VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Předseda spolku Létejme z Ostravy: U nás se o všem jen mluví, v Polsku se koná

/INFOGRAFIKA, ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ O hlavních problémech, historii i současné situaci Letiště Leoše Janáčka v Mošnově má větší přehled než řada regionálních politiků. Předseda spolku Létejme z Ostravy Radim Gál absolvoval v průběhu šesti let ve funkci řadu diskusí a debat s cílem současnou situaci změnit nebo ji vylepšit. Zatím bez znatelného výsledku. 

7.2.2018
SDÍLEJ:

Předseda spolku Létejme z Ostravy předseda spolku Radim Gál.Foto: Deník

„Vždy jsme se snažili být konstruktivní a pozitivní. Bohužel nás vedení letiště, respektive vedení Moravskoslezského kraje, stále nebere vážně. Je to smutné, protože ani přes výrazné investice do rozvoje letiště nedochází k nárůstu počtu cestujících ani linek. Šance, kterou Mošnov měl, byla bezezbytku promarněna, a umožnila tím dynamický rozvoj okolních letišť v Polsku,“ říká v otevřeném rozhovoru pro Moravskoslezský deník Radim Gál s tím, že hlavním cílem a ambicí spolku je stále pomoc k rychlejšímu rozvoji letiště.

Kde vidíte hlavní příčiny současného neutěšeného stavu ostravského letiště?
Určitě se nejedná o problém posledních několika let. Musíme jít dále do historie, a to ještě do doby, kdy byl hejtmanem Evžen Tošenovský (2000 až 2008), který vcelku striktně odmítal nízkonákladové dopravce. A to v době, kdy se společnosti etablovaly na evropském trhu. Nepochopení významu tohoto fenoménu se pro budoucnost osobní dopravy v Evropě ukázalo jako klíčové. Proti hrály i další okolnosti Mošnov byl součástí České správy letišť, a byl tedy manažersky řízen z Prahy.

Navíc v tomto období vedení Moravskoslezského kraje, jako vlastník, ještě nemělo jednoznačné priority, kam letiště směřovat, a netušilo, jakým způsobem letiště rozvíjet. V této vizi pak pokračovali i další politici, respektive ředitelé letišť. K tomu se připojilo neslavné působení aerolinek CCA, které měly v Mošnově privilegované postavení. Díky politické přízni a personálnímu propojení se veškerá možná konkurence blokovala, a nacházela svůj azyl v Katovicích.

Kdy se podle vás situace zlomila a Poláci trh v aglomeraci ovládli?
Tady je třeba zdůraznit, že startovní čára byla pro letiště víceméně stejná. Co se týká parametrů, to ostravské na tom bylo mnohem lépe. Nicméně definitivně se situace zlomila v letech 2004 a 2005 vstupem nízkonákladových dopravců na letiště v Katovicích. Poláci o rok dříve pochopili, že dotace a finanční podpora linek v začátcích je správná cesta.

Polská letiště poskytla bázi nebo lépe řečeno základnu nízkonákladovým dopravcům, což se jim ze strategického i dlouhodobého hlediska vyplatilo. Cestujícím potom bylo nutné nabídnout další zkvalitnění služeb (parkování, občerstvení, stravování, prodej suvenýrů a podobně) a letiště se rychle rozvíjelo. V konečném důsledku došlo rovněž ke spojení místní samosprávy s největšími lokálními firmami, které byly ochotné vložit další finance do rozlétání letišť.

Jakou roli v průběhu let sehráli politici z vedení Moravskoslezského kraje?
Zásadní! Letiště se stalo politickým nástrojem, předmětem slibů, které zůstaly nenaplněny. Můžeme už jen spekulovat o tom, zda byly investice vloženy do rozvoje letiště správně, ale realita je taková, jaká je… Zatím to vypadá tak, že je jedno, jakou máte dráhu, letištní techniku nebo kolejové napojení. Tohle nemá pro dopravce až takový význam.

