VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dvacet let od povodní, které si vyžádaly dvacet životů a škody za 20 miliard

/NOVÝ SERIÁL DENÍKU/ Morava a Slezsko se počátkem července 1997 staly dějišti jedné z největších přírodních katastrof 20. století ve střední Evropě.

2.7.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační foto z povodně v Ostravě roku 1997Foto: DENÍK/Miroslav Kucej

Když v pátek 4. července začalo silně pršet, hodně z nás si tehdy postesklo, že se počátek prázdnin příliš nevydařil.

Že právě začala jedna z největších přírodních katastrof 20. století ve střední Evropě, to tehdy ale zřejmě zpočátku nikdo nepředpokládal. Enormní deště ale způsobily rychlé vzestupy hladin a průtoků na všech tocích v Povodí Odry.

Nepřehlédněte Příběhy, dobové snímky a další souvislosti s povodněmi v roce 1997 najdete v seriálu Deníku od 7. července.

Účet povodní z července 1997 je a zůstává děsivý: vyžádaly si dvacet obětí na lidských životech, zničily v našem kraji přes 300 domů, dalších 5,5 tisíce jich poškodily. Jen v Povodí Odry dosáhly škody výše 20 miliard.

„Povodeň v červenci 1997 s jejími následky překonala všechny do té doby známé povodňové události a zapsala se do historie. Následky a škody by měly daleko větší rozsah, nebýt přehrad. Především Šance a Slezská Harta výrazným způsobem ovlivnily velikost průtoků," vysvětluje Jiří Pagáč, v roce 1997 vedoucí hospodářského dispečinku, v současnosti generální ředitel Povodí Odry.

Jak zdůrazňuje, stavba nově vybudované nádrže Slezská Harta byla dokončena v roce 1997, podle odhadů se měla vodou naplnit v roce 2002. „Extrémní srážky naplnění tohoto díla výrazně urychlily. Neočekávaná zkouška, kterou Slezské Hartě připravila příroda, dopadla na výbornou. Dílo odolalo extrémním podmínkám i vzrůstajícímu tlaku masy vody," pokračuje Jiří Pagáč.

Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák uvedl, že za uplynulých dvacet let se hodně pokročilo v oblasti integrovaného záchranného systému (IZS).

„Tento systém v našem kraji je vzorem pro celou ČR a umožní nám, abychom byli co možná nejlépe připraveni na nenadálé situace. Stále častěji nás ale sužují takzvané bleskové povodně. U nich se toky nedají regulovat prostřednictvím přehrad. Důležité je odhadnout, kde se vyskytnou. Abychom dokázali včas ochránit životy a majetek lidí, k tomu nám mohou pomoci lokální radary i matematické modely, které se snaží odhadnout, kudy se bude povodňová vlna šířit," dodal hejtman Ivo Vondrák.

Nejvyšší hladiny řek v červenci 1997:
Odra v Bohumíně: 660 centimetrů (8. července)
Ostravice v Ostravě: 650 centimetrů (9. července)
Opava v Děhylově: 618 centimetrů (7. července)

Autor: Břetislav Lapisz

2.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Symbolem Krnova je modrá a žlutá, kterou známe z praporu i městského znaku. Modrou a žlutou barvu má i přízemní objekt ve Vodní ulici, který je označený nápisem „Veřejné WC“. Slouží svému účelu už od srpna 2011.

Chrpa provozuje modrožluté toalety

Velký zájem, především u chlapců, vzbudila 3D tiskárna ve stánku Střední průmyslové školy a Obchodní akademie Bruntál.

V Bruntále už posedmé pomáhali s výběrem technických profesí

Od neděle se mohou na horách tvořit sněhové jazyky

Od nedělního poledne se mohou v horských oblastech Česka místy tvořit sněhové jazyky, ojediněle i závěje. Na horách napadne do pondělního večera většinou deset až 25 centimetrů nového sněhu. Na návětří hor může na některých místech napadnout až 40 centimetrů, a to hlavně v Krušných horách a na Šumavě. 

Kamil Trávníček: Chceme školu na úrovni

/ROZHOVOR/ Krnovská Základní umělecká škola (ZUŠ) je škola, jejíž věhlas přesahuje hranice nejen města a okresu, ale i České republiky. A dokonce i Evropy. Dechový orchestr mladých Krnov vyjel loni na festival do Pekingu a zapůsobil tam tak, že letos pozvali organizátoři jiného významného festivalu krnovské hudebníky do Číny znovu.

Nadšenec pátrá po osudech válečných zajatců v Jeseníkách

Šest tisíc zajatců prošlo během druhé světové války Jesenickem. Pozapomenutá historie regionu uchvátila Romana Janase, který odhalil jména už čtrnácti stovek z nich. Připravuje i knihu.

Senioři si mohou zamluvit místo v komunitním bydlení

Od prosince se mohou senioři starší šedesáti let nastěhovat do budovy bývalé mateřské školy ve Václavově u Bruntálu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT