.

Tato slova potvrzuje i majitel Sauna clubu Katakomby Lumír Válek: „Obecně platí, že v létě je naše sauna mnohem méně navštěvovaná. Do sauny chodí pouze skalní saunaři. Saunování je v létě pro tělo dobré, jenže lidé to berou tak, že vedro mají venku, tak proč by ještě chodili do sauny.“

MARTINA RIEMLOVÁ

Autentické cedule z roku 1968 v Ostravě.
Ulice Ostravy zaplavily nápisy v ulicích. Město si připomíná 50 let od okupace