Vyplatila se podle vás výstavba železniční zastávky za stovky milionů korun? Daly se třeba podle vás lépe investovat?
Jestliže uvažujeme pouze o napojení průmyslové zóny, která se v okolí letiště nachází, je třeba si uvědomit, že železniční trať stále nefunguje tak, jak bylo původně zamýšleno. Absence železničního překladiště situaci značně komplikuje a zhoršuje. Ale jinak se dá obecně říci, že se peníze investovat lépe nedaly, pocházely z evropských zdrojů a byly k tomuto účelu určeny.

Je potenciál letiště s železničním napojením vyšší než bez něj?
Určitě je větší. Je ale nutné železnici začít efektivně využívat a nabízet cestujícím. Prázdnota spojů je hlavní problém, vždyť ještě donedávna bylo možné na internetu číst mnoho negativních reakcí na nevyužitelnost železniční dopravy na letiště pro velmi špatně postavené jízdní řády. Moravskoslezský kraj si linku objednává, má tedy zajistit adekvátní časový harmonogram k vyšší efektivitě spoje.

Váš spolek byl v průběhu let hodně aktivní. Co považujete za svůj největší úspěch?
Poté, co náš spolek absolvoval několik jednání na krajském úřadě, tak se například na webu mošnovského letiště objevily incentivní a další podpůrné programy pro letecké dopravce. A světe, div se! Ostravu zařadil do své sítě největší evropský nízkonákladový hráč Ryanair.

Poslední „ostudou“ byla situace, kdy se nikdo nepřihlásil do tendru na linky do Amsterdamu a Helsinek. Jaký máte na tuto věc svůj názor?
Je pravda, že žádná společnost nepodala finální nabídku na provoz těchto linek. Na druhé straně určitě nebyl i přesto problém získat dopravce, který bude létat do těchto frekventovaných destinací třeba o půlnoci, což ale jistě nebylo cílem výběrového řízení. Bohužel je tady jedna věc, o které veřejnost neví. Ještě za působení minulého vedení Moravskoslezského kraje, respektive letiště, zkoumal tendr na linku do Amsterdamu dopravce Transavia, kterého kraj svými podmínkami nakonec odradil. Máme k dispozici odpověď z této společnosti, proč nakonec od záměru z Ostravy létat ustoupili. A moc pozitivní čtení to není…

Jen pro úplnost dodávám, že i tento dopravce nakonec zakotvil v Katovicích. V dnešní době není ostravské letiště v situaci, aby si vybíralo nebo kladlo podmínky. O tom, kam se bude létat, rozhoduje letecká společnost. To zatím vedení Moravskoslezského kraje ani letiště bohužel stále nepochopilo.

Jaká je podle vás budoucnost letiště?
Z našeho pohledu stojí alespoň za úvahu nebo zahájení diskuse, zda by se neměl kraj vzdát svého vlivu na řízení letiště, ať už formou personálního obsazení či jinak. V této chvíli se zdá, že kraj veškeré možnosti už vyčerpal (linky do Londýna, Milána a Prahy), navíc se nepoučil z chyb. Nadějí by mohlo být cargo, zde je ovšem nutné brát v potaz polskou konkurenci. Zatímco my tady teprve o něm diskutujeme, tak v Polsku mají jasno a lidově řečeno, do země zase kopnou dříve.

U nás se o všem mluví, jinde koná. Hlavní je ale proaktivně nabízet a oslovovat dopravce, a hlavně si neklást podmínky. Pokud zde bude dobrá linka, tak se uživí, o tom není pochyb, ale pokud zde bude linka na základě politického nápadu do „horní dolní“, nikdy to nebude mít úspěch.

Patříme do stejné industriální aglomerace jako Katovice, v mnohém jsme na tom stejně, tak v čem tkví ten zásadní problém?
Budu se opakovat. Hlavně v lidech na letišti a ve vedení Moravskoslezského kraje.

