Kliknutím zvětšíteČlenové komisí, kteří v lednu dohlíželi na volbu budoucí hlavy státu, se svých odměn dočkají se zpožděním. Posun výplatního termínu zapříčinilo 61 stížností na neplatnost voleb, které obdržel Nejvyšší správní soud. Ten teď musí do 21. února posoudit jejich oprávněnost, popřípadě rozhodnout o jejich zamítnutí.
Činnost okrskových a zvláštních okrskových volebních komisí přitom podle zákona skončí oficiálně až ten den, kdy zamítnutí návrhů soudem nabude právní moci. V případě, že některý z návrhů soud shledá oprávněným a volba prezidenta se bude opakovat, skončí jejich činnost až patnáct dní po vyhlášení celkového výsledku voleb.
„Do doby, než Nejvyšší správní soud rozhodne, nemůžeme s vyplácením odměn členům okrskových komisí začít. Nevíme také, jestli soudci některý z návrhů neshledají za oprávněný a zda se třeba volba prezidenta nebude opakovat,“ vysvětlila situaci vedoucí oddělení vnitřních služeb karvinského magistrátu Renáta Šmídová s tím, že to není poprvé, co se s tímto problémem v rámci voleb potýkají.
Chceme svou odměnu!
Mezi členy volebních komisí v Karviné se už informace o tom, že zatím odměnu nedostanou, rozšířila v průběhu středy.
„Kolegyně z volební komise se to dozvěděla z magistrátu. Řekla, že peníze nedostaneme a že asi budou nové volby. Tomu jsem ale nechtěla věřit. My jsme svou práci odvedli dobře. Odevzdali jsme závěrečný protokol, ve kterém žádné nesrovnalosti nebyly – takové věci se kontrolují, teprve potom se komise rozpouští,“ uvedla například Lubomíra Gilíková, která je členkou okrskových volebních komisí pravidelně od roku 1990.
„Kdysi jsme dostávali odměnu hned po prvním dni, to pak ale někteří už nepřišli, pak po druhém, pak za týden, nyní bylo přislíbeno, že nám ji vyplatí 21. a 22. února a nakonec nám i tento termín zrušili? Nerozumím tomu. Svou práci jsme odvedli dobře a nevím, proč bychom neměli být odměněni,“ doplnila rozzlobená paní Gilíková s tím, že odměna pro členy okrskových volebních komisí činí za všechny čtyři dny prezidentských voleb 1 500 korun (1300 korun za první kolo, 200 korun za druhé).
Vadí pomluvy i možné chyby při sčítání
Stížnosti na volbu prezidenta republiky mohli občané podávat od 31. ledna do úterý 6. února. Podle mluvčí Nejvyššího správního soudu jich však velká část přišla až na poslední chvíli.
„Návrhy by se daly rozdělit do tří skupin. První z nich jsou stížnosti na vedení volební kampaně a její financování. Další napadají práci okrskových komisí při sčítání hlasů a několik návrhů se týká i registrací prezidentských kandidátů s vícenásobnými podpisy zákonodárců,“ informovala mluvčí soudu Sylva Dostálová.
Na zmíněné problémy s podpisy zákonodárců, kteří podpořili více kandidátů, ve své stížnosti upozornil například i justiční aktivista Tomáš Pecina, který svůj návrh na zopakování voleb zpřístupnil na blogu, či neregistrovaná kandidátka na post hlavy státu Terezie Holovská, která už dříve z tohoto důvodu zpochybňovala pět z devíti uchazečů o Hrad.
Žena z Nového Knína na Příbramsku ve svém návrhu na neplatnost kritizovala předvolební kampaň příznivců Miloše Zemana. Uvedla, že před volbami lze čekat různé útoky na kandidáty, ale počínání zemanovců podle ní nemá s demokracií co dělat. Další pisatel Jan Kirschner pak ve své stížnosti konstatoval, že považuje slogan Stop imigrantům a Drahošovi, který se objevil v inzerátech i na billboardech, za pomluvu.
O všech návrzích musí Nejvyšší správní soud rozhodnout do středy 21. února. Soudci zatím stihli odmítnout pět podnětů, další čtyři odložili, protože nesplňovaly formální náležitosti. Pokud na základě stížností soud zjistí závažné porušení zákona, které by mohlo hrubě ovlivnit výsledek voleb, může nařídit i jejich opakování.
Při prezidentských volbách před pěti lety dostal Nejvyšší správní soud 109 stížností. Žádné nevyhověl, přestože v kampani našel přinejmenším tři protizákonnosti. Ty ale podle soudů nemohly ovlivnit celkový výsledek voleb.
28
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
