Deník navazuje na šestici rozhovorů s lídry nejsilnějších politických stran a hnutí před krajskými volbami. Postupně vyzpovídá i všechny tři bývalé hejtmany Moravskoslezského kraje: Evžena Tošenovského, Jaroslava Palase a Miroslava Nováka.

„Když mezi sebou určité skupiny bojují, subjekt to vždy oslabí. Pokud strana nemá z centra tvrdé vedení s přirozenou autoritou, aby jí okresy a kraje naslouchaly, tak to vede k rozhádanosti a k tomu, kde se sociální demokracie nachází teď,“ tvrdí Palas o úpadku strany celorepublikově, zejména však v Ostravě. V kandidátovi na hejtmana Petru Kajnarovi však opět vidí silného vůdce.

KRAJSKÉ VOLBY 2020

Co dnes, osm let po opuštění hejtmanského křesla, děláte?
Zabývám se svými dvěma vnoučaty, jsem v důchodovém věku a myslím si, že je to nyní příjemné zpestření mého života. Vedle toho mám celou řadu koníčků, jako je myslivost, kolo, turistika.

Jak zpětně vzpomínáte na čtyřletku v roli prvního muže Moravskoslezského kraje?
Když jsem kandidoval na hejtmana, tak jsme dosáhli výrazného úspěchu, kandidátka získala téměř 45 procent hlasů. Následující postup byl kuriózní v tom, že jako první v republice jsme v krajských volbách utvořili koalici s KSČM, což se ukázalo jako pragmatické a funkční, a to i v krizových situacích. Zažili jsme dvoje povodně na Novojičínsku a v Ostravě, také alkoholovou aféru pančovaného lihu jsme zvládli. V té vytvořené sestavě jsme pro kraj udělali kus práce. Vzpomínám na to rád a myslím si, že i ti, kteří jsou v současné době na kraji, si vedou poměrně dobře. V politice to máte tak, že padesát procent úspěchu je záležitost osobnosti lídra a druhá polovina se odvíjí od programu uskupení.

„Nehodlám skončit jako hejtman, který tu zavřel byť jedinou nemocnici.“ Ta slova jste pronesl v roce 2011 v reakci na to, jak jste viděl předchozí péči ODS o zdravotnictví. Osm let poté tu byl opět boj o špitály. Jak jste to vnímal?
Udělali jsme rozhodnutí v určité době, kdy se nemocnice začaly zadlužovat. Bedlivě jsme sledovali ten trend, protože jsme je nemohli nechat jít do obrovského propadu a ani jsme neměli možnosti a zdroje ten propad vyrovnat. Velmi důrazně jsme tlačili na ředitele špitálů, aby léčili v intencích finančních prostředků, které mají k dispozici od pojišťoven. Dařilo se nám to. Pozavírali jsme jen některá oddělení, omezili lůžka, něco jsme oslabili v Krnově a posílili v Opavě, a obráceně. Například právě tyto dvě nemocnice sloužily, protože Opava byla ve stomilionovém propadu a Krnov v mírném zisku. Tehdy se to ukázalo jako správné. Doznívalo to do až současnosti, kdy se v minulých měsících Opava ekonomicky oddělila od Krnova, a má svého ředitele. Prospělo to ekonomickému zdraví obou nemocnic. Museli jsme být tvrdí a nekompromisní.

Jaký je tedy váš pohled na aktuální situaci nemocnic?
Kdybych byl v tuto chvíli na místě Ivo Vondráka, musel bych ten krok udělat taky. Orlovská nemocnice z mého pohledu byla už za mé éry nemocnice zbytná. V okruhu několika kilometrů byly tři nemocnice a tato byla zbytná. Je potřebné v těchto budovách udělat lůžka následné péče. Populace stárne a lůžek bude velký nedostatek. Nemocnice se musí transformovat, ne zavřít. Je to pragmatický, ale nepopulární krok. U personálu i občanů Orlové to zvedlo vlnu nevole, ale pokud tam vznikne zdravotnické zařízení jiného typu, tak to lidé pochopí a ocení, protože lůžek bude do budoucna skutečně potřeba.

Byl jste ministr, hejtman i senátor. Ve které roli jste se cítil nejlépe?
(směje se) S nadsázkou říkám, že vším, čím jsem v životě měl být, jsem byl. Snažil jsem se své pozice zastávat zodpovědně, mnohdy na úkor rodiny, protože jsem byl málo doma. Proto si nyní užívám vnoučat a snažím se to rodině vrátit tím, že jsem více doma. Nemůžu říct, že ta či ona funkce byla lepší, všechny byly náročné.

VIZITKA JAROSLAVA PALASE
Jaroslav Palas (narozen 2. října 1952 v Bruntále) je historicky druhý hejtman Moravskoslezského kraje (2008 až 2012). Předtím byl v letech 2002 až 2005 ministrem zemědělství ČR a v letech 2010 až 2016 senátorem (u všech postů zvolen za ČSSD). V roce 2012 se však ze strany rozhodl vystoupit. Je ženatý, s manželkou Jiřinou mají syna. Je o něm známo, že je vášnivý sportovec a myslivec.

