Ivan Hoch tráví spoustu času v lesích. Nikoli jen tak na procházkách, ale protože je předsedou Mysliveckého spolku Václavovice u Frýdku-Místku, z. s. Hodně velký důraz klade na děti. Učí je, jak se mají chovat v přírodě. Každoročně pak pořádá také několik velkých akcí.

„Od Šenova po Řepiště se nachází celistvý les o rozloze asi 800 hektarů. Patří nám polovina tohoto lesa. Je to naše největší bohatství. Jinak ve Václavovicích převažuje slezské osídlení. Je tedy složité říct, kde je intravilán obce a kde je pole,“ uvedl Ivan Hoch. Máme zhruba dvacet členů.

„Vlastníme také mysliveckou chatu a rybník zvaný Kamenec nacházející se v katastru obce Kaňovice,“ pokračoval.
Pokud jde o zvířata, žijí v honitbách Mysliveckého spolku Václavovice u Frýdku-Místku bažanti, kachny, zajíci, srnčí a dančí zvěř i divočáci. Výjimkou nejsou ani lišky, jezevci, kuny nebo psík mývalovitý.

„Pokud jde o dravce, můžu jmenovat jestřába, nejhojnější zastoupení má káně, ze sov pak puštík obecný. Na rybníku Kamenec jsou „velmi milí“ naši hosté bobři a vydry. Způsobují nemalé škody na rybách a stromech. I když krajský úřad vyplácí škody, tak některé škody jsou nenahraditelné,“ zdůraznil Hoch.

„Měl jsem tam hlavaté ladovské vrby a bobřice, které říkáme Miluška, na ně měla jiný názor. A tak je skoro všechny zlikvidovala. Vydra je pak schopná bez problému ulovit kapra velkého 50 cm. Vyloženě miluje líny a pstruhy,“ upozornil.

Zásluhou obce Václavovice pak Myslivecký spolek zrekonstruoval toalety u myslivecké chaty. „Vybudoval se tam krásný přístřešek. Vznikla tady lesní škola a školka. Všechny školy z okolí dostaly klíče. Mohou kdykoliv přijít, čehož skutečně využívají. Dělám jim přednášky. Děti se tak dostanou do přírody a zjišťují, co a jak v ní funguje. Konečně jsme vybudovali zázemí pro děti odtud a z blízkého okolí. Bez obce Václavovice by to nešlo. Obec nás skutečně podpořila. Je to obrovský přínos,“ poznamenal Hoch.

S tím, že v blízké době chce spolek ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu Olomouc nainstalovat plašiče na ulici Frýdeckou a Tichou. „Jsou to frekventované silnice, na kterých často dochází ke srážkám aut se zvěří,“ podotkl.

Loni na jaře a na podzim se spolek pustil do velké výsadby plodonosných dřevin. A to hlavně v okrajových částech lesa. „Jednalo se o plané jabloně, hrušky, švestky, plané třešně, jedlé kaštany. Zkusili jsme i morušovník bílý a oskeruši. Všichni říkají, že trvá dlouho, než bude mít nějaké plody, ale říkal jsem, že to nevadí,“ přiblížil Hoch.

„Na rybníku Kamenec máme plodonosné dřeviny již osmým rokem, rodí už jabloně, švestky. Plodonosné dřeviny patří do lesa. Mají svůj význam. Zvěř se nažere a je v klidu, nedělá pak žádnou větší paseku,“ vysvětlil.

Myslivecký spolek se podílí také na kulturním životě v obci. Každým rokem totiž pořádá akce jako Myslivecký večírek, Přehlídku trofejí za celý okres či spoluúčastní se pochodu kolem Václavovic. Největší akcí jsou Srnčí hody, kde je pět jídel. „Lidé tam rádi chodí. Populární je také Letní kino, které je zpestřené poutavým programem. Akce začíná už odpoledne a vrcholí večer promítáním samotného filmu.“

A co Ivana Hocha v současnosti trápí? „V momentální covidové době je velkým problémem obrovská návštěvnost lesa, kdy lidé nechodí jen po alejích, čím stresují zvěř. Ze zvěře se stal jen noční tvor. Pozorování je tak skoro nemožné. Já lidi naprosto chápu, že chtějí jít do lesa, ale měli by chodit jen po alejích a mít psy na vodítku. Zvěř na ně reaguje až na dvě stě metrů,“ popsal Hoch.

„Když se budou lidé chovat tiše, dočkají se toho, že jim ledňáček sedne málem na nos, uvidí srnčí rodinku nebo tlupu divočáků,“ uzavřel Hoch.