Houbaři se letos očekávané sezony kvůli počasí zatím nedočkali. Sběr hub však nemusí přinášet jen radost. Toxikologická laboratoř Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) už za sebou má letos má několik prvních podezřelých záchytů.

Právě toto pracoviště od roku 2016 využívá při rozboru zkoumaného materiálu speciální přístroj – kapalinový chromatograf. Dříve lékaři pracovali pouze se sporami hub a s velmi dobrými výsledky je určovali i ve spolupráci s mykology. V posledních letech se toxikologie posunula o velký kus dál.

Výrobna Štramberských uší U Hezounů.
Unikátní potravinářský výrobek. Ze Štramberku bez proslulých uší neodejdete

„Kapalinový chromatogram s hmotnostní detekcí zaručuje jednoznačnou diagnózu. Přístroj určuje toxiny na základě hmotnostního spektra a je schopen prokázat a určit v biologickém materiálu amanitin, toxin charakteristický pro muchomůrku zelenou, případně jiné toxiny. Toto je velmi důležité pro rychlé nasazení adekvátní léčby a úspěšné vyléčení případně intoxikovaného pacienta“ vysvětluje lékař Petr Handlos, pověřený vedením Ústavu soudního lékařství FNO.

Dříve podle něj určovali toxikologové požité houby na základě spor, ale pro podobnost spor muchomůrkovitých hub je v některých případech nedokázali přesně identifikovat.

„V posledních letech se díky moderním přístrojům toxikologie posunula o velký kus dál a je možno se zaměřit na konkrétní toxin. Proto je možné nasadit širokospektrální léčbu se specifickými účinky,“ upřesnil Petr Handlos. Kapalinový chromatogram se ve FNO používá nepřetržitě, protože rozpoznává i další druhy otrav.

Necháváte dveře přes noc jen zabouchnuté? Sériový zloděj si odemykal zednickou špachtlí.
Dopadený sériový zloděj z Ostravska otevíral nezamčené dveře zednickou špachtlí

Na rozpoznání otravy hub byl loni využit zhruba v padesáti a letos zatím asi v deseti případech, intoxikace houbami se ale nepotvrdila ani v jednom z nich. Lékaři zároveň upozorňují, že pokud začnou hřiby růst, může se počet případů vyšplhat řádově až na stovky.

„Obezřetnost a pozornost se určitě vyplatí. Řada lidí stále sbírá i houby, které neznají. Pak se stává, že si takzvaný masák (muchomůrka růžovka) nebo holubinku zelenou spletou s muchomůrkou zelenou nebo muchomůrkou tygrovanou. Pokud houbař zjistí, že po požití hub je mu špatně, měl by neprodleně zajít k lékaři a měl by informovat lékaře, že v uplynulých 48 hodinách požil houby. Provede se odběr biologického materiálu (krev, moč, žaludeční obsah) pro toxikologické vyšetření,“ dodal lékař pověřený vedením Ústavu soudního lékařství FNO.

K TÉMATU

Otrava muchomůrkou zelenou je podle Petra Handlose popsána ve všech příručkách o houbách (do 24 hodin průjmy, zvracení, bolesti břicha, které se postupně zklidní a po dalších až 48 hodinách se příznaky otravy opakují, kdy průjmy jsou již krvavé a zvracení úpornější). „Pro pacienta je nejdůležitější co nejrychlejší návštěva zdravotnického zařízení a odběr biologického materiálu pro diagnostiku specifického toxinu, s možností nejrychlejší zahájení adekvátní léčby,“ vysvětlil lékař.

Kdy začnou růst?

Mykolog Vít Balner, který radí lidem v poradně v Ostravském muzeu, potvrzuje, že v minulých dnech rozhodně hřibaři s plnými košíky nechodili.

„V pondělí přišli do poradny čtyři lidé. Nebyli to náhodní houbaři, ale spíše fandové, kteří jsou schopni nachodit třeba deset kilometrů, než něco najdou. Přinesli takzvané podeštné houby, což jsou ty, které se objevují právě po srážkách. Nenosili hřiby, ale třeba křehutku maličkou či hnojník nasetý. Ten přinesla do poradny ze své zahrady žena, která se obávala, jestli jí tam nemůže škodit. Z větších druhů se objevily místy pečárky, jeden z návštěvníků přinesl hřib kovář,“ uvedl Balner.

Podle něj mu návštěvníci poradny sdělili, že košíky dalších hřibařů byly většinou prázdné. „Z doslechu vím, že zkušení houbaři už našli i pár hřibů, kozáka habrového a křemenáče. Ty vyrostly na vlhčích místech. Zatím to tak vypadá, že na pravou houbařskou sezonu si ještě budeme muset počkat. Jak dlouho, to bude záležet hlavně na počasí,“ dodal mykolog.