„Aktuálně se v ZZC Vyšní Lhoty nachází pětatřicet zajištěných cizinců dvanácti různých státních příslušností,“ řekl ve středu mluvčí Správy uprchlických zařízení (SUZ) Jan Piroch. Provozní kapacita je ve standardním režimu maximálně 198 lůžek. Pár týdnů po otevření tábora tam dočasně žilo až přes tři sta migrantů.

„V té době vrcholila migrační krize, způsobilo to, že Vyšní Lhoty byly v očích lidí ne úplně dobrá adresa k bydlení,“ podotkl starosta malé podbeskydské obce Roman Čagala. V souvislosti s tím, jak migrační krize opadla, se vnímání vůči obci i zařízení změnilo.

Operace v Nemocnici Podlesí.
Třinec neproslavil jen hokej, ale také kardiochirurgické oddělení

TÝDNY V DETENCI

Hlavní budova viditelná ze středu obce je využívána pro ubytování cizinců, některé další budovy v areálu využívají pracovníci cizinecké policie, jiné pak pracovníci zdravotnických služeb ministerstva vnitra. Část budov slouží jako skladové prostory, další pro administrativu.

Soužití usnadňuje i fakt, že nelegální migranti nemají možnost potulovat se po vsi režim v zařízení pro zajištění cizinců nemá daleko k vězení. Panují striktní pravidla, nepovolaný se k cizincům nemá šanci dostat. „Hlavním cílem zajištění je realizovat vyhoštění cizince z území České republiky do země původu nebo jeho předání podle dublinského nařízení do odpovědného členského státu,“ konstatoval mluvčí SUZ.

Zařízením pro zajištění cizinců ve Vyšních Lhotách.Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Příprava vyhoštění či transferu trvá obvykle v řádu několika týdnů, maximálně však do 180 dnů. SUZ provozuje dvě detenční zařízení pro samotné muže, kromě Vyšních Lhot se další nachází v Balkové. V BěléJezové ve Středočeském kraji navíc funguje zařízení určené pro rodiny s dětmi a další zranitelné skupiny osob.

„Mezi zařízeními dochází v některých případech k transferům zadržených cizinců. V průběhu roku 2018 bylo ve všech třech zařízeních celkem 704 zajištěných cizinců. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2017 jde o nárůst o 7,96 procenta. Což je dáno zejména situací související s pracovní migrací v České republice a celkovým nárůstem cizinců,“ vylíčil mluvčí SUZ.

Ilustrační foto
Muže na Frýdecko-Místecku srazil vlak, je v kritickém stavu

NEJVÍCE JE UKRAJINCŮ

Ze čtyřiceti procent jde o Ukrajince, shodně něco přes desetinu tvoří cizinci z Moldávie a Iráku. Migrantům je v zařízení pro zajištění cizinců dle zákona poskytováno ubytování, strava, základní materiální zabezpečení, k dispozici jim jsou sociální pracovníci, volnočasové aktivity, psychologické a právní služby a zdravotní péče. Ve Vyšních Lhotách se cizinci pohybují hlavně v největší budově, kde mají i vycházkový prostor ohraničený vysokými ploty.

„Volnočasové aktivity mají přispívat k účelnému trávení času, zmírnění napětí a předcházení stresovým situacím v ZZC. Zajištění cizinci mohou trávit čas ve výtvarné dílně, kde jim je k dispozici pedagog volného času,“ líčí Jan Piroch ze Správy uprchlických zařízení.
Nepřetržitý provoz zařízení ve Vyšních Lhotách zajišťuje šedesát zaměstnanců SUZ, kteří pracují ve směnném provozu. Za vnější ostrahu areálu odpovídá cizinecká policie.

„Plusem je zaměstnanost lidí z obce a blízkého okolí. Myslím si, že spolupráce je dobrá, bereme od nich i obědy pro místní důchodce. Občas si sáhneme na dotační prostředky, které se v rámci těchto zařízení vypisují,“ řekl starosta s tím, že peníze obec používá hlavně na veřejné osvětlení. Pro letošek mají Vyšní Lhoty možnost vyčerpat dva miliony korun.

Vesnice přitom paradoxně tratí na tom, že cizinců je v záchytném zařízení málo. Obce, na jejichž území se takové tábory nachází, mají nárok na příspěvek, který se odvíjí od počtu cizinců a strávených dní v zařízení. Za loňský rok obdržela obec příspěvek v celkové výši přes 54 tisíc korun. Peníze šly na údržbu veřejného osvětlení, svoz komunálního odpadu a údržbu zeleně.

Hrob rodičů Leoše Janáčka a jeho bratra na hřbitově na Hukvaldech.
Janáčkovou matku si připomínají i v Příboře