Hrad slouží jako významné místo pro pořádání kulturních a společenských akcí, jako jsou například Letní shakespearovské slavnosti, studentský Majáles Ostrava nebo koncerty Barrák music hrad. Mezi oblíbené patří také hradní hodokvas, masopust, velikonoční jarmark a další. Je i častým cílem turistických výprav. V současné době prochází za provozu dalšími stavebními úpravami, který by jeho atraktivitu měly ještě zvýšit.

Ruiny

Moc přitom nescházelo a hrad, jehož počátky jsou datovány do 13. století, mohl být definitivně ztracen. „Hrad byl v podstatě ruinou, původní budovy téměř zmizely a jeho současná podoba je výsledkem rekonstrukce,“ uvedla Veronika Břicháčková ze společnosti Černá louka, pod kterou Slezskoostravský hrad spadá.

Záchrana hradu začala v roce 1998, kdy město Ostrava využilo předkupní právo a po nezbytné rekonstrukci hrad v roce 2004 otevřelo veřejnosti. Od té doby prochází dalšími rekonstrukcemi. Jedna z nich probíhá i v současné době. Mimo jiné se týká horního nádvoří.

„Jsme velmi rádi, že se podařilo dát rekonstrukcí hradu do pohybu. V rámci prací bude zpevněn povrch samotného nádvoří, modernizujeme také osvětlení. Jarní měsíce jsou pro tyto práce ideální, částečný provoz hradu zůstává zachován a na letní turistickou sezonu již bude hotovo,“ uvedl jednatel Černé louky Jan Šumbera s tím, že do konce června by měla být rekonstrukce hradního nádvoří u konce.

Důležitou částí projektu je také úprava plochy po levé straně bočního vstupu do hradu, na které se nyní nacházejí kontejnery a parkují na ní služební vozidla. V rámci rekonstrukce je řešeno i osvětlení nádvoří kombinací nástěnných světel umístěných na pevnostní budově hradu a osvětlovacích prvků přímo v nově pokládané dlažbě nádvoří.

Přestože stavební práce přinesly omezení, hrad zůstává veřejnosti otevřen. Na návštěvníky čekají dvě nové výstavy.

„Od 1. dubna do 30. června si zde přijdou na své milovníci cyklistiky, kteří se v rámci expozice Býti cyklistou, to chce styl seznámí s technickým vývojem kola a počátky cyklistiky na severní Moravě. Souběžně s touto výstavou probíhá až do konce května tohoto roku v hradní věži také výstava EKO? Český design směrem k udržitelnosti. Designerům, odborníkům i široké veřejnosti představuje téma udržitelnosti v módním průmyslu,“ řekla kastelánka hradu Miriam Čechová.

Bílá paní i poklad

Stejně jako každý správný hrad má i ten slezskoostravský svá tajemství, a dokonce i poklady. Potkat zde můžeme bílou paní Hermínu. Na rozdíl od jiných hradů, které lákají návštěvníky na temná zákoutí, negativní energie a duchařské knihovny, je hrad v Ostravě naopak veskrze pozitivní. V hradní kapli, konkrétně za sochou svaté Hedviky, patronky Slezska, vycítili senzibilové místo, které šíří pozitivní energii a návštěvníkům, kteří si zde stoupnou, může zlepšit náladu.

Co se týká bílé paní Hermíny, k ní se váže smutná pověst. Podle ní se Hermína narodila léta Páně 1458 a dětství prožila prací a učením. V šestnácti letech vzplanula láskou k potulnému kováři, který na Slezskoostravský hrad zavítal až z Baltu. Kovář však odešel do bitvy a Hermína truchlila. Aby smutek utišila, věnovala se pomoci druhým, pečovala o poddané a zajímala se o bylinky, mastičky a nemoci. Pomoc druhým se jí však stala osudnou. Když se snažila zachránit tonoucí dítě v řece Ostravici, sama se utopila. Hermína se od té doby objevuje na chodbách hradu. Dříve její zjevení znamenalo úmrtí blízké osoby pojící se k hradu. Dnes je považována za symbol věčné lásky a ochránkyni zamilovaných.

