Není kadeřník jako kadeřník. Ten český (zatím) stále sedí doma (anebo tajně chodí stříhat kamarády či dobré známé), zatímco ten z polsko-českého příhraničí si libuje.

Protože u své holičky Jiřiny jsem byl naposledy v půlce prosince (než vláda i tyto podniky opět uzavřela), nechat ze sebe „udělat člověka“, už jsem opravdu potřeboval. Za hranici jsem proto vyrazil záměrně, abych zjistil, zda potřebu kadeřnické služby tímto způsobem řeším pouze já, nebo více mužů v české části Těšína, případně odjinud.

V kadeřnickém salonu na náměstí v polském Těšíně. Únor 2021.V kadeřnickém salonu na náměstí v polském Těšíně. Únor 2021.Zdroj: Deník/Tomáš Januszek

„Ano, ostříháme Vás. Vydržte, prosím deset minut,“ potěší mě mladý muž, který jak později zjišťuji, je Mariusz Zubek, majitel podniku, který se nachází v podloubí na náměstí v polském Těšíně.

Tradice! V Těšíně funguje kadeřnický salon z roku 1890

Salon tvoří jedna dlouhá „chodba“ vedoucí do útrob starobylého domu, na stropě nádherné klenby, vše ale zařízené v moderním stylu. Jak se později dozvídám, kadeřnický salon v těchto prostorách funguje už od roku 1890, s krátkou přestávkou v první polovině 20. století.

Je sobota před jedenáctou dopoledne a dvě mladé kadeřnice a majitel se věnují těm, co přišli přede mnou. Vzadu starší dáma stříhá malého chlapce. Když je hotovo, chlapec poděkuje a dostává na rozloučenou lízátko.

Miki Volek zpíval o smutných holičích s prázdnými krámy v Liverpoolu. Tehdy ale šlo o módu beatlesáckých dlouhých vlasů. Pusťte si smutný šlágr 

Zdroj: Youtube

Na křeslo usedám já, sundávám si roušku a jde se na věc. Dáma pracuje a já začínám nenápadný výslech. „Chodí sem hodně zákazníků zpoza hranice?“

„Určitě. Máme zákazníky z Česka. Teď více než dříve, protože u vás jsou kadeřnictví zavřená, že?“ Otázka je jen řečnická, o situaci na české straně hranice má paní Wieslava, polsky zkráceně Wiesia, od českých klientů dokonalý přehled.

Den plyne a českých zákaznic postupně přibývá

„Dnes jste už pátý zákazník. Máme dost napilno. Ale to nám vůbec nevadí,“ říká s úsměvem. Podobné to prý mají kolegyně dámské kadeřnice. Pro ženy je kadeřník základní životní potřeba a tak se prý dveře dámských salonech nejen v polském Těšíně netrhnou. Českých zákaznic přibývá.

Já své kadeřnici na oplátku prozradím, že jsem na tento podnik dostal doporučení od muže, kterého jsem potkal v úterý v Třinci a jenž se tu byl také stříhat.

„Samozřejmě nás těší, že nás zákazníci doporučují dalším. Je to naše dobrá vizitka,“ konstatuje spokojeně, a prozradí mi, že v tomto podniku, pracuje už 51 let. „Jsem asi nejstarší kadeřnice v Těšíně, navíc celý život v jednom podniku,“ dodává. Práce jí evidentně stále baví, její léta pilovaný grif by jí mohla závidět leckterá mladší kolegyně.

A je to! Ještě umýt hlavu, vyfoukat, trochu proteinu a gelu a hotovo. Příjemných dvacet minut, nový fešácký vzhled za 30 zlotých (necelé dvě stovky – pozn. aut.).

Při placení dostávám vizitku a připomenutí, že budou rádi, když budu jejich podnik v Česku doporučovat. Loučím se, vyrážím zpět přes hranici a domů.