Po zrušení kojeneckého ústavu v roce 2003 nemá tento krnovský skvost žádné využití. Po neúspěšném pokusu zřídit zde školku a jesle se začíná slibně rýsovat projekt pracovně nazvaný expozice individualistické moderny a spolkový dům.

Na pracovním setkání architektů, památkářů a zástupců města svůj pohled prezentoval Pavel Nasadil ze studia Fam Architekti: „Už televizní seriál Šumná města ocenil dochovanou původní koncepci vily v duchu prvorepublikové moderny, kterou ideálně může oživit spolkové centrum a různé expozice. Také zahrada vily byla dosud pro veřejnost uzavřena. Krnované toto území vůbec neznají a při pohledu na plán proto mnohé překvapí, jak je to velká plocha - asi jako třetina náměstí. Také tento velkorysý prostor si říká o oživení a využití,“ uvedl Nasadil, který radí rozložit oživení vily na tři etapy.

V první doporučuje se zaměřit na zahradu a skleník, aby se objevily znovu na mapě města a dostaly do povědomí občanů. Ve druhé etapě přijde na řadu hospodářská budova a garáže a ve třetí revitalizace vily. Zahrada by měla být otevřena nezávisle na vile. Hodí se pro výstavy soliterových soch, koncerty, procházky s posezením a mohlo by zde hrát letní kino. Skleník, který je organickou součástí zahrady, je technicky velmi zajímavý, protože jeho konstrukce je plná unikátních řešení. Hospodářské budovy nabízí možnost komerčního využití. Mohla by být obnovena funkce bydlení správce či vytvořeno zázemí kavárny, která by sloužila i pro letní posezení na zahradě.

„Interiéry vily už bohužel známe jen z fotografií. Každý detail, od textilních tapet, až po kryt radiátorů a osvětlení pocházely z designérské dílny Otto Prutschtera. Pro výstavní účely je v některých částech vily nevýhodou nedostatek přímého osvětlení a malé plochy zdí. Z památkářského hlediska tu není příliš mnoho prostoru pro invenci,“ dodal Nasadil.

Oldřich Janota, autor rozsáhlé patnáctidílné knižní série Slavné vily Čech, Moravy a Slezska, je plánem na využití vily nadšený. „Projekt je potřeba pojmout jako muzeum kultury bydlení. Na Moravě ani ve Slezsku se nic podobného nerýsuje. Pokud se to povede, Krnov bude výjimečný a nebál bych se ani výrazu evropsky významný. Dnes jsou v přístupných vilách úřady a školská zařízení, ale už se ztrácí povědomí o tom, jak se v nich bydlelo. Zámky a hrady navštěvuje každý, ale moderní architekturu neumíme vnímat a teprve se učíme objevovat její bohatství. Pokud to neuděláme my, dalším generacím zbydou už jen fotografie. Každý ví, jak bydlela středověká šlechta, ale rodinné zázemí prvorepublikových továrníků neznáme. Když si srovnáte, jak chaoticky a nekoncepčně si budují svá sídla zámožní lidé dnes, uvědomíte si, jak moc tu chybí kontinuita. Právě Flemmichova vila by mohla tuto mezeru zaplnit,“ dodal Oldřich Janota.