Provozem se line příjemná ovocná vůně a z destilačního zařízení už odkapávají první litry letošní pálenky. Třešňovice. Nejčastějším ovocem, které si lidé nechají zkapalnit, jsou meruňky, které ale zpravidla vozí ve formě kvasu z jižní Moravy, pak třešně, jablka a a samozřejmě švestky.

„Pálit se dá prakticky veškeré ovoce. Dělali jsme už destilát z malin, jahod, ostružin, nebo kdoulí. I arónie se dá pálit, ale chce to zkušenost. Základem dobré pálenky je totiž dobrý kvas a ten neumí připravit každý. Tady v palírně už se toho moc zkazit nedá, kvas je základ,“ říká ze zkušenosti Vojtěch Feber.

Pro zákazníky, kteří vozí menší množství kvasu, mají ve Stonavě 150litrový kotel. Dají se v něm ale pálit i menší dávky. Minimum je 50 kilo kvasu. Pro „velkoobjemové" zákazníky tam mají připraveny i velké 300litrové kotle.

"Nezapíjam!"

“Do palírny ve Stonavě míří každoročně stovky zákazníků nejen z Karvinska. Pochvalují si kvalitní služby a proto se vracejí.„Loni jsem tu měl zákazníka z Čadce, který o nás slyšel a proto přivezl kvas k nám,“ vzpomíná zaměstnanec palírny Jindřich Gajda.

Má s tím spojenou jednu příhodu, kdy dotyčný zákazník nechtěl destilát ředit na obvyklých 47 – 55 procent lihovitosti. Z jeho kvasu tekla pálenka o „síle“ 72 procent a on ji na místě koštoval. „Nabízel jsem mu vodu na zapití, ale on mi s úsměvem říká: „Ja nezapíjam, boha!“ vzpomíná pan Jindřich Gajda.

Palírna jede teprve pár dní, hlavní nápor přijde tradičně na podzim a přes zimu. To se pálí prakticky non stop. Zájem je samozřejmě odvislý od úrody ovoce.

Nejslabší sezonou byla ta 2018/2019. A jaká bude letos? Vojtěch Feber doufá, že dobrá. „Ovoce ještě zraje, tak uvidíme: jablka by být měla, také švestky. Ono no hodně závisí na místu, kde ovoce zraje, Možná byste to neřekli, ale i na malém teritoriu bývá úroda různá. Zákazníci nám to říkají. V Karviné může být suchem rozpraskaná zem a na Těšínsku mají krásné šťavnaté ovoce. Je to fakt různé,“ dodává spolumajitel stonavské palírny.