Dnešek je svátkem mučedníka Štěpána. Dříve se v tento den koledovalo

Dnešek je zároveň dnem koled a vánočních zvyků. V minulosti se tento den chodilo koledovat a například sedláci si dávali v kostelech světit osivo.

Ještě v 19. století to byla ve městech i na venkově velká událost. Lidé se navštěvovali a dávali si dárky s přáním všeho dobrého. Vánoční koleda začínala na Štědrý den a končila na den tříkrálový 6. ledna. Na svatého Štěpána chodili malí koledníčci s jesličkami a zpívali známou štěpánskou koledu.

OBRAZEM: Půlnoční mše v ostravské katedrále připomněla oběti šíleného střelce

Štěpán byl jedním z jáhnů ustanovený apoštoly k boží službě. Roku 33 byl podle tradice za rouhání ukamenován před hradbami Jeruzaléma, a stal se tak prvním křesťanským mučedníkem. Jeho kritici mu ale vyčítali, že se rouhal proti Bohu a Mojžíšovým zákonům.

Podle některých zdrojů nebyl Štěpán umučen 26. prosince, kdy se slaví jeho svátek, ale 3. srpna. V prosinci prý byly nalezeny jeho tělesné pozůstatky. Štěpánův svátek církev o Vánocích slavila podle legend proto, že se jeho mučednictví vztahuje k narození Krista.

Ostrava uctila oběti tragédie. Místo zpívání koled minuta ticha