Výše zmíněné poklady se mají nacházet někde pod hradem. Spatřit se dají pouze na Velký pátek. Avšak ani ten, kde je zahlédne, vyhráno nemá. Nic si totiž neodnese. Poklady jsou chráněny mužíkem se železnou palicí, jenž číhá na zloděje.

K TÉMATU

Pohnutá historie. Od válek až k uhelnému poddolování
Původně středověká tvrz byla postavena v polovině 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1297. Hrad tehdy plnil funkci strážícího hradu a hlídal hranici mezi Polským a Českým státem. Hranici tvořila řeka Ostravice, která od roku 1327 dělí Moravu a Slezsko.

Roku 1508 získal hrad a celé zdejší panství Jan Sedlnický z Choltic, který jej zakoupil od Václava Hřivnáče za 5 330 uherských zlatých. Během 30. a 40. let 16. století nechal Jan Sedlnický přestavět hrad na renesanční zámek. Původní hradby doplnil o dělovou baštu, palácovou část rozšířil o obytné a hospodářské budovy a nechal postavit zámeckou kapli a rytířský sál.
Zámek velmi poznamenala třicetiletá válka – byl zpustošen Italy, Dány a Švédy. V 60. letech 17. století byl zámek dokonce přestavěn na vojenskou pevnost proti tureckému nebezpečí, ale pevnosti nakonec nebylo potřeba.

Roku 1714 koupil zámek s panstvím známý rakouský vojevůdce a diplomat hrabě Jindřich Vilém Wilczek. Roku 1763 bylo ve Slezské Ostravě nalezeno uhlí a v roce 1787 zahájil František Josef hrabě Wilczek pravidelnou těžbu. Těžba se brzy projevila poškozením zámeckých budov. Podle dochované zprávy z roku 1804 byl zámek téměř pustý.

Roku 1840 došlo k požáru hospodářského dvora, který údajně poničil i zámek, už v této době popisovaný jako zřícenina s kancelářemi a byty. Místo, kde se původně nacházel sál, bylo využito pro rozšíření zámeckého pivovaru.

Roku 1940 zasáhla okolí hradu povodeň. K devastaci zámku přispělo také letecké bombardování Ostravy v roce 1944. Bomby dopadly v těsné blízkosti zámku a narušily jeho zbývající část. Po osvobození v roce 1945 převzal správu zámku a ostatního majetku Wilczků na základě znárodňovacích dekretů stát. Dolování pod zámkem však pokračovalo až do počátku 60. let 20. století. Slezskoostravský hrad stával původně na vyvýšeném místě, ale vzhledem k poddolování klesl přibližně o 16 metrů.

*S využitím www.slezskoostravskyhrad.cz

Otázka pro starostu Richarda Vereše: Co vy a Slezskoostravský hrad?

V Praze se šplhají ke svému hradu po starých zámeckých schodech, v Salzburgu si k hradu na příkrém kopci dokonce museli postavit lanovku. V Ostravě to máme mnohem jednoduší. K našemu hradu ve Slezské Ostravě dojdeme v pohodě a bez sebemenší námahy. Musíte uznat, že mít hrady někde vysoko na kopcích je již historicky dávno překonaným jevem. My Ostraváci máme svůj hrad pěkně v rovince a je to tak nejlepší.

Obvod Slezská Ostrava
Rozloha: 41,4 km²
Rozpočet: 462,6 milionu korun
Počet obyvatel: 20 426
Starosta: Richard Vereš

Ale teď vážně. Na Slezské jsme samozřejmě velmi rádi, že svůj hrad máme. Stává se stále důležitější součástí života našeho obvodu a vůbec celého města. Za řekou kousíček od hradu teď vyrostl nový areál Ostravské univerzity, nová lávka nedaleko hradu brzy spojí slezskoostravský břeh řeky Ostravice s Dolní oblastí Vítkovic. Náš Slezskoostravský hrad se tak stane jedním z vrcholů pomyslného trojúhelníku, tvořeného Dolní oblastí Vítkovic, areálem Ostravské univerzity a právě hradem. Vsadím se, že již brzy těmito směry budou korzovat davy místních i přespolních návštěvníků. Sláva Slezskoostravského hradu jenom poroste.

