Jiří Raška je legendou a dodnes vzorem mnoha lidí, nejen sportovců. A to svými sportovními úspěchy a vítězstvími, ale také svým charakterem, osobními postoji, celoživotní prací pro český sport, lyžování. „Je to už devět let, co Jiří Raška odešel a nám stále chybí. Byl to výborný skokan i člověk. Na tak výjimečnou osobnost nesmíme zapomenout, jeho odkaz je třeba udržovat. Proto jsme si alespoň tímto způsobem připomněli jeho nedožité osmdesáté narozeniny,“ řekl Miroslav Halatin, starosta města.

Mezi největší sportovní úspěchy Jiřího Rašky patří zlatá olympijská medaile ve skocích na lyžích na středním můstku a stříbrná olympijská medaile z velkého můstku z X. zimních olympijských her v Grenoblu (1968). Ve stejném roce vyhrál také mistrovství světa ve skoku na lyžích na středním můstku. Je držitelem několika dalších medailí z mistrovství světa v roce 1968, 1970 a 1972. Stal se vítězem Intersport turné 1970/71 (dnešní Turné čtyř můstků) a získal mnohá další vítězství a medaile v různých závodech.

Po ukončení aktivní sportovní kariéry působil jako trenér státní reprezentace a frenštátských skokanů. V roce 2003 se stal českým Lyžařem století, v roce 2005 získal od Českého klubu fair play hlavní cenu za celoživotní činnost. Prezident Václav Klaus mu v roce 2011 udělil Medaili za zásluhy. Jeho cestu na skokanský vrchol ztvárnil poutavou formou spisovatel Ota Pavel v nezapomenutelné Pohádce o Raškovi.

Každoroční připomínkou Jiřího Rašky a jeho odkazu jsou frenštátské Raškohrátky, tradiční únorová sportovní akce pro děti i dospělé, která si klade za cíl motivovat hlavně děti ke sportování. Bohužel se v letošním roce vzhledem ke stávající epidemiologické situaci v souvislosti s nemocí Covid-19 nebude konat.

Vzpomínky na Jiřího Rašku:

Miroslav Halatin, starosta města: Už v dětském věku jsem vnímal Jirku Rašku jako nejlepšího světového skokana. A později jako aktivního občana tohoto města, který se angažoval nejen pro sport. Měl jsem obrovské štěstí, že jsme se osobně seznámili jako zastupitelé města. A dodnes mám schovanou knížku Pohádka o Raškovi, kterou mi právě Jirka daroval, a toho si moc vážím.

Pavel Mička, místostarosta města: Znal jsem pana Jiřího Rašku jako skromného a nesmírně pracovitého člověka, který se angažoval nejen ve sportu, ale i ve věcech veřejných jako člen zastupitelstva našeho města. Díky neuvěřitelné píli a sebekázni dokázal rozvinout své sportovní nadání, stát se světovým šampionem ve skoku na lyžích a vychovat další generaci úspěšných skokanů. Byl jedním z těch skvělých frenštátských rodáků, kteří proslavili naše město doma i v cizině a díky kterým dnes není Frenštát jen jedním z malebných městeček kdesi v Beskydech.

Jiří Unruh, místostarosta města: Jiří Raška, co říct? Je to symbol, vzor, osobnost. A když kdekoli u nás v Česku nebo ve světě řeknete: „Jsem z Frenštátu pod Radhoštěm a říká Vám něco jméno Jiří Raška?" tak každý odpoví: „Jasně, to je ten skokan na lyžích, co vyhrál zlatou na olympiádě.“ Jméno Jiří Raška otevírá komunikaci mezi lidmi, je pojítkem mezi námi a světem. Je to do jisté míry i značka našeho města, a tak tomu bude už napořád. K Jirkovi Raškovi jsem měl blízko i díky tomu, že jsem měl tu možnost s ním několikrát osobně natáčet rozhovory na kameru. Byl to "normální " člověk, žádná primadona, řídil se selským rozumem, jeho historky a vzpomínky, nejen ze sportovního prostředí, dokázal vyprávět poutavě a velmi humornou formou. Byl prostě fajn a vzpomínka na něj každého pohladí.

Petr Kubenka, tajemník městského úřadu: Na svá setkání s Jirkou Raškou rád vzpomínám. Byl to veselý člověk, nezkazil žádnou legraci, s napětím jsem naslouchal jeho vyprávění o zážitcích z cest, o setkáních se zajímavými lidmi. Pár cest jsem s ním v rámci partnerství základní školy Záhuní se základními školami v Německu, Polsku a Maďarsku absolvoval. Pamatuji si na cestu do Lodže, v červnu 2013, kde zahajoval olympiádu žáků spřátelených základních škol. Cesta začala Jirkovým prohlášením při nasednutí do auta, kdy mi jako řidiči podával kalíšek se slivovicí a se slovy: „Petře, dej si, řidič má být veselý a jízda svižná.“ Posádka auta si připila na zdraví, avšak beze mne. Pět dní, které jsem s ním na této cestě prožil, patří ke krásným vzpomínkám.