„Nevymíráme,“ libuje si starosta obce Josef Šincl. Mezi důležitými plánovanými investicemi zmiňuje chodník v horní části obce, kde na silnici druhé třídy neustále sílí provoz.

V kanceláři máte velkou tabuli, na které jsou poměrně hustým písmem napsány investiční akce. Červenou barvou ty, které je třeba udělat, modrou ty hotové. Za jak dlouhou dobu jsou tu investice vypsané?

Za jedenáct let, co jsem starosta.

Starosta Rovenska Josef Šincl.Starosta Rovenska Josef Šincl.Zdroj: Petr Krňávek

Akcí je zhruba třicet, barvy na tabuli jsou půl na půl. Součet investicí, které jsou za vámi, je 145 milionů, a suverénně nejvyšší částka putovala do školy.

A také do splaškové kanalizace, ta byla za nějakých 62 milionů.

Co se školy týče, ta prošla v minulých letech velkou přestavbou, je to tak?

Ano. V první etapě se rekonstruovaly stávající prostory a přistavovaly dvě učebny. Ta byla celkem za 28 milionů korun. O rok později se v další etapě v hospodářském pavilonu rekonstruovala kuchyň a stavěla nová tělocvična. To bylo dohromady za 24 milionů.

Tělocvična měla být původně v suterénu.

Tam by neměla potřebné parametry. Rozhodli jsme se postavit novou tělocvičnu na celém půdorysu stavby, ale v patře. Výškově byl hospodářský pavilon nižší než škola, teď je o trošku vyšší než je stávající škola s přístavbou.

Razová leží na břehu Slezské Harty. Jako jedna z mála obcí má k dispozici přístav i letiště.
Bruntálská rarita: Razovské tufity u Slezské Harty jsou ojedinělé v celé Evropě

Rovenská škola má první stupeň?

Přistavěli jednu kmenovou učebnu a učebnu pro jazyky. Máme pět ročníků ve třech třídách. Teď máme jen čtyři prvňáky. Letos bylo hodně odkladů, zavedli jsme přípravný ročník, kde je osm dětí. Chtěli jsme si uvolnit prostory školky. Ta má kapacitu 35 dětí a je neustále plná.

Ve škole žáků za poslední roky přibývá?

Přibývá. Školu jsme měli jen do čtvrté třídy, od doby, co přišla nová paní ředitelka Kubíčková, máme pět ročníků. S přípravným ročníkem je ve škole 55 dětí. Rovensko má 840 obyvatel.

To jste poměrně mladá obec.

Měli jsme věkový průměr kolem čtyřiceti let. Nevymíráme. Za dobu, co jsem starosta, přibylo nějakých osmdesát obyvatel. Věřím, že investice do školy byla dobrá, protože je do dětí, do mládí, do budoucnosti. A jsem rád, že vznikla odpovídající tělocvična. Všichni nadáváme, jak je dnešní mládež lenošná a pohodlná. Věřím, že pro Rovensko to neplatí.

V Rovensku se staví, že tak přibývá obyvatel?

Staví se minimálně. Pracujeme na stavebním obvodu, ale to je zdlouhavá věc. Vesměs se rekonstruují byty a staví se na soukromých pozemcích. Obec udělala stavební obvod v roce 2005, kde vzniklo čtrnáct nových rodinných domů. Vedle kostela stojí prázdná budova staré školy.

Nad Ludvíkovem se tyčí Zámecká a Vysoká hora. Obě jsou místem úžasných vyhlídek.
Jak se žije v Ludvíkově? Pojďte se podívat. Raritou je šikmý kostel, patří obci

Co s ní bude?

V současné době jsme podali žádost o demolici. Zvažovali jsme, co s ní dělat. Asi před osmi lety by nás přestavba na byty vyšla na dvanáct milionů korun. Dnes by ta částka byla úplně jiná. Po konzultaci s odborníky to nebylo doporučeno, že je to moc drahá investice. Na budově jsou špatné stropy, mokré zdi. Po zkušenostech z budování bytů v bývalém Repu se kloním k variantě bývalou školu shodit.

Co bude místo ní?

Zatím tam uvažujeme parkovací plochu. Když se něco děje na obecním úřadu nebo je nějaká událost v kapli, je problém s parkováním. Málo parkovacích míst je i pro obchod. Toto místo vnímám velmi citlivě a pokorně. Budujeme střed obce, náves, která by měla být dominantou. Úplně jinak vystoupí kaple. Chceme spolupracovat s architektem, abychom to místo pozvedli a ne ho pohřbili.

Neuvažovali jste o prodeji bývalé školy, ať se s těmi stropy a vlhkostí popasuje nějaký soukromník?

Před těmi zhruba osmi lety taková úvaha byla. Ale když jsme viděli, jaký záměr s tím ten člověk měl, tak jsme řekli, že mu to neprodáme.

Nastěhoval by tam sociálně problémové lidi?

To nevím, ale naznačoval, že by to chtěl rekonstruovat nejlevnějším způsobem. Nechtěli jsme riskovat, že v obci takové ubytování vznikne. Uvažovali jsme, že tam vznikne komunitní centrum, ale i vzhledem k tomu, že bychom přivedli hluk do středu obce a je to v těsné blízkosti hlavní cesty, tak se to jeví jako nevhodné. Komunitní centrum jsme zvažovali vybudovat také v orlovně, ale tam jsme zase naráželi na problém její výpůjčky nebo převedení. Původně chtěl místní Orel majetek obci darovat, ale jiný pohled na to mělo ústředí Orla v Brně, které to neschválilo. Navržena byla výpůjčka. Po jedenáctiměsíčním úsilí byly posledním hřebíčkem ceny stavebních materiálů. Příslib jedenáctimilionové dotace jsme odmítli.

