Někdejší ostravský primátor však věří, že ať už budou závěry jakékoli, vzájemné vztahy Česka s Ruskem se opět narovnají. Přiznává však, že nyní situace není zdaleka ideální. „Diplomatická zastoupení a jejich početnost vyjadřují vztahy mezi zeměmi. Je jasné, že početnost odpovídá hodnotě na pomyslném žebříčku vztahů. Je to jako na teploměru,“ komentuje Zedník současný „bod mrazu“ mezi Českem a Ruskem, tedy vyhoštění 18 ruských diplomatů a v návaznosti na to i dvaceti českých kvůli tématu Vrbětice.

Co je náplní vaší práce honorárního ruského konzula v Ostravě?
Každý konzul je v prvé řadě od toho, aby pomáhal lidem své vysílající země, v mém případě Ruské federace, kteří se ocitnou v nestandardní situaci, mohou zde zemřít, onemocnět, být okradeni nebo skončit ve vězení. Pak se obracejí na konzula, aby jim pomohl. A já jsem všechny tyto situace už zažil. Řešil jsem dědictví Rusa, situaci s vazbou, smrtí, okradením… Jsem první, na koho se obrátí, a jsem tu, abych jim pomohl. To je prvořadá role, mezi mé další úkoly patří také péče o veterány 2. světové války a válečné hroby, spolupracuju však třeba i s ruskou menšinou na území kraje.

Ruská menšina má u nás silné zastoupení, v Praze i Ostravě, jak se vyvíjejí její počty? Přibývá u nás Rusů, nebo počty stagnují?
Mezi menšinu se počítají dnes už babičky, matky, synové a dcery, ale i vnuci a vnučky. Předávají si ruské zvyky a řeč. Když odejdou starší, přijdou vnuci a děti. Menšina se přirozeně obměňuje. Udržují se tradice, slaví se pravoslavné svátky, tedy například Vánoce a Velikonoce v jiné době. Je u nás celá řada lidí z Volgogradu, takže slavíme vítězství nad Wehrmachtem u někdejšího Stalingradu. Na těchto akcích se podávají tradiční ruská jídla, zpívají se ruské písně a recitují verše. Je to o udržování tradic.

Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga používali pasy na jména Alexander Petrov a Ruslan Boširov.
Ruští „turisti“ a špioni: Kdo jsou podezřelí z výbuchu ve Vrbětcích

Změnilo se nějak vnímání Čechů ve vztahu k ruské menšině, či obráceně, s ohledem na události posledních dní a tématem Vrbětice?
Doba je teď taková, že i já sám jsem se delší dobu s nikým nestýkal, jde totiž mnohdy o starší lidi, kteří mají strach a důsledně dodržují protiepidemiologická opatření. S žádným představitelem menšiny jsem se už nějaký čas kloudně nesetkal. Nemám tedy zpětnou vazbu.

Vyhoštění 18 ruských diplomatů z ambasády, jako reakce pak zrušení české ambasády v Moskvě a návrat 20 diplomatů domů… Může to podle vás znamenat trvalé zmrazení vztahů mezi Českem a Ruskem?
Jako učitel diplomatického protokolu můžu říct, že diplomatická zastoupení a jejich početnost vyjadřují vztahy mezi zeměmi. Konzulát má na starost humanitární záležitosti, velvyslanectví zase politické vztahy mezi vládami. Je jasné, že početnost odpovídá hodnotě na pomyslném žebříčku vztahů. Malá mise znamená chladné vztahy, velká mise vřelé vztahy. Je to jako na teploměru.

V úterý 13. října 2020  skončil zásah v bývalých muničních skladech ve Vrběticích.
Otázky a odpovědi: Co se stalo ve Vrběticích a co to pro Česko znamená

Jak vy osobně nyní vidíte aktuální vztahy obou zemí zevnitř? Očekáváte, že v zájmu diplomacie dojde k jejich narovnání, nebo se bojíte prohloubení propasti?
Jsem celoživotní optimista, věřím, že vše se v dobré obrátí.

A jak vůbec hodnotíte tuto téměř sedm let starou nešťastnou záležitost ve Vrběticích? Nejprve se hovoří o aktu státního terorismu, poté premiér vydá komentář o „útoku na zásobovací sklad“, kdy zpackaná akce měla údajně cílit na bulharské překupníky až cestou ze země…
K tomu se nemohu vyjadřovat. Vyjadřuju se jen ke své práci, to je za hranicí mých kompetencí. Jsem v podstatě úředník, i ministerstvo zahraničí mě nazývá konzulárním úředníkem. Je to, jako kdybyste se na stanovisko města zeptal řadového úředníka na magistrátu. Od toho jsou zde jiní kompetentní lidé.

Co byste tedy ještě rád komentoval ze svého ranku?
Byl jsem například příjemně překvapen, že obec Mankovice na Novojičínsku bude revitalizovat pomník padlých rudoarmějců a chtěli po mě, abych odhalil jejich jména. V roce 1945 po ukončení bojů tam bylo pohřbeno 53 rudoarmějců a nyní se nám podařilo odkrýt jména jedenácti z nich. Je to takový klasický poměr padlých rudoarmějců v Moravskoslezském kraji, které známe jménem. Já pak hledám jména a přiřazuju je k neznámým padlým. Věřím, že brzy bude pomník revitalizován a budou na něm vytesána jména, která jsme odhalili. Něco podobného se chystá také v Palkovicích, obecně menší obce revitalizují tyto pomníky a jsem rád, když jim mohu pomoci zaplňováním bílých míst v historii a odhalováním identity padlých. Cítím v tom své poslání.