Mariánskými Horami vane jihozápadní vítr směrem na Přívoz a Hrušov, dvě ze sedmi vnitřních monitorovacích stanic hlásí problém, tři z devíti chlapů likvidujících kaly už druhým dnem jen čekají na lepší podmínky. 

„Kvůli zvýšeným limitům oxidu siřičitého musíme stát se zavápňováním, nařizuje to soubor přísných pravidel stanovených v integrovaném povolení,“ vysvětluje vedoucí provozu Martin Chyba.

Právě mísení páleného vápna s obsahem lagun je podle něj klíčovou činností.

„Sludge neboli kaly jsou díky tomu chemicky neutralizované a také získávají sypkou konzistenci vhodnou pro odtěžování buldozery a bagry,“ líčí Chyba, technik AVE CZ odpadové hospodářství. Tato firma v listopadu začala likvidaci poslední části jedné z největších ekologických zátěží Ostravy.

Aby provoz neobtěžoval okolí poblíž je sídliště Fifejdy hlídá ho sofistikovaný systém. Sleduje oxid siřičitý (SO₂), sirovodík (H₂S) a polétavý prach (PM10). Zdravotní ústav rozmístil sedm čidel přímo v areálu Lagun Ostramo, další tři jsou na Fifejdách, v Mariánských Horách a Přívoze v zástavbě.

„Sirovodík páchnoucí po zkažených vejcích nám provoz nezastavil ani jednou. Oxid siřičitý několikrát. Odhaduji, že jsme tak ztratili až pětadvacet procent času,“ upozorňuje vedoucí provozu. Zastavení vápnění znamená pro firmu i náklady navíc. Cisterny s nevyužitým vápnem se odtud vracejí plné.

Odtěžba zavápněných kalů na lagunách v Ostravě, 18. ledna 2018.

Manipulace s kaly nicméně pokračují. Chlapi shrnující je radlicemi a překládající lopatami rypadel do kabin strojů postupně dostávají přetlakovou klimatizaci. „Chráníme je tak před emisemi. Masky by byly samozřejmě levnější… Ale zkuste s nimi na obličeji dělat přes celý den,“ poznamenává Chyba.

Ve vytěžené laguně R1 čekají skoro tři tisíce tun neutralizovaných kalů na odvoz. Jejich chemická reakce s vápnem je příčinou faktu, že se na nich neudrží sníh. Okolo buldozerů a bagrů se ze stejné příčiny kouří. A po větru jsou sludge samozřejmě cítit zápach je olejový, ale prý jen obtěžující.

„Přestože to smrdí, lidé se nemusí bát. Je to nepříjemné z důvodu zápachu, ale neohrožuje to zdraví. Vlastní sanace není bez těchto vedlejších vlivů ani možná, avšak postupujeme podle stanovených podmínek, které minimalizují dopady na okolí,“ tvrdí vedoucí provozu. Zdůrazňuje, že likvidace lagun probíhá proto, aby od nich měli lidé v Ostravě napořád pokoj!

K TÉMATU

Ještě dalších devět let?

Definitivní vyřešení problémů s Lagunami Ostramo by mohlo trvat možná až dalších devět let! Uvádí to náměstkyně primátora města Kateřina Šebestová s odkazem na harmonogram státního podniku DIAMO. „Ten počítá s uskutečněním sanace území v letech 2022 až 2026. Pak mají následovat koncové úpravy lokality, zpracování aktualizace analýzy rizik, postsanační monitoring a možné návrhy opatření k dokončení sanace podzemních vod v roce 2027. A toto nám připadá neúnosné!“ uvádí Šebestová s tím, že Ostrava chce maximální zkrácení doby, do kdy bude areál někdejší chemičky a rafinerie olejů pro město i jeho obyvatele nevyuživatelný.

STAV OVZDUŠÍ JE ON-LINE

Informace o stavu ovzduší v areálu Lagun Ostramo a jejich okolí jsou on-line dostupné na internetu. Ukazují údaje ze všech sedmi měřících stanic vnitřního a tří z vnějšího monitorovacího okruhu (www.ave.cz/cs/media/laguny-ostramo/monitoring-11235). Zelená barva = vše je v pořádku, červená = limity jsou překročeny. AVE CZ odpadové hospodářství i Zdravotní ústav Ostrava upozorňují, že jejich měření nesouvisí s tím, které ve vlastní režii uskutečňuje Český hydrometerologický ústav (ČHMÚ)!

Olejové laguny vznikaly v Ostravě od roku 1888

Pozůstatky výroby ropných produktů, zejména ale odpad z recyklovaných vyjetých motorových olejů, tvoří obsah kalových lagun, které jsou největší ekologickou zátěží v Česku.

JAKÁ JE JEJICH HISTORIE?
● V roce 1888 založil vídeňský průmyslník Max Böhm společně s bankovním domem M. Torsch a Söhne komanditní společnost Ostrauer Mineralöl-Raffinerie. Továrnu začali stavět nedaleko přívozského nádraží v místech, kde v minulosti bývaly rozsáhlé rybníky. Hlavním produktem nové firmy byl především petrolej potřebný do tehdejších osvětlovacích lamp. Těsně před první světovou válkou, v době, kdy podnik již vyráběl vedle petroleje benzin, mazací oleje, parafin a asfalt, Max Böhm svůj podíl prodal. Od roku 1921 byla přívozská rafinerie převedena na holandskou petrolejářskou společnost.

● Po obsazení Ostravy německou armádou nastal v přívozské rafinerii prudký obrat. Provozy byly modernizovány a rozšířeny pro potřeby války, vyráběl se zde především letecký benzin, mazací oleje pro tanky, auta a hlavně letadla. Při bombardování Ostravy v roce 1944 ani při osvobozovacích bojích nebyla zdejší rafinerie poškozena a jako jediná v Československu mohla hned po válce vyrábět pohonné hmoty a oleje. Ropa se dovážela z Rakouska, Rumunska a Íránu.

● V dalších letech se zde vyráběly nejlepší mazací oleje v celé republice. Mezitím ale vyrostly obrovské komplexy na zpracování ropy: Slovnaft v Bratislavě a Chemické závody v Litvínově. V Ostravě se tak recyklovaly použité motorové oleje. Zlom nastal v roce 1981, kdy se v této rafinerii přestala zpracovávat ropa. Odpady skladované za celou dobu činnosti podniku se ukládaly do kalových rybníků, které jsou v současné době nejhorší ekologickou zátěží v Evropě.

Situaci ještě zhoršily povodně v roce 1997, kdy voda z řeky Odry zalila i celý areál podniku Ostramo-Vlček. V roce 2001 byly v Přívoze naměřeny v ovzduší nejvyšší koncentrace vysoce jedovatých polychlorovaných bifenylů (PCB) v republice, přičemž jejich původ nebyl do dneška odhalen.

● Po roce 1989 nastalo handrkování o to, kdo má olejové laguny odstranit, ale hlavně kdo bude tento očistný proces platit. V roce 1996 se k likvidaci zavázal stát. Loni město oznámilo, že zakázku na likvidaci získala pražská společnost AVE CZ odpadové hospodářství, která má podle uzavřené smlouvy s garantem, kterým je státní podnik Diamo, vytěžit a zlikvidovat celkem 91 562 tun kalů za cenu 429 milionů korun. Likvidace kalů by měla být dokončena do roku 2020. (au, sn)