Díla jsou malována technikou oleje na velmi tenkém plátně pokrytém červeným bolusovým podkladem.

V roce 1956 došlo ke konzervaci jejich stavu restaurátorem Františkem Syslem. Provedena byla rentoaláž (tzv. nažehlení, podlepení původního plátna plátnem novým pomocí vhodného pojidla za působení tlaku a tepla). Barevné vrstvy obrazů zůstaly po tomto zásahu konsolidované a jejich další degradace pokračovala už jen velmi pomalu.

Díla zůstavala skrytá v depozitáři

Přesto byly ztraceny poměrně velké části obrazových ploch (Sv. Řehoř Veliký: 10-15%, Sv. Ambrož: 15-25%, Sv. Augustin až 50%). Vzhledem k tomuto nebyla díla vhodná k vystavení a nadále musela zůstat skryta očím návštěvníků v depozitářích muzea.

Díky finančním prostředkům z programu Leader mohlo dojít k jejich restaurování. Pro tento náročný úkol byla vybrána akademická malířka a restaurátorka Blanka Valchářová.

Fotogalerie z výstavy: Výstava barokních obrazů

Po celkovém průzkumu, který odhalil skutečný stav děl, stanovila postup prací potřebných k navrácení ztracené a zašlé estetické hodnoty obrazů. Přestože původní rentoaláž plnila svou funkci dostatečně i nadále a nebyl proto důvod ji nahrazovat rentoaláží novou, došlo vlivem mechanických podnětů k narušování v okrajových částech obrazů.

Upustili od plánované chemické analýzy

Tato místa musela tedy restaurátorka zpevnit a zajistit, aby k dalšímu narušování nedocházelo. Vzhledem k absenci přemaleb bylo nakonec upuštěno i od původně plánované chemické analýzy, která by mohla narušit kompaktní vrstvu lazur. Veškeré plochy obrazů však byly pokryté různě silnou vrstvou klaistru, což jepojidlo mezi starým a nový plátnem, který migroval z rubové na lícní stranu.

Tato vrstva společně s vrstvou zažloutlého laku s prachovými deposity znesnadňovala čitelnost maleb. Vše muselo být po malých částech za pomoci binokulární lupy opatrně odstraněno. Díky tomuto zákroku se pod usazenými vrstvami nečistot objevila jemná lazurí práce s barvami, která z původního stavu děl nebyla patrná.

Tmelení bylo vzhledem k velké míře roztříštěnosti poškozených ploch provedeno pouze v místech největších defektů v okrajích obrazů a v místech s obnaženým či zcela chybějícím původním plátnem. Vzhledem k fragmentálnímu zachování děl, zejména portrétu sv. Augustina, bylo přistoupeno k tzv. neutrální retuši, s jejíž pomocí se restaurátor nesnaží vrátit dílům jejich původní vzhled doplňováním chybějících partií, ale pouze pokryje obnažená místa jednotným neutrálním barevným tónem.

Tímdosáhne optického scelení a zvýšení estetické hodnoty díla, aniž by dílo zásahem ztratilo svou „hodnotu stáří“. Finální úpravou se pak stalo lakování damarovým lakem, který sceluje barevné vrstvy a sjednocuje jejich světelný lom. Nakonec byly obrazy opatřeny novými ozdobnými rámy s dobovým profilem, které ještě více podtrhnou jejich krásu.

Kateřina Císařová Bc.