Beskydská oblast tmavé oblohy (BOTO) existuje přesně deset let. Vznikla z popudu astronomů, ekologů, lesáků a horských vesnic, aby ochránila noční životní prostředí před světelným znečištěním. A uprostřed ní, nad Švarnou Hankou, nyní začali používat techniku umožňující nahlížet dále do vesmíru, a nahlížet do něj lépe.

„Jsme na nejtmavším místě Beskyd, kde svítí hvězdy asi nejjasněji. Očima jim můžeme sledovat okolo dvou tisíc, novým dalekohledem řádově statisíce až milióny. Ve městech se dají rozeznat náznaky galaxií i mlhovin, ale u nás mezi kopci ve tmě jsou tyto objekty vidět krásně a zřetelně," líčí Tomáš Hynek, vedoucí Dark Sky Beskydy - Parku tmavé oblohy.

Právě tady představili novinku: 16" Ritchey-Chrétien, naváděný profesionálním zařízením Planewave L-500. Velký astronomický dalekohled s průměrem zrcadlového objektivu více než čtyřicet centimetrů, ohniskovou délkou přesahující tři metry a až šestisetnásobným zvětšením.

„Technické parametry ale nejsou jeho největší předností. Zásadní je právě umístění pod temnou beskydskou oblohou. Máme jediný a zároveň i největší dalekohled v České republice daleko od svítících měst, který je přístupný každý večer za příznivé předpovědi počasí nejen odborníkům, ale i laické veřejnosti," vysvětluje Tomáš Hynek.

O novince dále prozradil, že umí „přeskočit" z jedné strany oblohy na druhou jen během čtyř sekund a otáčí se rychlostí padesát stupňů za sekundu. „To umožňuje rychlé zaměření cíle pouhým kliknutím na požadovaný objekt na mapě hvězdné oblohy. Než se zvednu od řídícího počítače, dalekohled už míří na požadovaný objekt, někdy ani nestihnu zahlédnout, jak se otáčí," popisuje astronom z Gruně.

Konference k 10. výročí založení Beskydské oblasti tmavé oblohy | Video: Pryček Vladimír

Tomáš Hynek přiblížil i konkrétní projekty, na nichž s kolegy pracuje. Jedná se o pozorování dvojhvězdných „červených trpaslíků", tedy hvězd s velmi nízkou hmotností obíhajících okolo sebe, které ovlivňuje ještě třetí těleso nebo erupce na jejich povrchu. Dále se zabývají podporou družicového výzkumu extrasolárních planet (exoplanet), plánovaného na rok 2028. Nad Švarnou Hankou začali v této souvislosti upřesňovat oběžné doby exoplanet, aby mohla družice sledovat danou exoplanetu v ten správný okamžik.

„Mít vlastní objevy, to už v této době úplně nejde. Od toho jsou právě družice a velké světové observatoře. Můžeme se ale na nich podílet a k některým objevům naší prací přispět. I když, možná se v Beskydech něčeho také dočkáme," uvažuje Tomáš Hynek.

Vznik BOTO souvisel se zajímavým astronomickým úkazem na Morávce v květnu 2000. Impulsem k ochraně noční oblohy byla zhoršující se situace se světelným znečištěním. Záměr byl představen na jaře 2012. Následovala Evropská noc vědců na Gruňi a zimní pozorovatelské expedice se Společností pro meziplanetární hmotu. A pak, 4. března 2013, byla založena Beskydská oblast tmavé oblohy.

BOTO se rozkládá na 308 kilometrech čtverečních chráněných krajinných oblastí českých Beskyd a slovenských Kysuc. Jeho střed je právě v katastru Starých Hamrů (Gruně). Přidaly se vesnice Staré Hamry, Bílá, Čeladná, Morávka, Krásná, Horní Bečva a Ostravice. Za hranicí pak Makov, Korňa, Turzovka, Vysoká nad Kysucou a Klokočov.