Jednou vyhrál Velkou pardubickou, bohužel kvůli neobjetí točného bodu byl diskvalifikován. V roce 2010 bojoval o vítězství znovu a skončil druhý, když ho u bariéry přibrzdil Josef Váňa.

Objevil ho známý milovník koní Josef Hájek, který bohužel už není mezi námi. Amant Gris, v překladu znamenající Šedý milenec, si aktuálně užívá dostihového důchodu v domovské stáji v Albertovci.

Má prosklený box s výhledem na rybník a je z něj pravá koňská celebrita. Pózuje při svatbách, objektivy fotoaparátů miluje.

Než ho Josef Hájek přesměroval na překážky, běhal roviny. Jeho skokanské přednosti objevili v Albertovci. „Pan Hájek ho koupil tuším od Chaloupků jako mladého. Chodil roviny a za Albertovec začal skákat. Byla to správná volba,“ chválí Hájkův počin žokej Marek Stromský, který Amanta považuje za výjimečného koně.

„Byl výborným skokanem. Až na jeden dostih, ve kterém začínal, nikdy nespadl. Byl fenomenální v tom, že rád chodil zepředu, dostihy běhal stylem start cíl. Ostatní koně ubíjel tím, že nasadil vysoké tempo a ti nestíhali. Dokázal v závěru ještě zrychlit, což umí málokterý kůň. Soupeře ničil tempem. Proto udělal i rekord dráhy,“ charakterizuje Amanta třiačtyřicetiletý žokej. „Byl velkým bojovníkem,“ doplňuje Stromský.

Třikrát startoval ve Velké pardubické steeplechase. I když ji Amant nakonec nevyhrál, pocit vítězství mu nikdo nevezme. „Cítí se jako vítěz. Nechápe, že mu to vzali. Pro mě osobně je dvojnásobným šampionem. Na to, že vyhrál, si vzpomene při každém fotografování, je to prostě osobnost,“ zvedá prst Marek Stromský.

„Sami jste viděli, že i teď, když při focení do novin začalo kolem něho běhat hodně lidí, zbystřil. Začalo mu to v hlavě hrát, vzpomněl si na doby, kdy byl slavný. Je vidět, že si na to pamatuje,“ pokračuje v povídání zkušený žokej.

Marek Stromský během své bohaté kariéry jezdil spoustu kvalitních koní, ať už v Česku nebo v zahraničí. Mezi nejlepší patřil například i Nikas, se kterým vyhrál Velkou, ale o titul vzhledem k zakázané látce v těle koně přišel.

Do srovnání s Amantem se ale pouštět moc nechce. „Amant je mou srdeční záležitostí. Když jsem ho viděl poprvé, říkal jsem si, že to je ten osudový kůň. Srovnávat ho s Nikasem je těžké. Každý koník je něčím zvláštní, něčím výjimečný,“ říká rodák ze Štěpánkovic, který má v hlavě všechny dostihy, které s Amantem absolvoval.

„Miloval pardubické závodiště, dostihy na něm si vyloženě užíval. Pokud se mu někde nelíbilo, odrazilo se to na výkonu. V hlavě se zabrzdil a běhat se mu nechtělo,“ vzpomíná Stromský a přidává ještě jeden postřeh: „Paradoxně doma v Albertovci ho to nebavilo. Přišel až daleko na třetím místě.“

Celkově jezdit Amanta nebyl podle ostříleného žokeje žádný med. „Řeknu to v kostce: byl hodně problémový. Tím, že byl svérázný, docela dost tahal,“ charakterizuje svého osudového parťáka.

Albertovský bělouš se řadí do skupiny koní, kteří zaujali. „Hned když měl debut na Velké, tak ji vyhrál, nic jsme si nezkrátili, bohužel pravidla jsou daná. Je to moc dobrý kůň a odborníci, kteří ho znají, ho tak uznávají,“ vysvětluje Marek Stromský.

Amanta miloval i Josef Hájek, jeho objevitel. „Byl jedním z jeho prvních koní. Den po vítězství, které bylo anulováno, zemřel, do nebe odešel s tím, že vyhrál Velkou,“ říká Stromský.

O albertovského bělouše je dobře postaráno. „Užívá si to, každý den je v ohradě mezi svými koňmi. Má pěkný důchod,“ usmívá se jeho dvorní žokej. „Má VIP lóži s proskleným boxem, ať vidí na rybník. Na chodbě stáje má své fotografie z velkých dostihů,“ popisuje Marek Stromský.

Daří se mu i zdravotně. „Přestali jsme ho jezdit. Měl těžký úraz nohy, měli jsme strach, že by se ježděním mohlo něco stát, proto jsme se domluvili s panem Hájkem mladším, že bude mít úplný klid a bude se bavit životem v ohradě,“ podotýká Amantův parťák.

Nabízí se otázka, zda mu ježdění nechybí. „Byl zvyklý, ale kvůli úrazu, kterým si prošel, nechceme. Dáte na něj sedlo a hned chce běhat. Začne bláznit, tím se zvyšuje riziko, že by mohl špatně šlápnout a zranění si obnovit,“ vylučuje Marek Stromský návrat do Amantova sedla.

Dostihový důchodce se přesto nenudí. „Má svého ošetřovatele, kromě výběhu se fotí také na svatbách, které probíhají v Albertovci. Je hodně žádaný. Je to taková naše místní celebrita,“ pokračuje v povídání medailista z Velké pardubické.

Pro Stromské je bělouš součástí rodiny, s nadsázkou se dá říci, že s ním tráví i Vánoce. „Pravidelně za ním s dětmi chodíme na Štědrý den, přesněji dopoledne, kdy mu doneseme mrkev a jablka. Musím říci, že na to už čeká,“ prozrazuje Marek Stromský, kterého nedávno pořádně nasupilo to, že Amantovi někdo ustřihl kus ocasu. „Nechápu to, jestli to měl někdo jako dárek nebo to bral jako skalp. Stalo se to na pastvině, naštěstí mu ocas doroste, ale nedělá se to,“ končí koňské povídání.