Vrbno pod Pradědem leží přímo na hranici mezi Hrubým Jeseníkem a Zlatohorskou vrchovinou.
Jak se žije ve Vrbně pod Pradědem? Pojďte s námi na návštěvu

Jak je nyní orlovna využitá?

Je to sportovně-kulturní zařízení. Poslední týden v srpnu tam byla výstava loveckých trofejí, pak tam byla vernisáž výtvarné skupiny Našli se, což je sedm výtvarníků z okolí Zábřehu. Měli přizvanou Jesenickou výtvarnou skupinu, celkem tam vystavovalo 22 výtvarníků. Nadšenci místních veteránů pořádají Rovenské zabublání, tam bylo nějakých padesát účastníků.

Zmínil jste kostel. V sousedním Postřelmůvku se kaple aktuálně spravuje, máte i vy podobný záměr?

Kaple jako objekt je obecní, inventář je církevní. Musíme spravit věž. Nově se musí udělat dřevěná část a báň. Opravit bychom měli krovy, střechu a na to by měla navazovat fasáda. Možná část trámů na vazbu využijeme z té staré školy.

Jak to vypadá s chodníky ve vesnici?

Jsou všude kromě směru na Postřelmov a od orlovny na Svébohov. Mezi orlovnou a Svébohovem je nejvíc nebezpečná část. Našla si tady cestu spousta řidičů z Polska. Vede tudy silnice druhé třídy a když jedou od Králík na Chorvatsko, vyhodí jim navigace jako nejkratší cestu tady.

Janov dnes patří k nejmenším městům v České republice. V dávných dobách zde horníci těžili stříbro.
Na návštěvě v Janově: Tisíciletá lípa je nejstarším živým organismem Bruntálska

Přes Rovensko jezdí do Chorvatska rekreanti?

V sobotu dopoledne tu během pěti minut projede deset aut, z toho osm polských. Provoz se tu hrozně zvýšil, koncem srpna přes obec jezdily džípy s přívěsy a vezly lodě. Jezdí tu z Polska osobáky, hodně dodávek a objevují se i kamiony. Cesta z Rovenska na Svébohov je velmi rozbitá, pod Horními Studénkami je silnice hodně úzká. Bylo několik jednání s krajem a máme příslib, že se celý ten úsek bude dělat nový. Termín ale zatím není.

Prioritní chodník je tedy chodník na horním konci obce?

Ano. Vlivem kamionů a tím, že správa silnic začala před několika lety tuto silnici solit, se její stav podstatně zhoršil. V kritickém úseku se na zhruba padesáti metrech láme krajnice. Je třeba ji zpevnit a zhotovit opěrnou zídku, ale je to investice nákladná. Chodníky chceme dodělat i od hřbitova směrem na Postřelmov. Na to máme zpracovanou studii. Nejvíc nás ale tíží cyklostezka do Zábřehu.

O ní se dlouho mluví a žádné práce vidět nejsou.

Obec Rovensko má od začátku letošního února stavební povolení na svou část. Horší je to se Zábřehem. Tam dle tvrzení pana starosty nejsou hotové komplexní pozemkové úpravy v části, kde má cyklostezka vést. Realizace by prý mohla nastat kolem roku 2023 či 2024. My musíme naši stavbu zahájit příštím rokem přeložkou kabelu CETINu v místě lávky u bývalé galerie Kafé. S CETINem máme smlouvu, která nám příští rok končí. Tímto stavbu zahájíme a pak ji přerušíme. A budeme fandit Zábřehu, aby byl rychlejší.

Nové Heřminovy i jejich místní část  Kunov leží v údolí řeky Opavy.
Jak se žije v Nových Heřminovech? Pojďte na návštěvu

Poměrně hodně lidí jezdí na kole do Zábřehu do zaměstnání a do škol.

My chceme bezmotorovou dopravu, ale když loni přes Rovensko vedly objížďky, byla to pomalu cesta smrti. Jsem rád, že se tam nic zásadního cyklistům nestalo.

Škola je v novém už půldruhého roku

V nových prostorách se už rok a půl učí školáci v Rovensku. Budovu místní základní a mateřské školy nechala obec rozšířit. K původní budově nechala přistavět novou část, v níž se nachází kmenová třída, jazyková učebna s výpočetní technikou a dva kabinety. Nové prostory umožnily rozšířit i počet ročníků.

Nové prostory školy v RovenskuNové prostory školy v RovenskuZdroj: Deník / Petr Krňávek

„Pátý ročník tu máme druhým rokem. Věřili jsme, že se prostory zvětší. Přišlo mi rozumné, aby tu děti mohly absolvovat kompletní první stupeň a pak se rozhodnout, na jakou školu půjdou dál,“ řekla ředitelka Základní školy a Mateřské školy Rovensko Gabriela Kubíčková.

Na konci ledna 2020 si mohla nové prostory prohlédnout veřejnost. Všem se škola v novém hávu líbila. „Ona také částka, kterou musela obec investovat, nebyla vůbec malá. Rovenské novostavba velmi zajímala. Jsme rádi, že jsme jim ji mohli ukázat a poděkovat, že umožnili škole se rozvinout. Velmi to potřebovala,“ dodala ředitelka Kubíčková.