V okrese Ostrava bylo ke stejnému datu v evidenci 11 947 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst činil 7112. Třetinu evidovaných uchazečů o práci v Ostravě tvořili koncem minulého měsíce klienti, kteří byli bez práce déle než rok a čtvrtinu pak ti, kteří zůstávají v evidenci déle než dva roky.

Ředitel krajské pobočky Úřadu práce v Ostravě (ÚP) Petr Prokop říká, že i když se prokazatelně snižuje podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů v evidenci, řada z nich přesto ztrácí motivaci pracovat.

„A to například kvůli nízké úrovni vzdělání, popřípadě neaktuální kvalifikaci, nedostatku praxe, exekuci, omezené mobilitě, věkovému, zdravotnímu handicapu či péči o malé děti nebo osobu blízkou. To vše výrazným způsobem snižuje jejich šance na získání práce,“ vysvětluje Petr Prokop.

Žádnými odhady o počtech uchazečů, kteří ve skutečnosti pracovat nechtějí, podle něj úřad práce nedisponuje. Důvodů, proč zůstávají v evidenci tisícovky volných míst, je podle Petra Prokopa ale více.

„Je zřejmé, že v evidenci jsou i uchazeči, které je obtížné umístit u zaměstnavatelů vzhledem k jejich postoji k pracovním návykům. V těchto případech je nezbytné, aby případný zaměstnavatel informoval úřad práce, že uchazeč nejeví o nabízenou práci zájem. Respektive, že ji odmítá. Je třeba si uvědomit, že pokud člověk požádá o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, zavazuje se tím i k plnění konkrétních povinností. Jednou z nich je plnění součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání nesmí odmítnout vhodné pracovní místo bez vážných důvodů. Pokud tak učiní, může ho úřad práce sankčně vyřadit z evidence, případně může takovému klientovi odejmout dávky,“ objasňuje ředitel krajské pobočky ÚP v Ostravě.

V současné době klade podle něj ÚP ještě větší důraz na cílenou a individuální práci s klientem.

„Svůj díl odvádí i proaktivní komunikace se zaměstnavateli a efektivní spolupráce agend Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek. Právě tato úzká vazba, kdy úřad práce posuzuje klienty v rámci obou oblastí společně, významně zvyšuje jejich uplatnitelnost na trhu práce a zároveň snižuje jejich závislost na dávkách,“ dodává ředitel krajské pobočky ÚP v Ostravě.

Ředitel krajské pobočky Úřadu práce v Ostravě Petr Prokop: V podpoře zaměstnávání osob se zdravotním postižením hraje důležitou roli stát  

V evidencích úřadů práce jsou i uchazeči, kteří jsou znevýhodnění například zdravotním stavem, obtížně hledají práci i lidé bez praxe a také starší uchazeči. Na možnosti jejich uplatnění jsme se zeptali Petra Prokopa, ředitele krajské pobočky Úřadu práce v Ostravě.

Jak velký podíl mezi uchazeči o práci tvoří v Ostravě lidé, kteří mají různá zdravotní a jiná omezení?

Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání evidovaných koncem července v Ostravě (11 947 osob), bylo 2173 osob se zdravotním postižením (OZP). Těm nabízeli zaměstnavatelé 366 vhodných míst. Největší nabídka pro OZP je v profesích uklízeč, pracovník ostrahy, prodejce po telefonu, finanční a investiční poradce, řidič osobního auta, švadlena, zprostředkovatel služeb a prodavač. V podpoře zaměstnávání OZP hraje důležitou roli stát. Například prostřednictvím příspěvků, které poskytuje úřad práce, a to na zřízení pracovního místa pro OZP a následně také na úhradu nákladů spojených s jeho provozem. Značným dílem přispívá v tomto ohledu též pracovní rehabilitace.

Úřad práce ČR uskutečňuje v celé republice také projekt s názvem Rozvoj systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením na volném trhu práce. Jeho cílovou skupinou jsou nejen zaměstnavatelé a klienti se zdravotním postižením, ale také zaměstnanci úřadů práce. Konkrétně speciálně proškolení poradci, jejichž náplní práce je poskytování cíleného poradenství osobám se zdravotním postižením. Od počátku roku 2018 poskytli pracovníci projektu celkem 22 658 individuálních poradenství a pomohli téměř 2,1 tisícovce klientů se zdravotním postižením zpět na trh práce.

Jak to vypadá s nezaměstnaností u lidí nad 50 let? Co brání tomu, aby na trhu práce více uplatnili? Jak z pohledu zaměstnavatelů, tak z hlediska jich samotných?

Lidé nad 50 let jsou nedílnou součástí celkového pracovního trhu a už dnes patří mezi klíčové hráče. Vámi zmiňovaný problém se tedy týká spíše lidí nad 55 let. Jejich zaměstnávání stále brání předsudky a obavy, že se starší ročníky hůře učí novým věcem a adaptují se na změny, jsou pomalejší a nezvládnou udržet krok s technologickým vývojem. Přitom jde často o lidi, kteří mají bohaté životní a profesní zkušenosti, mají odrostlé děti, a tudíž mohou věnovat své práci mnohem více času.

Pokud jim zaměstnavatel dá šanci, může získat loajálního zaměstnance. Mnohdy zbytečné obavy se ÚP ČR snaží u zaměstnavatelů prolomit. V současném programovém období běží v rámci celé republiky hned několik projektů (konkrétně v Moravskoslezském kraji je to projekt "Jdi dál 50+"). Cílem je komplexně řešit situaci této skupiny uchazečů a udržet je co nejvíce aktivní.