„Dřevo a šindel na stavbu jsou nachystané,“ podotkl mluvčí biskupství Pavel Siuda s tím, že se o přichystání materiálu postarali v tesařství Papšík na Valašsku. Projekt se dokončuje, ladí se nový interiér – starý totiž kompletně shořel.

Kostel z 16. století zapálili žháři předloni v srpnu, prakticky ihned se začalo mluvit o tom, že na místě spáleniště vyroste replika kostela. Dřevo pochází z beskydských lesů, například pro výrobu střešních šindelů využilo biskupství smrky z oblasti Bílé. Na konstrukci a stěny kostela se použije jedlové dřevo z Hošťálkové na Vsetínsku.

Původně biskupství plánovalo, že by kostel mohl na místě znovu stát dva roky po požáru, tedy už letos v létě, což se ale nestihne. Příprava projektu se zpozdila i kvůli hledání kompromisu mezi plány biskupství a představou památkové péče.

Průvod s novoknězem Josefem Práškem po jeho první mši v létě 1948. O dva roky později ho komunisté odsoudili k desetiletému vězení.
SERIÁL DENÍKU: Jak jsme žili na Čeladné

POMŮŽE I SBÍRKA

Celkovou škodu za požár soudy vyčíslily na dvacet milionů korun. Na vybavení interiéru kostela budou využity peníze z veřejné sbírky, kterou bezprostředně po požáru vyhlásilo město Třinec. Na sbírkovém kontě je přes tři a tři čtvrtě milionu korun.

Místo, kde stával vypálený dřevěný kostelík v Gutech. Na jeho místě letos vyroste nový.Zdroj: Deník / Tomáš Januszek „Zatím nebyl stanoven termín ukončení. Předpokládáme ale, že sbírka poběží určitě ještě několik měsíců,“ uvedla mluvčí třineckého magistrátu Šárka Szlaurová.

Sbírku podpořila i výstava s názvem Gutský kostel ve vzpomínkách, kterou město loni v září uspořádalo společně s Muzeem Těšínska v Knihovně Třinec. Na kostel v Gutech pamatovaly i dva ročníky benefičního koncertu Srdce Evropy, jejichž výtěžky částečně putovaly také na obnovu kostela.

Město pomáhá i dalšími způsoby. „Poskytli jsme prostory pro uskladnění trámů, které po požáru zůstaly. Jsou umístěny v bývalé hasičské zbrojnici a mohou tam být tak dlouho, jak bude potřeba,“ doplnila mluvčí magistrátu.

Věřící se na místě, kde stával kostelík, scházejí na pravidelných venkovních bohoslužbách. „Kostelík bylo naše „rodinné stříbro“ a srdeční záležitost. Ze všech sil napomáháme k tomu, aby jeho obnova proběhla co nejdříve. I když půjde o repliku, věřím, že si do něj najdou cestu nejen věřící, ale i turisté,“ řekla primátorka Věra Palkovská.

Pohled z věže kostela sv. Jana Křtitele směrem k sídlišti Nad Lipinou se v průběhu posledního půlstoletí výrazně měnil, jak dokládají tyto snímky. Přibyly nové stavby, jiné naopak zanikly, změnil se ráz podstatné části města.
Proměny Frýdku-Místku. Snímky dělí zhruba 40 let, podívejte se
Nález igelitových pytlů s tabákem u Bukovce.
Kuriózní úlovek myslivce. V bukoveckém lese našel tři metráky tabáku