„Současně s podáním žádosti o vydání nového závazného stanoviska Hasičského záchranného sboru, bez kterého není možné stavbu zahájit, se rozbíhají přípravné práce na opracování dřeva připraveného na stavbu,“ uvedl mluvčí biskupství Pavel Siuda. Doplnil, že dřevo pro stavbu kostela je již delší dobu zajištěno a zčásti opracováno, je proto potřeba s ním dále pracovat.
„Bylo přikročeno k opracování dřeva pro stavbu v místě sídla dodavatele stavby - v Hošťálkové. Jednotlivé trámy jsou upravovány do potřebné podoby a kostel z části vzniká přímo na místě. Po úpravě jednotlivých prvků stavby budou konstrukce opět rozebrány a vhodně uloženy do zahájení stavby v Gutech. Stavba tak v Gutech bude probíhat podstatně rychlejším tempem,“ podotkl mluvčí biskupství.
Církev počítala s tím, že stavět se začne ještě v létě. Požárně-bezpečnostní řešení mělo zahrnovat elektronické zabezpečení napojené na bezpečnostní agenturu. S tím ale hasiči nesouhlasí.
close
info
Zdroj: Deník / Tomáš Januszek
zoom_in
„Vzhledem k negativním zkušenostem s rychlým rozvojem požáru a pozdním ohlášením u požáru kostelíka v Gutech před dvěma lety navrhujeme lepší zabezpečení než tehdy – elektrickou požární signalizaci s přímým zakončením na krajském operačním středisku hasičů na Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje. EPS reaguje bez prodlevy, což umožní rychlé vyslání jednotek hasičů k požáru a rychlejší uhašení,“ podotkl už o prázdninách mluvčí krajských hasičů Petr Kůdela.
PROJEKT ZNOVU POSOUDÍ HASIČI
Ostravsko-opavské biskupství tak přepracovalo požární zabezpečení, projekt teď znovu posoudí hasiči.
Kromě přípravy dřevěných konstrukcí kostela probíhá i výroba nových zvonů pro kostel. Do zvonice budou osazeny celkem čtyři zvony, které vyrábí polská zvonařská firma Felzyński. Ta již dodávala dva zvony pro původní kostel v Gutech.
Kostel z 16. století zapálili žháři předloni v srpnu, prakticky ihned se začalo mluvit o tom, že na místě spáleniště vyroste replika kostela. Dřevo pochází z beskydských lesů, například pro výrobu střešních šindelů využilo biskupství smrky z oblasti Bílé. Na konstrukci a stěny kostela se použije jedlové dřevo z Hošťálkové na Vsetínsku.
Původně biskupství plánovalo, že by kostel mohl na místě znovu stát dva roky po požáru, tedy už letos v létě. Příprava projektu se zpozdila i kvůli hledání kompromisu mezi plány biskupství a představou památkové péče.
Celkovou škodu za požár soudy vyčíslily na dvacet milionů korun. Náklady stavby pokryje především pojistné za zničený původní kostel. Na vybavení interiéru kostela budou využity peníze z veřejné sbírky, kterou bezprostředně po požáru vyhlásilo město Třinec. Věřící se na místě, kde stával kostelík, scházejí na pravidelných venkovních bohoslužbách.