Našeho hradu si nejenom velice vážíme, ale umíme jej také náležitě využívat. Právě v těchto týdnech zde probíhá výstava ostravského spolku Elegant s názvem Býti cyklistou, to chce styl. Bylo mi ctí nad ní převzít záštitu. Náš obvod je také partnerem studentského Majálesu, který zde vypukne 13. května. A co je nejdůležitější, 27. května zde slavíme Den Slezské, což je velká tradiční akce pro rodiny s dětmi. Všechny čtenáře Deníku na ni srdečně zvu.

Hrad právě v těchto dnech prochází stavebními úpravami, které ho ještě vylepší. Náš obvod má v úmyslu v brzké době zvelebit ještě širší okolí hradu, včetně prostoru kolem blízkého kostela svatého Josefa. V této oblasti je zapotřebí ještě zapracovat. Vše chceme provést tak, aby se ozdobou města stal nejenom hrad, ale i jeho širší okolí. Myslím, že jsme na dobré cestě.

Richard Vereš, starosta městského obvodu Slezská Ostrava

DALŠÍ ZAJÍMAVOSTI Z OBVODU

TIP NA VÝLET: Kostel s několika NEJ

close Kostel v Hrušově. info Zdroj: Deník/Jaroslav Perdoch zoom_in Kostel v Hrušově.

Pod Slezskou Ostravu spadá i čtvrť Hrušov, kde stojí ojedinělý Kostel svatých Františka a Viktora. Jak na svých stránkách uvádí Římskokatolická farnost Ostrava-Hrušov, kostel je mimo jiné unikátní svou stavební konstrukcí cihlové věže, jakou v nejbližším okolí nenajdete, stejně jako vitrážovými okny, takzvanými bucny.

„Kostel zažil svůj věhlas a slávu, ale také postupný pád. Po druhé světové válce počátkem 50. let býval natolik zaplněný věřícími, že se do jeho prostor nevešli a stáli až na přilehlé cestě. V letních měsících musely být zhotoveny ve stropě kostela větráky, aby lidé během bohoslužby neomdlévali,“ uvádí se na stránkách farnosti.

Hrušov v roce 1997 postihly ničivé povodně a voda v kostele vystoupala až do výše tři a půl metru. Kostel v následujících letech procházel menšími i rozsáhlejšími opravami a dnes se opět stal nepřehlédnutelnou dominantou. Vystoupila v něm řada umělců, například Marie Rottrová, Eva Dřízgová, Václav Neckář a Spirituál kvintet.

Věděli jste, že…

close Věznice Heřmanice. info Zdroj: Deník/Jaroslav Perdoch zoom_in Věznice Heřmanice.

Ve Slezské Ostravě se nachází Věznice Heřmanice. Název je poněkud matoucí, protože ve skutečnosti žaláře neleží ve čtvrti Heřmanice, nýbrž v Hrušově. Proč se v názvu objevily Heřmanice, není známo. Možná bylo v dobách dřívějších jiné územní členění, důvodem mohlo být i skutečnost, že se nedaleko kdysi nacházel Důl Heřmanice. Věznice má i další zajímavost.

„Hostila“ politické disidenty Václava Havla nebo Jiřího Dienstbiera. Historie věznice se začala psát v roce 1959. Tehdy zde vznikl nápravně pracovní tábor s řadou přízemních dřevěných domů. Odsouzení pracovali zejména v dole, jehož těžní věž se nacházela přímo v areálu káznice. Zlikvidována byla v roce 1977.