VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Před 15 lety vznikly v ČR nové kraje. Nejsou novinkou, byly tu už ve 12. století

V listopadu roku 2000 se uskutečnily krajské volby. Jejich činnost byla zahájena 1. ledna 2001. Letos je tomu patnáct let, co vznikly v rámci vyššího územněsprávního uspořádání státu nové kraje. Byl to velký a radikální zásah do fungování České republiky.

13.3.2016 1
SDÍLEJ:

Lysá hora. Ilustrační foto.Foto: Deník/Lukáš Kaboń

Kraje jako územněsprávní jednotky nejsou u nás žádná novinka, v českých zemích byly vytvořeny již ve 12. století. Král Přemysl Otakar II. zrušil územněsprávní členění království z hradského na krajské. Byla tu jistá tahanice král šlechta o správu země.

Na Moravě vznikly kraje až v šestnáctém století, což bylo vynuceno organizováním obrany proti tureckým vojskům. Původně dočasné kraje se rozvinuly až po Bílé hoře, takže se země dělila na pět krajů: Brněnský, Olomoucký, Hradišťský a Znojemský, krátkou dobu existoval kraj Přerovský. Slezsko mělo tři kraje: Opavsko- -krnovský, Niský a Těšínský.

Od roku 1848 byly na Moravě dva kraje Brněnský a Olomoucký, Slezsko mělo jeden kraj se sídlem v Opavě (a sedm okresů). Stalo se tak na základě zrušení patrimoniální správy, tedy vrchnosti (panství), která byla nahrazena státní správou. Například vrchností mnoha obcí a měst v našem regionu, včetně Ostravy, bylo arcibiskupství olomoucké, vrchnostenské sídlo bylo na Hukvaldech. Ze zákona vyplynulo na základě dubnové ústavy to nejdůležitější: základem svobodného státu je obec. Vznikly okresy, v jejichž čele stál hejtman.

Ještě za Rakousko-Uherska byla v platnosti také zemská místodržitelství, například v Brně a Opavě. Od května 1855 vzniklo podle nové reformy na Moravě 13 krajů a 76 okresů, ve Slezsku byl jeden kraj a 22 okresů.

Snaha o moderní stát

Po roce 1918 se vedly velké debaty o vytvoření územněsprávních celků, vše se zdrželo kvůli sporům o Hlučínsko a Těšínsko. V popřevratovém chaosu vyhlásili němečtí poslanci v pohraničních oblastech samostatné celky, například Německé Čechy, Sudetsko, Německou jižní Moravu a tak dál.

Víte, že……celková hodnota majetku kraje, včetně majetku svěřeného příspěvkovým organi-zacím, ke konci roku 2014 činila 45,9 miliardy korun? Za dobu existence kraje se hodnota jeho majetku zvýšila o 32,5 miliardy korun. 

Nová československá vláda zajistila územní integritu obsazením odbojných celků armádou. Bylo odmítnuto zemské uspořádání, stejně jako župy. Snahou vlády totiž bylo omezit v některých oblastech německou dominanci.

Teprve po roce 1923 vzniklo na několik let patnáct krajů (později devět), republika byla rozdělena na Zemi Českou, Zemi Moravskoslezskou, Slovensko a Zakarpatsko. Slezsko bylo pominuto zcela. Za protektorátu vytvořili Němci složitý územní aparát, jehož smyslem bylo potlačit český živel a připravit cestu ke germanizaci. Jak prohlásil Reinhard Heydrich, že Čechy a Morava jsou historická německá území „a Čech tu koneckonců nemá co pohledávat". Jen prohraná válka Německu zabránila své záměry uskutečnit.

Po válce se republika vrátila ke stavu před okupací, kdy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku bylo devět krajů. Místo zemského zřízení prosadili komunisté v roce 1949 vytvoření krajů. Rudolf Slánský, generální tajemník, tehdy bouřil: Rozbijeme ty molochy, jakými byly zemské národní výbory. Nové kraje a okresy budou více pod kontrolou lidových zástupců. Komunisté ale potřebovali státní správu podřízenou centrálním úřadům v Praze, kraje a okresy měly pravomoci téměř nulové, přenášela se skrze ně pouze nařízení z vládních a stranických úřadů. Jenže ani vznik čtrnácti krajů nebyl ideální. V roce 1960 došlo k nové reorganizaci územního členění státu a vzniklo osm krajů, které „pospojovaly nespojitelné". Olomouc byla například připojena k Severomoravskému kraji, přičemž dlouholeté historické vazby na Prostějov byly přerušeny. Slezsko bylo v podstatě vymazáno.

