Přenos na velkoplošné obrazovce i posezení před ní sice zařídila radnice, nicméně další servis pro fanoušky už byl v režii místních živnostníků. Zatímco zahrádky na sousedním Kuřím rynku (Jiráskově náměstí) zely skoro prázdnotou, přímo na Masarykově náměstí byly plné ve všech podnicích, a to i těch „zády“ k plátnu, na kterém běžel hokej.

„Zpočátku to bylo jako s počasím. Déšť a studená sprcha v podobě švédských branek a potom sluníčko s radostí z českých gólů,“ hodnotili přítomní. Zejména přední řady u obrazovky obsadili mladší ročníky a fandili skutečně jako o život. Zahanbit se ale nedaly ani ostatní generace, a to i co se pitného režimu týkalo.

„Dneska se prodává o dvacet procent více piva a lidé si ho většinou odnášejí,“ uváděl David Tomis z Ostravarny na severovýchodním rohu náměstí. Obsluha tady plnila bez ustání kelímky lokální dvanáctkou za sedmačtyřicet korun, o pokrmy se v této provozovně postarala pizzerie Rapido.

Radegastovna, ta zřídila pro čepování do kelímku přímo extra výdejní okénko – samozřejmě s výhledem na hokej – před nímž se táhla slušná fronta. Nošovická dvanáctka byla za pětapadesát korun stejně jako fanta, coca cola či frisco. A půllitr čisté neperlivé vody za čtyřicet. Zahrádka před tímto podnikem nabízela grilované klobásky za 140 korun s chlebem, kečupem, hořčicí a paprikami „beraní rohy“. Kelímkový trend oslovil i restauraci s plzeňským pivem, čepovali do nich bez zálohy na plastové obaly. Z jedné kavárničky vytáhli ven výčepní zařízení a bečku … a i na jejich piva Mustang za osmasedmdesát korun měli frontu.

Vychytali to naopak z restaurace Centrum nacházejícího se stranou Masarykova náměstí: Poslali tam dvě slečny v českých dresech a barvách s platy plnými kelímkových piv. Třetí kasírovala, brala pouze hotovost.

Nejen o pauzách mezi třetinami kroky mnohých mířily do Billy v přilehlém obchodním centru. Fanoušci se odtud vraceli zejména opět s pivy: plechovkovými, lahvovými i těmi v plastových flaškách.