„Dělal jsem ho tajně v dílně, aby o tom nevěděla. Je to na revanš za zážitkové focení s vlky na Valašsku, které manželka zařídila ke dvacátému výročí našeho vztahu,“ popisuje Martin (45) přestěhovaný před časem z Ostravy do Fryčovic.

V Ostravském muzeu začala 5. prosince 2019 výstava Muzeum plné pohádek. Patří do ní tři samostatné expozice, jednou z nich jsou Pohádky bratří Grimmů (na snímku), 9. prosince 2019.
Advent plný pohádek a hraček. Poetická předvánoční atmosféra v Ostravském muzeu

Srovnání normálních visacích zámků a toho největšího na mostě u Nové Karoliny.Zdroj: Deník / Luksza RadekZručnost mu nechybí. „Za dvacet let a tři dny práce v rubáních a v prorážkách na šachtě ve Staříči jsem se po havířsku naučit dělat z toho, co je zrovna po ruce. Ať je to dřevo, kov nebo třeba betonové tvárnice,“ vysvětluje autor obřího visacího zámku.

Času na výrobu kladky – jak se této věci běžně na Ostravsku říká – měl spoustu. „Jsem vyřazený ze šachty na chorobu z povolání a mám hornickou rentu, takže si tvořím, co mě baví,“ podotýká s tím, že manželka je samozřejmě za jeho počin ráda.

Inspirací, jak přiznává, mu byly výlety po městech v Evropě, které mají s Petrou v oblibě. „ Benátky, Paříž, Řím, Krakov, Budapešť… Všude kladky na mostech. Jsou prý zamilovaných, co je zamykají a vyhazují klíče, aby jim láska vydržela,“ popisuje.

Ostravskou obří kladku má Martin uzamčenou na zábradlí u Nové Karoliny zámkem na kolo. „Uvnitř samozřejmě mechanismus není. Má dřevěné tělo pokryté plechem a nastříkané hliníkovou barvou,“ říká autor, táta čtyř dětí a brzy i dvojnásobný děda.

Ředitele železničního muzea Vojtěcha Hermanna převezmul 111 let starou kolejnici od výrobního ředitele Třineckých železáren Česlav Marek, 9. prosince 2019 v Ostravě.
Důchodce z „werku“ věnoval fabrice 111 let starou kolejnici

Zámky zamilovaných

Tak se říká kladkám objevujícím se na mostech (ale také dalších romantických místech) po celém světě. Dávají je tam zamilovaní na důkaz své lásky, kterou zpečeťují právě jejich uzamčením… a vyhozením klíče nejlépe do vody. Na původu zvyku, mimochodem z duše nenáviděného správci mostů, se však nedokáže veřejnost shodnout. Jedni říkají, že je z Číny, druzí ho připisují Maďarům či Srbům a vyloučena není ani inspirace u školáků v Itálii věšejících ve své rozpustilosti zámky ze školních skříněk na zábradlí mostů.