Průřez tvorbou oku diváka lahodí. Shora shlíží na návštěvníky kaple kosmonaut z díla V beztížném stavu z roku 2007. Pavel Brázda připravil díla ze série Pestré obrázky. Než do města přijel, vystavoval v Národní galerii v Praze. „V Bruntále jsem vůbec poprvé. Obrazy určené k výstavě jsme volili tak, aby se vešly do kaple,“ řekla autorka výtvarných prací Věra Nováková. Obrázky oba podřídili prostoru, aby na sebe logicky navazovaly. Laděním jsou povedené výtvory existencionální. Vkusně sestavené levé stěně kaple vévodí vkusné obrazy, v nichž jsou vkomponována písmena abecedy a někdy i celé slova jako Temno, Trouchnivění, Tajně, vše zapadající do barevného tónu.

„Manžele znám již po mnoho let. Jejich tvorbu sleduji od sedmdesátých let minulého století. Poprvé jsem je zaznamenal díky katalogu, který jsem získal v divadle V Nerudovce,“ řekl na vernisáži výstavy světově proslulý fotograf a milovník umění Jindřich Štreit. Ten hodlal pro oba připravit výstavu v domovském Sovinci, což se ale doposud nezdařilo. „Jsem potěšen, že právě tyto milé lidi mohu přivítat v kapli v roce desátého výročí její existence,“ dodal Jindřich Štreit.

Výstava se měla uskutečnit již vloni, avšak právě možnost vystavovat v Národní galerii umělcovy plány změnila. Kolem roku 1943 Pavel Brázda vytvořil nový malířský směr, který se nazývá Hominismus. Propojuje surrealismus s pop artem a kritickým pohledem na tehdejší dobu. Problémy v životě dvojice znamenal komunistický puč z roku 1948. Pavel Brázda se stal topičem, jeho žena ilustrovala dětské knížky a malovala střepy v archeologickém ústavu. Vyloučili je ze všech škol. „Přes těžkost jejich životních osudů nepodlehli a zůstali stále osobití. Přišla doba, kdy byla jejich tvorba zhodnocena,“ upozornil Jindřich Štreit.

V únoru letošního roku například Věra Nováková získala cenu Revolver Revue za rok 2006. „Možnost vystavovat v Bruntále jsem uvítal. Nejprve jsem dostal do ruky plán a fotografie kaple. Prostor v ní hodnotím jako velmi pěkný. Kolážovou skladbu jsme umístili na místě oltáře. Kosmonaut díky zdejším nadšencům vyletěl výš, než jsem čekal,“ usmíval se autor Pavel Brázda. Za mimořádně zdařilou instalaci poděkoval zejména Stanislavu Tomanovi. Obdiv složil také Jindřichovi Štreitovi: „Je to prostě pojem, široko daleko se o něm mluví.“ Zajímavostí u manželů je, že tak, jako v mnoha jiných případech bývá běžné, žena nekopíruje tvorbu svého muže, ale jde zcela vlastní uměleckou cestou. Vernisáž výstavy hudbou provázeli manželé Petkovovi ze Slezského divadla v Opavě se svým žákem Ondřejem Sekaninou z bruntálské základní umělecké školy. Zahráli Divertimento B dur, Allegro a Rondo.