Svoboda a nové kraje

Po roce 1989 bylo jasné, že komunistické krajské a okresní správní relikvie jsou pro nové podmínky nevhodné. Bylo nutné vytvořit funkční vyšší územněsprávní celky. Do tohoto úsilí přišly snahy o oddělení Slovenska. V té době některé moravistické politické skupiny v čele s Boleslavem Bártou žádaly pro Moravu a Slezsko více pravomocí, včetně moci zákonodárné i výkonné, společná měla zůstat jenom obrana a zahraniční politika. Právě všeobecné obavy z celkového zhroucení státu způsobily, že občané tento duální systém ve volbách zavrhli. Po smrti Boleslava Bárty se moravistické hnutí dostalo do rukou podřadných osobností a na politickou periferii. Pokud by moravské politické strany té doby nekopírovaly slovenské argumenty pro oddělení, nevnášely do debaty protičeské a protipražské argumenty, netvrdily, že Moravané ne-jsou Češi, ale svébytný národ s jinou řečí a kulturou, mohlo být vše jinak. Republika mohla být rozčleněna na pět zemí: pražskou, východočeskou, západočeskou, moravskou a slezskou.

Nakonec byl přijat návrh na vznik čtrnácti krajů, což byla varianta takzvaných malých krajů, platná v letech 1949 až 1960, jejich fungování se tedy rozeběhlo právě před patnácti lety. Došlo k menším změnám v názvech, Budějovický kraj se stal Jihočeský, Jihlavský Vysočina, Brněnský přijal název Jihomoravský a Ostravský byl definitivně přejmenován na Moravskoslezský kraj. Uskutečnila se také řada pozdějších úprav hranic krajů, například z Moravskoslezského do Olomouckého byly přesunuty tři obce Huzová, Moravský Beroun a Norberčany. K tomu je potřeba připomenout kuriózní stav, kdy zaniklé okresy nebyly zrušeny a jsou nadále spolu s obcemi základem územního členění státu.

I po patnácti letech se vůči současnému systému krajů objevují různé oprávněné výhrady: například v rámci tvorby vyšších územněspráv-ních celků byl nespravedlivě snížen význam Slezska a zejména Opavy, historické slezské území se neorganicky prolíná s moravskými územími, stejně jako nebyly dodrženy historické hranice mezi Moravou a Čechami. Také výrazná snaha odebírat krajským úřadům pravomoci a přenášet je na centrální úřady v Praze bude začas vyhroceným sporem. Jinak je ale nutné konstatovat, že kraje se osvědčily a fungují dobře.

První krajské volby se konaly ve stínu sarajevského atentátu a opoziční smlouvy Když se v roce 2000 připravovaly první volby do krajských zastupitelstev, dělo se tak pod silným vlivem předchozí politické krize. Část vedoucích představitelů ODS, především Ivan Pilip (ministr financí) a Jan Ruml (ministr vnitra) využili v listopadu 1997 zahraničního pobytu premiéra a šéfa ODS Václava Klause v Sarajevu a pokusili se ho ve stranickém puči odvolat z čela strany a vytěsnit ho z „velké politiky". Tato akce dostala název „sarajevský atentát".

Nastala nejtěžší politická krize po roce 1990, padla vláda a na červen 1998 byly vypsány předčasné parlamentní volby. ODS se nerozpadla a Václav Klaus svou pozici lídra strany ustál. „Vzbouření členové strany" pak založili nový politický subjekt Unii svobody. Volby vyhrála ČSSD, na druhém místě byla ODS. Nicméně Václav Klaus nechtěl mít se stranami, které se na sarajevském atentátu podílely (Unie Svobody, ODA a KDU-ČSL) nic společného. Spojil se proto s ČSSD, takže vznikla opoziční smlouva vymezená takzvaným Tolerančním patentem. Tato pravolevá vláda docela slušně fungovala.

Nicméně před prvními krajskými volbami v listopadu 2000 byla opoziční smlouva silně kritizována jako zrada voličů. Jenže malé strany zjistily, že jejich preference klesají a založily politické uskupení zvané Čtyřkoalice (Unie svobody, KDU-ČSL, ODA a DEU).

Politický boj o hlasy byl v Moravskoslezském kraji velmi ostrý, podle průzkumů se očekávalo, že bude dominovat ČSSD. Ale vše bylo nakonec jinak. Po sečtení hlasů byla na prvním místě ODS, která získala 26,51 procenta hlasů, druhé místo obsadili komunisté s 24,98 procenta hlasů, Čtyřkoalice dostala 16,77 procenta hlasů a sociální demokraté jen 15,56 procenta. Pětiprocentní hranici překročilo i Sdružení nezávislých kandidátů (SNK).

Povolební vyjednávání se táhlo velmi dlouho, nakonec vznikla koalice ODS, Čtyřkoalice a SNK. Tyto strany pak vytvořily jedenáctičlennou radu kraje, v níž měla ODS šest zástupců, Čtyřkoalice čtyři a jednoho SNK. Do čela rady byl velkou většinou zvolen Evžen Tošenovský za ODS. Jeho prvním náměstkem se stal Josef Carbol za KDU-ČSL.

