VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na návštěvě ve vyloučené lokalitě v Ostravě aneb dva světy v tzv. zadním Přívoze

/FOTOGALERIE/ V sociálně vyloučené ostravské lokalitě s jakýmsi přirozeným centrem v Mecnarovského sadu existují dva světy. Jeden je pro místní a další pro „gadže“ (označení osob jiného než romského původu).

7.11.2017
SDÍLEJ:

Takzvaný zadní Přívoz patří mezi místa, kam běžný člověk raději nezavítá. Důvod? Sociální složení místních obyvatel . Foto: Deník/Pavel Sonnek

Zapadlá část Ostravy, do které se běžný člověk i za bílého dne prakticky bojí vkročit, se nyní dostala do popředí zájmu médií. Právě v této přívozské lokalitě se podílí podle všeho na byznysu s chudobou i poslanec za SPD Lubomír Volný, který tam pronajímá své dva domy. I proto se Deník vydal včera dopoledne zmapovat situaci v tzv. zadním Přívoze.

Průvodci, s nimiž jsme se včera dopoledne procházeli Božkovou ulicí s úmyslem zjistit, jak se tady bydlí, se pohybují na obou stranách.

Svá jména i tváře si nechávají pro sebe, poskytují nicméně cenné poznatky. Třeba upozornění na rodinku se školou povinnými dětmi zevlující u jednoho z obchodů.

„Lidé tu nechtějí žít kvůli dětem. Ty klidně i od pěti let kouří cigarety, od osmi pak i marihuanu. Rodiče si přejí, aby v tom nevyrůstaly. Jenže když se s nimi přestěhují do předního Přívozu do sadu Boženy Němcové, na Křižíkovu ulici -, tak je tamní rodiny většinou nepřijmou a musí se tady k nám vracet zpět,“ tvrdí průvodci.

Ti mají informace o tom, že by se ze tří čtyř činžáků měli do konce roku vystěhovat jejich obyvatelé kvůli změně majitelů domů. Žigovi Tokárovi se třinácti dětmi to ovšem popírají. „A neotevřu, nemám klíče!“ zní zpoza jejich dveří ženský hlas spolu se psím štěkotem a dětským halasem.

Ostatně neotevírá nikde nikdo. „Já šetřím na nový byt,“ konstatuje v okně obecního činžáku paní v seniorském věku. Je podle svých slov vdova vychovávající vnučku. Se vším všudy platí desetitisícové nájemné. Život zde označuje za strašný. Zdůrazňuje, že patří k hrstce usedlíků, kteří pravidelně a dobrovolně přikládají ruce k dílu a v okolí uklízí.

O kousek dál se pracuje, stavaři rekonstruují zřejmě privátní vilku. Materiál jim dováží osádka škodovky s řízením vpravo a britskou poznávací značkou. „Vypadá to na sídlo firmy. Těch se tu objevuje čím dál tím více. Snad i proto se majitelé snaží vypudit původní nájemníky,“ míní průvodci u dalšího, již zrenovovaného činžáku.

Vedle kouká z okna pan Horváth, na slovo skoupý táta deseti dětí. Mladá sousedka z přízemí je ještě uzavřenější, nicméně nakonec oba prohlašují, že u soukromníka platí méně než v obecním bytě. „Kur…, buz…, nefoť!“ začíná pak na ulici přituhovat.

Průvodci podotýkají, že nadávající mají „fotek plné facebooky“. Nakolik jsou pravdivé zkazky o domácnosti bez bytových dveří či chlapci nonstop se sprchujícím na výletě (doma to nemá), posoudit nelze.

Věrohodnější se jeví zprávy o lidech bez dokladů (nechodí ani volit) i smluv zajišťujících jim bydlení. V domě v ulici E. Krásnohorské má dekret prý jedna rodina z devíti…

Snahy spojit se s majiteli činžáků, kteří se často střídají, jsou údajně marné. Telefony nezvedají ani terénním pracovníkům působícím v lokalitě a evidujícím aktuální potíže s bydlením u deseti až patnácti romských rodin. A kvůli vyhlášce vymezující místa, kde se nebudou poskytovat příspěvky na bydlení, panují obavy ze zhoršení situace.

K TÉMATU

Obecní byty: 45 až 55 korun za metr čtverečníPatnáct tisíc, deset tisíc, šest tisíc… Co okno či dveře, to uváděná jiná částka za nájemné v zadním Přívoze. Spolehnout se tak dá na vyjádření z radnice Moravské Ostravy a Přívozu, podle něhož se v uvedené lokalitě účtuje pětačtyřicet až pětapadesát korun za metr čtvereční. To platí samozřejmě pro obecní bydlení! „Našich bytů je 235. Z toho je 69 pronajato neziskovým organizacím, nejvíce jich spravuje Armáda spásy,“ uvádí mluvčí úřadu Jana Pondělíčková.

Autor: Radek Luksza

7.11.2017
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Symbolem Krnova je modrá a žlutá, kterou známe z praporu i městského znaku. Modrou a žlutou barvu má i přízemní objekt ve Vodní ulici, který je označený nápisem „Veřejné WC“. Slouží svému účelu už od srpna 2011.

Chrpa provozuje modrožluté toalety

Velký zájem, především u chlapců, vzbudila 3D tiskárna ve stánku Střední průmyslové školy a Obchodní akademie Bruntál.

V Bruntále už posedmé pomáhali s výběrem technických profesí

Od neděle se mohou na horách tvořit sněhové jazyky

Od nedělního poledne se mohou v horských oblastech Česka místy tvořit sněhové jazyky, ojediněle i závěje. Na horách napadne do pondělního večera většinou deset až 25 centimetrů nového sněhu. Na návětří hor může na některých místech napadnout až 40 centimetrů, a to hlavně v Krušných horách a na Šumavě. 

Kamil Trávníček: Chceme školu na úrovni

/ROZHOVOR/ Krnovská Základní umělecká škola (ZUŠ) je škola, jejíž věhlas přesahuje hranice nejen města a okresu, ale i České republiky. A dokonce i Evropy. Dechový orchestr mladých Krnov vyjel loni na festival do Pekingu a zapůsobil tam tak, že letos pozvali organizátoři jiného významného festivalu krnovské hudebníky do Číny znovu.

Nadšenec pátrá po osudech válečných zajatců v Jeseníkách

Šest tisíc zajatců prošlo během druhé světové války Jesenickem. Pozapomenutá historie regionu uchvátila Romana Janase, který odhalil jména už čtrnácti stovek z nich. Připravuje i knihu.

Senioři si mohou zamluvit místo v komunitním bydlení

Od prosince se mohou senioři starší šedesáti let nastěhovat do budovy bývalé mateřské školy ve Václavově u Bruntálu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT