V Ostravě, kde otevřel první restauraci už v roce 1993, mu neřekl nikdo jinak než pan McDonald's. „Byl jsem klasickým představitelem společnosti McDonald’s, který je denně v provozu. Vždycky jsem si zakládal na tom, aby se všichni zaměstnanci chovali slušně k hostům,“ opakoval Zdeněk Ostrý při rozhovorech s novináři.
Když nastupoval do první pobočky společnosti McDonald's v zemi v pražské Vodičkově ulici, psal se rok 1992. Bylo to ještě před jejím otevřením a měl za sebou zkušenost z pozice vedoucího stravování v kopřivnické Tatře, kde řídil čtyři stovky lidí.
Necelý rok nato již Zdeněk Ostrý otevíral první restauraci v centru Ostravy, stal se jedním z prvních franšízantů a vůbec prvním mimopražským franšízantem McDonald’s v Česku. „Začínal jsem mytím WC na Václaváku a došel jsem až do Ostravy,“ říkal se smíchem.
Denně mezi svými zaměstnanci
Na otevření první pobočky v Ostravě často rád vzpomínal. A to i přesto, že začátky nebyly jednoduché. „Neměl jsem peníze na licenci, v Tatře byl můj plat 6 600 korun měsíčně. Ale McDonald’s mi nabídl management kontrakt a umožnil mi, abych si na licenci vydělal. Byla to tehdy pro celý Moravskoslezský region velká událost, na otevření přišly stovky známých osobností ze sportovního, kulturního nebo podnikatelského života,“ vzpomínal vždy usměvavý a pozitivně naladěný manažer.
Byl denně mezi svými zaměstnanci v několika ostravských pobočkách, dbal na firemní kulturu, ale pořádal také akce pro děti. Po dvaceti letech předal své restaurace synovi, kterému když bylo potřeba, rád pomáhal. „Baví mě pracovat mezi mladými lidmi, doma bych to stejně nevydržel.“
Kdysi aktivní hokejista byl velkým a věrným fanouškem klubu HC Vítkovice Ridera, který pravidelně navštěvoval. Volný čas trávil na lyžích, v plaveckém bazénu nebo na tenisových kurtech v Komenského sadech, kde ještě v létě odehrál řadu skvělých a hlavně vítězných zápasů v oblíbené čtyřhře. „Život bez sportu si nedovedu představit, je to nejlepší zábava i relax,“ říkával. A bylo to i krédo, kterým se do posledních dnů řídil.