Autor: Boleslav Navrátil

13.3.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

SERVIS

Řemeslné práce - Řemeslné práce Tesař 24 000 Kč

Tesaři Montážník - tesař. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 24000 kč, mzda max. 32000 kč. Volných pracovních míst: 9. Poznámka: místo výkonu práce : Rýmařov, Montáž hrubé stavby, dokončení venkovních dřevěných prvků a přílepků stavby, montáž sádrokartonových a sádrovláknitých desek, montáž podlah suchou technikou, lepení dlažeb, pokládka plovoucích podlah, montáž vnitřních dveří, dokončovací práce aj., , Požadujeme - pracovitost, spolehlivost, odpovědnost, samostatnost, praxi v oboru, dobrý zdravotní stav, způsobilost prací ve výškách, časovou flexibilitu z důvodu práce (montáže) po celé ČR i v zahraničí - pracovní cesty., Závodní stravování, 5 týdnů dovolené, odměny při životním jubileu, příspěvek na dovolenou, příspěvek na dětskou rekreaci, očkování proti chřipce, osobní ohodnocení aj. , Hlásit se na e - mail : gerhard.tomas@rdrymarov.cz nebo na tel. č. 554 252 129, 602 577 979 / denně vždy od 7.00 do 15.00 hodin /, Z : 1.3.2017. Pracoviště: Rd rýmařov s. r. o., 8. května, č.p. 1191, 795 01 Rýmařov. Informace: Tomáš Gerhard, +420 554 252 129,602 577 979.

Řemeslné práce - Řemeslné práce Svářeč 15 000 Kč

Svářeči Svářeč CO2. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Čtyřsměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč. Volných pracovních míst: 35. Poznámka: místo výkonu práce : Bruntál, Vrchlického 10, Podmínky : svářečský průkaz, znalost čtení výkresové dokumentace a praxe jsou výhodou, možná kombinace časové a úkolové mzdy., Hlásit se na e - mail : alena.stareckova@elkoplastpartners.cz, Z : 6.12.2017 A : 9.8.2018. Pracoviště: Elkoplast partners s.r.o. - pracoviště, Vrchlického, č.p. 1175, 792 01 Bruntál 1. Informace: Alena Starečková, .

Řemeslné práce - Řemeslné práce Lakýrník 15 000 Kč

Lakýrníci a natěrači (kromě stavebních) Lakýrník. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč. Volných pracovních míst: 25. Poznámka: místo výkonu práce : Bruntál, Vrchlického 10, zkušenost v oboru výhodou, možná kombinace časové a úkolové mzdy, hlásit se na e - mail : alena.stareckova@elkoplastpartners.cz, Z : 13.12.2017 A : 9.8.2018. Pracoviště: Elkoplast partners s.r.o. - pracoviště, Vrchlického, č.p. 1175, 792 01 Bruntál 1. Informace: Alena Starečková, .

Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 25 000 Kč

Prodavači v prodejnách Zástupce vedoucího prodejny. Požadované vzdělání: úsv. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: místo výkonu práce : Rýmařov, Praxe v oboru nebo maturita, stravenky, 5 týdnů ŘD , Výběrové řízení proběhne na ÚP Bruntál dne 26.3.2018 v 9:30 , hlásit se na e - mail : seveckova@penny.cz nebo na tel. č. 724 105 525, Z : 28.2.2018. Pracoviště: Penny market s.r.o. - prodejna rýmařov, Opavská, č.p. 1300, 795 01 Rýmařov. Informace: Monika Ševečková, +420 724 105 525.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kastelán Jaroslav Hrubý ukazuje, jak to vypadá, když postavičky z Večerníčka se přenesou z ploché obrazovky do 3D.

Noční prohlídka zámku s večerníčkem

Pavel Kováčik z podvýboru pro vodní hospodářství v televizním vystoupení prohlásil, že výstavbě přehrady Nové Heřminovy klade odpor ministerstvo životního prostředí.

Ministerstvo životního prostředí prý klade odpor přehradě Heřminovy

Požár v Kutné Hoře a veřejné záchodky místo hudby pro Třebíč: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pondělí 13. srpna 2018.

Poznámka Fidela Kuby - Švédský oheň

Když procházím krnovským parkem kolem Švédské zdi nebo vyrazím na hrad Sovinec, vrací se mi otázka: proč k nám za třicetileté války přitáhli z takové dálky zrovna Švédové? To neměli v Evropě nic bližšího na dobývání a obléhání?

Jeřáb na Osoblažsku létá s vysílačkou

Vysílačky při své práci využívají nejen jeřábníci, ale také zoologové, kteří monitorují mládě jeřába popelavého na Osoblažsku.

Úvalenské louky jsou chráněné jako přírodní památka už přes půl století

Přirozeně vlhké Úvalenské louky s řadou ostřic a s bohatou populací břízy tmavé jsou místem, které si zaslouží naši pozornost i ochranu.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT