Kliknutím zvětšíte„Rok 2020 je již několikátým po sobě jdoucím rokem, kdy naši republiku sužuje sucho a narůstající deficit srážek. To se projevuje i na množství požárů v přírodě. Ze statistik Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS MSK) vyplývá, že v dubnu letošního roku hasiči vyjížděli v rámci Moravskoslezského kraje již ke 118 požárům lesních, polních a travních porostů, což je čtvrtý nejhorší počet za posledních 15 let. V květnu sice došlo z důvodu srážkově vydatnějšího počasí ke snížení počtu požárů, i tak ale obecně stále přetrvávají vhodné podmínky pro vznik přírodních požárů. Důrazně tedy nedoporučuji rozdělávat v tomto období ohně v přírodě,“ říká vedoucí oddělení prevence HZS MSK plk. Martin Pliska.
Nejčastější příčinou vzniku požárů v přírodním prostředí je manipulace s otevřeným ohněm a kouření, zakládání ohňů v přírodě, pálení klestí nebo vypalování porostů. Jsme tedy stále málo zodpovědní?
„Pokud se dlouhodobě neumoudří počasí, rizika spojená se suchem budou čím dál viditelnější, a to se projeví zejména na počtech požárů v přírodním prostředí. V tomhle ohledu se snažíme neustále preventivně působit na občany. I přes to jsme však stále svědky nespočtu zbytečných požárů, které mají příčinu právě v tom, v čem jste uváděl. Teplé počasí a nízká vzdušná i zemní vlhkost tomu nahrává. Nemyslím si ale, že by lidé byli méně odpovědní. Spíše jednání, které v minulosti k požáru nemuselo vést, je v současné době právě vzhledem k úbytku vlhkosti v přírodě rizikovější. Lidé by měli přírodní změny více respektovat a nezodpovědnému chování se snažit předcházet,“ pokračuje náměstek ředitele pro prevenci a CNP plk. Miloš Střelka.
A mějme na paměti, že v případě porušení povinností stanovených zákonem o požární ochraně ze strany fyzických osob může být za přestupkové jednání uložena pokuta až 25 tisíc korun, v případě způsobení požáru, který naplní skutkovou podstatu trestného činu, pak bude s viníkem vedeno i trestní řízení.
Za poslední roky eviduje HZS MSK obecně nadprůměrný počet požárů v přírodě. Extrém nastal v létě roku 2018, kdy dokonce Krajský úřad Moravskoslezského kraje na doporučení HZS MSK vyhlásil pro území našeho kraje dobu zvýšeného nebezpečí vzniku požárů tzv. období sucha. Důvodem bylo právě počasí vyznačující se dlouhodobým nedostatkem srážek a s tím související nízká vlhkost v půdě a vegetaci, což mělo za následek statisticky podložený významný nárůst požárů lesních, polních a travních porostů. A který požár byl během posledních let největší?
„Jeden z největších a na likvidaci nejnáročnějších požárů byl požár v lesním, těžko přístupném terénu v okolí Hradce nad Moravicí v červnu 2019. Tento požár na ploše cca 90.000 m2 likvidovalo tři dny celkem 18 jednotek požární ochrany. Naštěstí nedošlo ke zranění civilních osob, i díky tomu, že bylo včas evakuováno 54 osob z blízkého dětského tábora. Škoda vzniklá tímto byla vyčíslena na 1,5 milionu korun, po rozsáhlém vyšetřování byla jako příčina vzniku stanovena právě nedbalost při manipulaci s otevřeným ohněm,“ vzpomíná Miloš Střelka, který se například podílel i na objasnění vzniku požáru dřevěného kostela v Gutech. Je těžké si představit, co vyšetřovateli probíhá hlavou, když zjistí, že nejde o nešťastnou náhodu?
„Všechny myšlenky vyšetřovatele požárů směřují především k úkolům souvisejícím s objasněním příčiny vzniku, zjištění všech relevantních okolností a zjištění možného porušení právních předpisů,“ dodává Miloš Střelka.
Není tedy úplně čas přemýšlet nad motivací nebo pohnutkami případných pachatelů. Až následně, když je vše došetřeno a zadokumentováno, je čas hodnotit a přemýšlet, zda jsme požáru nemohli nějak předejít. Vždy se snažíme z každého požáru poučit a revidovat naše postupy, případně iniciovat změnu předpisů tak, aby k podobným tragédiím v budoucnu nedocházelo.
K TÉMATU
Základní rady z oblasti požární ochrany pro rozdělávání ohňů v přírodě:
Místo pro rozdělávání ohně musí být bezpečně izolováno od hořlavých materiálů např. ohraničeno pruhem širokým nejméně jeden metr, zbaveným jakýchkoliv hořlavin (pozor je nutno dát i na kořeny stromů a keřů), a vzdálené minimálně 50 metrů od kraje lesních porostů.
Při umísťování ohniště je potřeba zohlednit i aktuální povětrnostní situaci, tedy jaký je směr a síla větru, aby nedošlo k přenosu požáru kvůli odletujícím jiskrám na okolní objekty, hranici z polen stavět tak, aby byla stabilní a nehrozilo její zhroucení do stran a následné rozšíření ohně mimo vyhrazené místo ohniště.
Před zapálením ohniště zabezpečit dostatečné množství hasebních látek (vodu, písek) a volné příjezdové cesty, aby se hasiči včas dostali na místo případného požáru, při rozdělávání ohně v žádném případě nepoužívat vysoce hořlavé látky jako např. benzín, naftu, líh, vždy zajistit přítomnost alespoň jedné osoby starší 18 let.
Ohniště opustit až poté, co je důkladně uhašeno, ať již prolitím vodou, nebo zasypáním zeminou – a je opravdu vychladlé. I ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou skrývat žhavé části a poryv větru je znovu rozdmýchá a roznese do okolí.
28
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