Může vůbec ještě někdy Mošnov dohnat polská letiště?
Je to složitá otázka, ale domnívám se, že asi ne. Stálo by to spoustu peněz a výsledek je nejistý. Karty jsou rozdány a nevidíme zde jako spolek žádnou sílu a způsob, jak letiště v Katovicích dohnat. Sama Transavia ve svém vyjádření zaslaném spolku Létejme z Ostravy uvedla, že Katovice jsou větší a známější letiště, proto tam zakotvili.

Co tedy z vašeho pohledu má vedení kraje, respektive letiště, dělat?
Klíčová je rekonstrukce dráhy. Pak zařazení letiště do IIIB kategorie, což umožňuje přistání za téměř jakéhokoliv počasí. A pak samozřejmě zavedení pravidelného nákladního leteckého spojení. Asi to zní hodně negativně, ale ta situace je prostě taková. Vezměte si, že i pro významné akce, jakými jsou Colours of Ostrava nebo atletický mítink Zlatá tretra, jsou využívána okolní letiště. A cargo pro Hyundai přistává ve Vídni. To nemá logiku.

A v oblasti osobní přepravy?
Tady se bohužel stále nedaří odstřihnout pupeční šňůru od Prahy. ČSA devalvovalo linku do Prahy téměř na nulu. Mošnov přitom nutně potřebuje stabilní linku na jedno z významných síťových letišť (Vídeň, Mnichov, Berlín, Varšava).

Proč nemůže být klíčovým letištěm Praha?
Může, ale je zapotřebí širší nabídka návazných spojů. Linka Ostrava Praha musí létat alespoň čtyřikrát denně. Cestující v tomto případě se jedná zejména o business klientelu musí mít jistotu, že i když původní spoj nestihnou, poletí dalším za pár hodin, nebo hned ráno. Nečinnost a neochota ÚCL (Úřad pro civilní letectví) schválit mošnovskému letišti kategorii IIIB je v tomto ohledu klíčová. Praha si ale svou potenciální konkurenci velmi úspěšně střeží a zatím to vypadá, že nedovolí žádné ohrožení. Další oblastí osobní přepravy jsou linky point-to-point. Třeba linky Ostrava Londýn a Ostrava Bergamo fungují. Bylo by výborné je doplnit ještě alespoň o dvě destinace. Třeba linka do Španělska, o kterou by podle všeho byl velký zájem, se přímo nabízí, snad i Istanbul by mohl mít úspěch. Co se týká letní rekreační turistiky, zde má takřka monopolní postavení společnost Travel Service. Ta tento trh ovládá a logicky sama určuje, odkud se bude létat. Cestující tak jsou nuceni přímo kancelářemi létat z jiných letišť, než je Mošnov.

INFOGRAFIKA DENÍKU - pro zvětšení na ni klikněte:

Autor: Aleš Uher

7.2.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Řemeslné práce - Řemeslné práce Tesař 24 000 Kč

Tesaři Montážník - tesař. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 24000 kč, mzda max. 32000 kč. Volných pracovních míst: 9. Poznámka: místo výkonu práce : Rýmařov, Montáž hrubé stavby, dokončení venkovních dřevěných prvků a přílepků stavby, montáž sádrokartonových a sádrovláknitých desek, montáž podlah suchou technikou, lepení dlažeb, pokládka plovoucích podlah, montáž vnitřních dveří, dokončovací práce aj., , Požadujeme - pracovitost, spolehlivost, odpovědnost, samostatnost, praxi v oboru, dobrý zdravotní stav, způsobilost prací ve výškách, časovou flexibilitu z důvodu práce (montáže) po celé ČR i v zahraničí - pracovní cesty., Závodní stravování, 5 týdnů dovolené, odměny při životním jubileu, příspěvek na dovolenou, příspěvek na dětskou rekreaci, očkování proti chřipce, osobní ohodnocení aj. , Hlásit se na e - mail : gerhard.tomas@rdrymarov.cz nebo na tel. č. 554 252 129, 602 577 979 / denně vždy od 7.00 do 15.00 hodin /, Z : 1.3.2017. Pracoviště: Rd rýmařov s. r. o., 8. května, č.p. 1191, 795 01 Rýmařov. Informace: Tomáš Gerhard, +420 554 252 129,602 577 979.

