V průběhu srpna dochází do lesní školky 12 dětí, rozdílem oproti běžnému školnímu režimu je tak nižší počet nejmenších a jejich pestřejší věk. „Máme zde děti různých věkových kategorií, přítomní jsou i školáci,“ říká Lucie Czudková, jedna ze zakladatelek a koordinátorek Hrádečku.

Typický letní den jinak nevybočuje ze zaběhlého režimu školních dnů. Každé ráno se děti nejprve shromáždí v nově postavené jurtě, která slouží coby hlavní shromaždiště. Právě zde ratolesti nejen stolují a dopřávají si potřebného odpočinku, ale také mají možnost rozvíjet své výtvarné či hudební nadání. Po tradici zvané ranní kruh, kdy proběhne přivítání, společná píseň a třeba i reflexe předchozího dne, vyráží nejmenší kolem půl deváté s průvodkyněmi do lesa. „Děti si volí trasu společně s průvodkyněmi, dopředu tak není stanovena konkrétní trasa,“ přibližuje program Czudková. Kolem poledne se pak výprava vrací zpět na oběd a uloží se ke spánku. Den v lesní školce končí obvykle o půl páté návratem domů.

Indiánské tématice se děti věnují prostřednictvím výroby indiánského oblečení, lapačů snů a čelenek zdobených ptačími pery ze soví farmy. Mezi další aktivity patří zhotovení kreseb, šifrování textu či zpěv indiánských písní. „Na konci měsíce pak proběhne rozloučení s létem, kde se setkají všechny děti i s rodiči. K dispozici je možnost posezení u ohně a nocování, což přináší punc pravého dobrodružství,“ dodává Czudková.

Celoměsíční ucelený program nahrazuje předchozí dvouletou tradici příměstských týdenních táborů. Jejich nevýhodu bylo, že děti neměly k dispozici dostatek času a nestihly navázat skutečná přátelství. Lesní školka Hrádeček si přitom zakládá na tom, že nejmenší potřebují dostatečně stabilní prostředí ke svému rozvoji a spokojenosti.

Tereza Košařová