Zdeněk Šmajstrla, který je mimo jiné také autorem „pohankové“ kuchařky, začal s mlynářinou v roce 1991, když zemřel jeho otec, také mlynář.

„Mamka na tom taky byla zdravotně špatně, tak jsem dokončil rozdělané zakázky protože jsem to uměl,“ říká Zdeněk Šmajstrla, který kvůli uvedeným okolnostem po mnoha letech opustil profesi učitele a stal se mlynářem.Kdysi jeho otec pohanku pěstoval na poměrně velkých plochách. Ke zpracování do mlýna ale vozili pohanku i pěstitelé ze Slovenska a z Čech.

Areál zchátralých zámků v Bravanticích nabyla obec do svého majetku. Zájemci si už po několik víkendů mohou areál a zámky prohlédnout.
OBRAZEM: Zchátralé objekty zámku na Novojičínsku si může prohlédnout i veřejnost

„Někdy to bylo dost špatné, plné hlíny, kamení. Taky se stávalo, že některé zemědělské družstvo nakoupilo hodně pohanky třeba z Ukrajiny, nezaseli ale všechno, tak se zbytek dal zpracovat. A hodně jezeďáků si bralo pohanku jako naturálie,“ vzpomíná Zdeněk Šmajstrla a upozorňuje, že kopanský mlýn je ojedinělý v tom, že pohanka se v něm loupe mechanicky, nikoliv spařením a podobně, takže v ní zůstávají všechny cenné látky.

„Pohanka je bezlepková, proto ji vyhledává stále více lidí, proto jich tady stále více jezdí a funguje taky e-shop. U naší pohanky je velmi jednoduchá příprava. Nevaří se, jenom se nasype do polévky, nebo se zalije horkým mlékem nebo horkou vodou, a může se jíst. Velmi dobré jsou květy a listy na džusy, protože obsahují PP vitamín, který drží pružné vlásečnice a cévy,“ pokračuje Zdeněk Šmajstrla.

Pátý mlýnář rodu

Jeho syn Pavel, který je v rodu pátým mlynářem, doplňuje, že pohanka je dobrá na zelené hnojení. „Má dost dobrý kořenový systém, takže v půdě nechá dost kořenové hmoty a hlavně má sílu vytlačit plevel. Když se pěstuje na zrno, krásně pole odplevelí,“ vysvětluje.

Na to dodává, že nejvíce práce s pohankou je hned po sklizni. „Musí se vysušit a vyčistit od zeleného, ať neplesniví. To je největší problém. Jinak nepotřebuje žádné velké opečovávání, nemá škůdce, takže se na ni ani nepoužívají herbicidy, ale po sklizni s ní zemědělec musí pracovat,“ zdůrazňuje a podotýká, že vždy, když jim do mlýna přivezou pohanku ke zpracování, ochutnávají ji a musí ji očichat.

Výstava Večerníček ve Velkém světě techniky v areálu Dolních Vítkovic, 2. října 2021 v Ostravě.
Večerníček to v Ostravě rozjel. Výstava je plná akcí, baví se nejen děti

V mlýně na Kopané produkují přes dvacet druhů výrobků z pohanky, mouku, křupky různých příchutí, těstoviny a další. „Co se týče křupek, maminy s děckami tady chodí pořád. Mnoho lidí si už na výrobky z pohanky zvyklo a chtějí to pravidelně. Hodně jich to kupuje pro svoje babičky a dědečky třeba jako dárek na Vánoce,“ podotýká Zdeněk Šmajstrla, ale syn Pavel ho s úsměvem opravuje, že největší prodej je po Novém roce, kdy si všichni dají předsevzetí, že chtějí žít zdravě.

Pohankový mlýn je každodenní starost, nejhůř je, když je z nějakých důvodů pohanky nedostatek. Zdeněk Šmajstrla vzpomíná na rok 1993, kdy musel jet až na sever Polska, kde měl naštěstí známou, která mu pomohla.Jestli bude i šestá mlynářská generace Šmajstrlů, Pavel Šmajstrla netuší. Jeho syn je ještě malý.

„Pohanka mu chutná hodně. Nijak jsem ho přitom do toho nenutil a nechci ho tlačit ani do podnikání, jsou to nervy. Budu rád, když v tom bude pokračovat, ale pokud nebude chtít, ani se mu nebudu divit. Jsou to velké starosti na úkor rodiny,“ uzavírá Pavel Šmajstrla.