„Je na jednom z nejstarších míst hradu, ale zároveň je to jedna z jeho nejnovějších přístaveb. Budování tohoto dvoupatrového obytného křídla proběhlo v období let 1550 až 1560 a tehdejší olomoucký biskup Jan Dubravius se dokončení stavby ani nedožil. Palác byl tedy pojmenován po jeho nástupci Markusi Kühnovi,“ upřesnila kastelánka, kdo dal tehdy ke stavbě požehnání.

Průčelí budovy už se v době jejího vzniku pyšnilo velkými okny umístěnými nad sebou situovanými do nádvoří – a stejně tomu je i nyní. „Revitalizace spočívala hlavně v zasklení těchto oken, dále v pokládce nové podlahy, vybudování schodiště, doplnění elektroinstalací a osvětlení, instalaci dřevěných a kovových prvků,“ popsala kastelánka.

Střecha Kühnova paláce se neopravovala, ta totiž pochází ze sedmdesátých let minulého století.

Současné využití této části hradu Hukvaldy, sloužícího svého času jako kanceláře, audienční místnosti či ložnice pro biskupa, bude kromě doplnění zdejší prohlídkové trasy také pro různé společenské akce, konference, výstavy, ale třeba i svatby.

Kühnův palác se třetí říjnovou sobotu otevře návštěvníkům od 10 do 16 hodin a chybět nebude ani typicky hradní doprovodný program se středověkou skupinou šermířů, kejklířů, tanečnic a řemeslníků Růže Draka.

Na jeho slavnostní zpřístupnění bude vstup zdarma. „Lidé mají možnost renesanční křídlo vidět letos posledních čtrnáct dní. Od listopadu sezona končí. Nová začne v dubnu, kdy už bude Kühnův palác regulérní součástí našeho prohlídkového okruhu. Chystáme i nové návštěvnické centrum“ dodala kastelánka.

První velká revitalizace (mimo nutné opravy) hradu Hukvaldy v jednadvacátém století vyšla na 4,2 milionu korun a většinu této částky pokryla dotace od Evropské unie. Moravskoslezský kraj doplatil zbytek, a jak podotkl náměstek hejtmana pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo, palác brzy získá i nemodernější technologie umožňující kromě jiného i takzvanou rozšířenou realitu.