Kliknutím zvětšíte
Adam Hružík„Funguje to, pokrýváme provoz,“ míní vrchní záchranář ostravského územního odboru Adam Hružík.
V terénu má v té chvíli obě velké sanitky s osádkami řidič a záchranář s domovskou základnou v Zábřehu. V garáži zůstává jen SUV rendez-vous, neboli „rande“ pro záchranáře a lékaře, plus vůz do zálohy. Pryč je i vrtulník, plní úkoly s pacientem až v Praze.
„Kdyby se tady v okolí něco stalo, vyjede rande od nás a sanitka z jiné základny ve městě,“ vysvětluje devětatřicetiletý Adam.
První únorový čtvrtek má úřednickou, kancelářskou službu. Při níž mimo jiné dohlíží na plány staničních záchranářů sestavujících pro týmy plány služeb. Už to není taková hrůza, jako na přelomu roku.
Úrazů je méně
„Rychle jsme si odvykali na zažité měsíční rozpisy, co se prakticky neměnily. V nejexponovanějších týdnech v lednu jsme se službami hýbali i třikrát do týdne,“ uvádí vrchní záchranář. A zdůrazňuje, že i denní rekord 539 událostí v rámci kraje (až pětašedesátiprocentní nárůst oproti normálu) zvládají. Musí, jsou přece profesionálové ve svém oboru a ZZS není provozovnou, která se dá na čas uzavřít…
Frmol v poslední době mají právě v souvislosti s čínskou nákazou; v nevytíženějším období pomáhají i padesáti šedesáti pacientům s prokázaným koronavirem (a dalším s příznaky, ale bez pozitivních testů). „K tomu běžné infarkty, mrtvice, embolie, dopravní nehody,“ připomíná Adam. Ještěže situaci vyvažuje úbytek úrazů. Méně lidí venku = méně pádů, uzavřené školy = žádná zranění při tělocviku.
Externisté (zdravotníci působící na ZZS na dohodu) nastupují do služeb podle potřeby častěji, kmenoví zaměstnanci pak pracují v přesčasech. „Lidské i technické kapacity k zajištění zákonem daných limitů pro dojezdy máme,“ říká vrchní ostravský záchranář. Důsledně se při tom dbá na účelnost: Posily čekající jen na základně a „generující“ hodiny jsou zbytečné, raději je posílají na odpočinek k nabrání sil!
4 R: Roušky, rukavice, rozestupy… a rozum!
Zdravotníci – jistě nejen z Ostravy – právě v souvislosti s vírem Covid-19 zmiňují potřebu doplnit tři známé R (roušky, rukavice, rozestupy) o další R (rozum).
Celková situace v regionu Moravskoslezský kraj má více než třicet stanovišť zdravotnické záchranné služby a na nich přes šedesát posádek (dvě třetiny v nelékařských, třetinu v lékařských výjezdech). „V době epidemie sestavujeme až pět posádek pro covid-pozitivní pacienty a v lednu jsme posilovali i běžný provoz,“ informuje její mluvčí Lukáš Humpl. Zajištění služeb je podle něj docela náročné – leden neváhá označit za opravdu dramatický – přičemž všichni mnohdy pracují takřka na hranici svých možností.
„Aby nás volali lidé, jejichž stav opravdu odpovídá závažnosti,“ podotýká Adam. Připomíná i výzvu vedení ZZS v kraji, ať lidé s menšími úrazy i stavy, s nimiž se běžně chodí k obvodním lékařům, nepřetěžují operátory tísňových linek či posádky sanitek.
„Setkáváme se se zbytečnými obavami i špatnou informovaností. Ale také s případy, kdy nás volají pacienti opravdu na hraně, už v ohrožení života, co vyčkávají až jim bude nejhůře,“ poznamenává vrchní záchranář. Ke specifikům práce v „covidové“ době přidává kromě nošení osobních ochranných pomůcek i chystání sanitky na další výjezd (dekontaminace může zabrat desítky minut).
Kapitolou samou o sobě je pak předávání pacientů s koronavirem, osádky ZZS musí operativně komunikovat, kdo a kde přijímá, volá se při tom na spoustu čísel.
„Nyní je situace lepší, ale nikdo neumí říci, jak se změní ze dne na den,“ dodává Adam, který také jezdívá do terénu s „rychlou“. Koronavirus nekoronavirus, tato práce je pro něj srdeční záležitostí. K níž ovšem musí patřit i řádný odpočinek.
28
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
