Kliknutím zvětšíte„Vaše děti vám jednoho dne poděkují za to, že jste pro ně tento koncertní sál postavili,“ pronesl minulý týden při své návštěvě Ostravy Newyorčan Steven Holl, zkraje tisíciletí titulován nejlepším americkým architektem. Autor návrhu tak reagoval na to, že nadšení z připravované stavby nesdílejí úplně všichni.
Otázkám, zda zrovna tento projekt Ostrava potřebuje nebo zda rozšíření kulturního domu nespolkne až příliš peněz, stavba čelí už od chvíle, kdy město dalo jasně na srozuměnou, že jde o klíčový projekt, který chce rozhodně dotáhnout.
Na článek Deníku reagoval na twitteru primátor Macura
Čelila jim i loni, kdy koncertní síň ve tvaru houslového pouzdra měla stát dvě miliardy (půl miliardy z toho by fakticky šlo na rekonstrukci domu kultury, na který se má napojit) a dalších 200 tisíc měl stát projekt. Nejen vinou covidového zdražování cen materiálů jsou však aktuální odhady jinde. Síň s rekonstrukcí „kulturáku“ už nyní vycházejí na 2,6 miliardy, s připočtením dosavadních a projektových nákladů dokonce na 2,9 miliardy!
Kdo kolik zaplatí
Kopnout do země by se mělo příští rok a samotná stavba začne o rok později. Hotová má být v roce 2025. „V roce 2022 má magistrát poslední šanci poklepat kladívkem, pak jsou komunální volby… A možná k moci přijde někdo jiný, a kdo ví, co bude. Od čtrnácti let, kdy jsem tam chodíval do kroužku, je kulturák beze změny. Potřeboval by trochu oprášit. Ale nevím, jestli zrovna tak megalomansky, zda by nebylo lepší něco střídmějšího,“ popsal Deníku svůj názor jeden z ostravských starostů, jehož strana je součástí stávající koalice.
Většina z jeho kolegů by však stavbu pozdržela nebo ji podpořila jen v případě větší finanční pomoci státu. Ten přislíbil přispět šesti sty miliony, Moravskoslezský kraj třemi sty. Ostrava je však ohledně financování stavby, alespoň podle sebevědomých prohlášeníhích primátora Tomáše Macury, nadále silná v kramflecích. Do městského fondu na stavbu síně si za čtyři roky naspořila už 430 milionů a v průběhu pěti let, kdy má stavba trvat, jej hodlá doplnit do plánované výše 1,1 miliardy korun. Zbylých 600 milionů, které podle odhadů na stavbu padnou, má zajistit výhodný úvěr z Evropské investiční banky.
Opozici vadí fondy a hra s čísly
Právě odkládání peněz do fondu dlouhodobě kritizuje opoziční zastupitel města a starosta Michálkovic Martin Juroška (KSČM). „Přestože město mělo rekordní daňové příjmy, investice poklesly dokonce pod úroveň ekonomické krize po roce 2008,“ spočítal si Juroška, podle něhož město nikdy potřebnou částku ve fondu nenašetří.
„Moje nespokojenost narůstá úměrně s tím, jak se nerealizují věci, které Ostrava potřebuje, a místo nich se cpou peníze do fondu na Koncertní síň,“ vysvětluje Juroška. Sám prý přesto není odpůrcem koncertní síně, ale jen okolností, za kterých má vzniknout. Vedle výše zmíněného mu totiž vadí také způsob spolufinancování. „Je to imaginární hra s čísly, vůbec ne poctivá. Ostrava má s krajem uzavřena obdobná memoranda na stavbu Černé kostky a další projekty, takže si peníze jen povyměňuje a nakonec síň stejně zainvestuje sama,“ říká politik, podle něhož se místo "Babišova čapího hnízda" měla z dotací z Evropské unie postavit třeba právě ostravská koncertní síň.
Dlouhodobě největší otazník visí nad státní podporou, která může být nakonec klíčová. Z toho pohledu parlamentní volby nedopadly pro stavbu koncertní síně moc příznivě. Primátor Ostravy Tomáš Macura to ale nevidí skepticky. „Nevidím důvod, aby memorandum nebylo dodrženo i za nové vlády. Nejedná se o stranický, ale vládní dokument. Navíc, i ostatní strany, které jsou součástí stávající městské koalice a které pravděpodobně v nové vládě zasednou (ODS, KDU-ČSL, Piráti), projekt podporují,“ řekl Deníku ostravský primátor Tomáš Macura s tím, že hned po ustavení nové vlády otevře příslušná jednání o přípravě už závazných smluvních dokumentů. Přislíbil také, že bez nich stavba koncertní síně nezačne.
26
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
