Poklop na kanále se zavírá. Osmačtyřicetiletý Petr z Olomoucka který sedí na dně jámy pod ním, se chvěje zimou. V ústech má roubík a je oblečen jen do ženských šatů.

Dívá se nepřítomně do tmy před sebe. Necítí nic, jen se bojí. Bojí se, že až se poklop znovu otevře, začne znovu jeho mučivé martyrium.

U krajského soudu ve Zlíně stanul v pátek teprve třiadvacetiletý muž ze Zlínska, který podle obžaloby v březnu v roce 2018 v Otrokovicích fyzicky napadal a sexuálně týral dnes jednapadesátiletého Petra z Olomoucka. Byl obžalován ze zvlášť závažných zločinů omezení osobní svobody, vydírání a znásilnění.

Podle obžaloby poškozeného nejdříve zamkl a držel týden v jeho vlastní kanceláři v Otrokovicích, kde ho nutil k nejrůznějším sexuálním zvrácenostem, tloukl jej a nakonec donutil k tomu, aby společně vybrali z pošty jeho invalidní důchod, který pak obžalovaný poškozenému sebral.

Otřesné zvrácenosti a násilí 

Později měl obžalovaný mladík nalákat poškozeného do karavanu u dálnice, kde se musel poškozený svléknout, obžalovaný jej pak tloukl přes sedací partie, kdy musel poškozený rány nahlas počítat a za každou poděkovat.

Celkem šlo o dvě stovky ran. To ale trýzniteli prý nestačilo, jak zaznělo v obžalobě, svou oběť tloukl lžící na boty přes genitálie. Poškozený si také mimo jiné musel obléci ženské šaty, ve kterých ho obžalovaný uvěznil v kanále s poklopem.

Po třech dnech tohoto mučení si měla oběť - Petr vyzvednout peníze z brigády. A to byla jeho záchrana, částku vybral na poště, ke svému trýzniteli se už nevrátil.

„On se vlastně prozradil sám. Šel na policii, ale udal někoho jiného. Nakonec se na něj ale přišlo,“ uvedl pro Deník poškozený muž Petr, který se svěřil se svým příběhem.

Oba muži se znali z práce z Brna. Byli kolegové ve firmě, která dodává energie.

„Tenkrát v Brně byl ještě normální,“ vzpomínal Petr na svého trýznitele.

Později prý nabídl obžalovanému, který neměl kde spát, aby v jeho kanceláři přespával.

„Koupil jsem mu i boty a oblečení,“ doplnil muž. Nakonec ale mu prý za jeho snahu obžalovaný takto odvděčil.

„Říkal mi pak, že v tom karavanu z něj mluvily drogy, že to nebyl on. Tohle jsem mu věřil,“ uvedl zdrcený muž.

Dodnes prý trpí posttraumatickým stresovým syndromem a není schopen normálního života.

„Někdy slyším v hlavě jeho hlas, tak mi doktoři přidali prášky,“ svěřil se dál Petr. Kdysi měl rodinu a děti, ale po přiznání, že je gay, se s nimi prý přestal stýkat.

Obžalovaný litoval a omlouval se

Obžalovaný mladý muž u soudu svých činů litoval. „Přiznávám se k vině, jak je uvedena v obžalobě,“ uvedl při svém vystoupení u soudu. Pak se omluvil i poškozenému.

„Mrzí mě to, budu si to pamatovat celý život. Je to kotva, kterou potáhnu celý život za sebou,“ řekl se sklopenou hlavou tiše obžalovaný.

Nakonec si od soudu vyslechl trest na spodní hranici trestní sazby a to pět let vězení a následnou ústavní léčbu. Podle soudce Radomíra Koudely k tomuto rozhodnutí soudu přispělo i to, že se muž doznal, projevil lítost a v minulosti nebyl trestán. Zásadní polehčující okolností pak podle soudu bylo to, že obžalovaný trpí psychickými rysy, které mu byly „dány do vínku“.

„Nemůže za to, jaké má určité psychické rysy, narodil se s nimi a přesto sám chce s nimi něco udělat. Bez nich by se takového činu nedopustil,“ vysvětlil soudce ve zdůvodnění. Pro soud nařídil, aby obžalovaný po výkonu trestu nastoupil ústavní léčbu.

„Při řádné péči lékařů je velká šance, že po výkonu trestu a ústavní léčbě, dostane druhou šanci a bude žít normální život.,“ komentoval soudce Koudela.

Rozsudek je pravomocný, nikdo se proti němu neodvolal.