Největší chyba, které jste se dopustil, a největší vítězství, které jste v politice zažil. Zkuste zavzpomínat…
Vítězství, mám-li to převést na procentuální výsledek, byl výsledek v krajských volbách, kde jsme udělali téměř 45 procent. Kandidátka byla poměrně silná a měli jsme dobrá témata. Ani výsledek v senátních volbách nebyl špatný. V některých případech, ale ne často, se mi stalo, že jsem personálně neodhadl některé lidi, které jsem jako odborníky instaloval do určitých pozic, a ukázalo se, že na to nemají. Musel jsem je vyměnit. To se mi stalo asi ve dvou případech.

Z politiky jste neodcházel zrovna coby miláček veřejnosti, jak to vnímáte s odstupem času?
Cokoliv ke stavu mého domu vnímám jako vnitropolitický boj v tehdejší ČSSD, kdy na mě psali dopisy. Myslím, že jsem si ty věci obhájil. Tolik k tomu.

Co říkáte na úpadek sociální demokracie v Ostravě v posledních letech a vnitřní rozbroje ve straně?
Sešup není jen v Ostravě, ale celorepublikově. Záleží na osobnosti lídra, který kandidátku vede, a na zajímavosti programu. Pokud toto chybí, tak samozřejmě dochází k procentuálnímu propadu. Sociální demokracie se zabývá vnitřně sama sebou, určité skupiny mezi sebou bojují, což subjekt musí oslabovat. Pokud strana nemá z centra tvrdé vedení s přirozenou autoritou, aby jí okresy a kraje naslouchaly, tak to vede k rozhádanosti a k tomu, kde se sociální demokracie nachází teď. Program sociální demokracie je však pro lidi silně lukrativní. Stojí za to jej rozvíjet a sociální demokracii volit, protože je to strana, která tu skutečně je pro lidi.

Souvisel nějak s těmi vnitřními boji i váš výstup ze strany v roce 2012?
Ne, to vůbec ne. Chtěl jsem se odpoutat od politiky a takzvaně se na to vybodnout. Já jsem už chtěl jen dokončit volební období a deklarovat, že už nikdy kandidovat nebudu, protože toho bylo až až a člověk musí vědět, kdy skončit.

Myslíte si, že jméno Petr Kajnar stále rezonuje dostatečně silně na to, aby z toho pro sociální demokracii po čtyřleté pauze byla opět pozice ve vedení kraje?
Myslím, že je to zkušený člověk, zastával pozici primátora, zkušenosti v komunální i krajské politice jako zastupitel má. Přál bych mu, aby dosáhl úspěchu, je ale otázka, jak se potvrdí pravidlo, že se dvakrát nevstupuje do stejné řeky, v jeho případě do sociální demokracie. Další věc je to, co jsem naťukl už na začátku, a to že Ivo Vondráka pokládám za silného reprezentanta svého hnutí. To, co dělá, dělá poměrně dobře. Nejen pro Petra Kajnara bude silným soupeřem.

Co říkáte na oživení projektu Černé kostky v Ostravě, který byl v době finanční krize poslán k ledu?

Projekt je to od prvopočátku megalomanský. V zásadě musím jen připomenout, že jsme to nebyli my, kdo projekt zastavil, ale ještě rada vedená Evženem Tošenovským. Neschválili výběrové řízení a zastavili jej. My jsme to už jen převzali a nechali u ledu. A klidně řeknu proč. V současných nevyhovujících podmínkách, kde se knihovna nachází, za mého působení byly provozní náklady 30 milionů korun ročně. Ano, knihovna není v ideálních podmínkách, ale provozní náklady na novou kostku by byly kolem 100 až 120 milionů ročně, a my jsme v době krize ty peníze zkrátka neměli. Nyní jsme v další krizi a opět budete muset mít peníze na provoz. Podle mě je to zbytný projekt a v době elektronických médií se ty věci řeší jinak. Je navíc otázka, jestli na tyto věcí přidá stát v době krize, která se ještě určitě prohloubí. Výkonnost ekonomiky nebude dobrá a jsem přesvědčen, že stát nebude moct dávat peníze na projekty tohoto typu, jako spíše na projekty, které budou generovat další peníze, aby se kola ekonomiky roztočila. A kraj na to nemá své peníze.

Nezaměstnanost, konec těžby, koronavirus. Výzvy pro příštího hejtmana, souhlasíte?
Určitě ano, myslím si, že celá společnost je kvůli epidemii ve složité situaci, že se život změnil a změní a že dokud nebude vakcína, budeme se muset chovat zodpovědně. Život půjde v úplně jiných kolejích, než šel. Vznikla krize, a ta na nás na všechny bude mít dopad. Boj s těmito tématy a jejich eliminace je prvořadá záležitost a myslím si, že jiná témata ani nelze zvolit.

Obecně vzato, míří podle vás kraj v posledních letech správným směrem?
Myslím, že ano, je to jeden ze směrů, který je třeba propagovat. Těžký průmysl bude postupně svůj objem snižovat a musí se najít jiné směry. Toto je jeden z nich. I současná krize ukázala to, že některé části Moravskoslezského kraje jsou pro lidi silně atraktivní, ať už Jeseníky nebo Beskydy. Lidé pochopili, že nemusejí jezdit do exotických zemích a mohou se vyžívat v našich lesích a zařízeních, které tady máme. Mě osobně potěšilo, že tady nacházejí krásy i lidé z Prahy. Vidím to kolem sebe. Jedním ze správných směrů posílení těchto zařízení v kraji je, aby se kraj stal lukrativnější z pohledu turistiky a návštěvnosti.