„Jarda Bolcek, Saša Čerňák, Vojta Mechel, Láďa Nezhoda, Vláďa Foldyna, velitel Vojta Hrček, no, a já,“ komentoval Vladimír Dužík tehdejší složení frýdecké výjezdové jednotky. Která měla základnu ve zbrojnici ve Střelniční ulici a vyrážela s cisternou Škoda 706 CAS.

„V červenci sedmadevadesátého to vypuklo výjezdem k barákům pod vodou v Chlebovicích. Moc jsme to nechápali, jelikož obec je přece na kopci a událost byla hlášena na horním konci. Pochopili jsme až na místě. Přívalový déšť bral sebou i stromy, ty u prvního mostu vytvořily hráz a voda se roztekla a zaplavila domy. Kmeny i naplaveniny bylo potřeba odstranit, aby se voda vrátila do koryta,“ vzpomínal Dužík.

Povodně v roce 1997 v Opavě.
Střípky z povodní: rabovalo se ve velkém, překupníci i záhadná smrt seniorky

Další tři dny a dvě noci označil jako „nekonečnou řadu přejezdů“ k dalším a dalším událostem. „Několik potoků bylo přímo ve Frýdku-Místku svedeno do podzemí, my uvolňovali průběžně jejich vpusti. Mezitím se nebezpečně zvedala voda v Ostravici, chybělo jen pár centimetrů k přetečení povodňových valů. S dobrovolníky jsme na v kritických místech u sídliště Riviéra začali stavět s pytlů z pískem hráze,“ popisoval.

Asi nejdramatičtější chvíle nastaly s přijetím varovné informace, že na Ostravici ujela část svahu do přehrady Šance, hrozilo přetečení dokonce narušení hráze. „Vybavuji si, že jsme měli skutečně velký strach. Dodnes nevím, jestli to velitel myslel vážně, ale přikázal, ať připravíme naše vozidlo k odjezdu směr Frýdek, který je na kopci,“ líčil Dužík. S kolegy tenkrát obcházeli dům od domu, doporučovali občanům evakuaci.

Povodně, 11. července 1997, Ostrava-Koblov.
Povodeň 1997 v Ostravě, podívejte se po čtvrt století na exkluzivní fotogalerii

Když deště ustaly a voda začala klesat, přišly další práce: Čerpání vody ze zatopených sklepů a garáží, to zabralo další dva dny. Pak se vrátili „mladí“ z Dánska a vystřídali sedm statečných, kteří podle svých slov dlouho vyspávali. „Ještě předtím jsme si zašli na večeři do restaurace Mexico, kde nás přivítal potlesk štamgastů, kteří za nás nakonec zaplatili útratu. Podobné ocenění jsem snad nezažil,“ konstatoval Dužík.

Frýdečtí hasiči zaznamenávali v souvislosti s velkou vodou v roce 1997 obrat ve vnímaní jejich jednotky. „Po devětaosmdesátém se totiž na dobrovolné hasiče, stejně jako na zahrádkáře či myslivce, moc nehledělo. Chyběla podpora, potlačovala se činnost. Jakmile ale přišly povodně, krizový štáb se musel začít spoléhat i na nás. Zakrátko se vytvořila se součinnost, která to pomohla zvládnout,“ vysvětloval Dužík.

Fotograf Drahoslav Ramík při focení pro Deník, 15. června 2022 v Ostravě.
Fotograf povodní 1997 Drahoslav Ramík: viděl jsem lidské zoufalství a zkázu

Tomu je sice letos devětašedesát, ale ve výjezdové jednotce SDH Frýdek působit nepřestal. Vloni ho dokonce coby jejího nejstaršího člena vyhlásili jednou z pěti osobností roku ve Frýdku-Místku. „Teď je podpora dobrovolných hasičů z města výborná. Vybavení máme na vysoké úrovni, pracuje se na rekonstrukci zbrojnice a příští rok čekáme novou cisternu. Ročně míváme na dvě stovky poplachů,“ zakončil Dužík.