Tři významná poutní místa: Cvilín u Krnova, kostel s pískovcovými sochami na Křížovém vrchu v Rudě u Rýmařova a bazilika ve Frýdku se díky Ministerstvu kultury nově zařadily na seznam národních kulturních památek.

Křížový vrch - Ruda u RýmařovaZdroj: Deník / František KubaKřížový vrch - Ruda u RýmařovaAutor: Deník / František Kuba

I s těmito třemi nováčky je národních kulturních památek v celém Moravskoslezském kraji pouze 19. Pro mimořádně významná poutní místa to znamená zvýšený dohled památkářů i snadnější cesty k dotacím.

Ministr kultury Ilja Šmíd nedávno navštívil Krnov v souvislosti s požárem jiné národní kulturní památky textilní továrny Karnola. Při té příležitosti upozornil, že Ministerstvo kultury se snaží zařazovat do souboru národních kulturních památek nejvýznamnější představitele všech typů našeho kulturního dědictví.

„Téma letošního seznamu národních kulturních památek je nastaveno tak, že zahrnuje významná poutní místa, která představují architektonické dominanty různých typů staveb v krajině včetně dochovaného duchovního významu nikoliv pouze poutní areály jako takové bez širších vazeb,“ uvedl ministr kultury k rozšíření seznamu národních kulturních památek.

Dosud v něm byla řada kostelů a klášterů, ale poutní místa jako celek nebyla příliš zastoupená. Poutní místa zejména v období baroka představovala kromě samotného kostela také krajinné kompozice s alejemi, křížovými cestami schody, kapličkami a podobnými prvky drobné sakrální architektury.

O věhlasu poutního místa Cvilín svědčí například to, že v minulosti jeho sláva často zastínila samotné město Krnov. Na Cvilín jezdily tisíce zbožných poutníků, kteří vnímali spíše Krnov u Cvilína, než Cvilín u Krnova. Kopec Cvilín stejně jako Křížový vrch s pískovcovou křížovou cestou v Rudě u Rýmařova spojují duchovní prožitky s výhledem do krajiny.

Ministerstvo kultury je právem zařadilo do seznamu po boku tak všeobecně známých památek, jako je Svatý Hostýn nebo Svatý Kopeček u Olomouce.

Dveřní labyrint v úvalně
V Úvalně se buduje další labyrint