Řemeslné práce - Řemeslné práce Svářeč 15 000 Kč

Svářeči Svářeč CO2. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Čtyřsměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč. Volných pracovních míst: 35. Poznámka: místo výkonu práce : Bruntál, Vrchlického 10, Podmínky : svářečský průkaz, znalost čtení výkresové dokumentace a praxe jsou výhodou, možná kombinace časové a úkolové mzdy., Hlásit se na e - mail : alena.stareckova@elkoplastpartners.cz, Z : 6.12.2017 A : 9.8.2018. Pracoviště: Elkoplast partners s.r.o. - pracoviště, Vrchlického, č.p. 1175, 792 01 Bruntál 1. Informace: Alena Starečková, .

Řemeslné práce - Řemeslné práce Lakýrník 15 000 Kč

Lakýrníci a natěrači (kromě stavebních) Lakýrník. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč. Volných pracovních míst: 25. Poznámka: místo výkonu práce : Bruntál, Vrchlického 10, zkušenost v oboru výhodou, možná kombinace časové a úkolové mzdy, hlásit se na e - mail : alena.stareckova@elkoplastpartners.cz, Z : 13.12.2017 A : 9.8.2018. Pracoviště: Elkoplast partners s.r.o. - pracoviště, Vrchlického, č.p. 1175, 792 01 Bruntál 1. Informace: Alena Starečková, .

Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 25 000 Kč

Prodavači v prodejnách Zástupce vedoucího prodejny. Požadované vzdělání: úsv. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: místo výkonu práce : Rýmařov, Praxe v oboru nebo maturita, stravenky, 5 týdnů ŘD , Výběrové řízení proběhne na ÚP Bruntál dne 26.3.2018 v 9:30 , hlásit se na e - mail : seveckova@penny.cz nebo na tel. č. 724 105 525, Z : 28.2.2018. Pracoviště: Penny market s.r.o. - prodejna rýmařov, Opavská, č.p. 1300, 795 01 Rýmařov. Informace: Monika Ševečková, +420 724 105 525.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kastelán Jaroslav Hrubý ukazuje, jak to vypadá, když postavičky z Večerníčka se přenesou z ploché obrazovky do 3D.

Noční prohlídka zámku s večerníčkem

Pavel Kováčik z podvýboru pro vodní hospodářství v televizním vystoupení prohlásil, že výstavbě přehrady Nové Heřminovy klade odpor ministerstvo životního prostředí.

Ministerstvo životního prostředí prý klade odpor přehradě Heřminovy

Požár v Kutné Hoře a veřejné záchodky místo hudby pro Třebíč: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pondělí 13. srpna 2018.

Poznámka Fidela Kuby - Švédský oheň

Když procházím krnovským parkem kolem Švédské zdi nebo vyrazím na hrad Sovinec, vrací se mi otázka: proč k nám za třicetileté války přitáhli z takové dálky zrovna Švédové? To neměli v Evropě nic bližšího na dobývání a obléhání?

Jeřáb na Osoblažsku létá s vysílačkou

Vysílačky při své práci využívají nejen jeřábníci, ale také zoologové, kteří monitorují mládě jeřába popelavého na Osoblažsku.

Úvalenské louky jsou chráněné jako přírodní památka už přes půl století

Přirozeně vlhké Úvalenské louky s řadou ostřic a s bohatou populací břízy tmavé jsou místem, které si zaslouží naši pozornost i ochranu.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT