Kočovníci hrají divadlo v improvizovaných podmínkách na návsích, před vesnickou hospodou, v kulturáku nebo na hřišti. Dokážou své publikum zaujmout tak, aby se dobře bavili děti i dospělí. Humor kočovníků je nastavený, aby si v něm našli svou parketu dělníci, rolníci i pracující inteligence nebo třeba i pražská kavárna.
Kočováním si už prošly děti původní kočovnické party i řada studentů a absolventů krnovské pedagogické školy, kde Petra Severinová vyučuje dramatickou výchovu. Letos kočovníci hráli například v Petrovicích, kam jezdí na soustředění, a v Krnově v areálu Karnoly, kde je potřeba vtisknout kulturní funkci nově vytvořené Zahradě smyslů.
close
info
Zdroj: Deník/František Kuba
zoom_in
Kočovná divadelní společnost předvedla v Krnově i v Petrovicích, jak ženy husitů a katolíků prožívaly náboženské spory 15. století.
Režisérka Petra Severinová, která je současně autorkou scénáře, postavila repertoár Kočovné divadelní společnosti na interpretaci historie formou frašky a kramářských písni. Málokterý režisér dokáže pojmout scénu upálení Jana Husa tak, aby se u ní diváci řehtali na celé kolo a současně pochopili podstatu hlubokého rozdělení české společnosti v 15. století. Husité i katolíci ve svatých bojích za jedinou správnou pravdu na osvobozených (dobytých) územích rabují, drancují a kradou valchy.
play_fill
Zatímco milovníkům inteligentního humoru naskočí asociace na pračky ukradené při osvobozování Ukrajiny od nacismu, děti se mohou spolehnout, že každou chvíli se poperou katolíci s husity, ženy přechytračí muže, Jan Žižka si to rozdá se Zikmundem a bratr Paleček předvede nějakou šaškárnu. Kočovnické představení je rychlá divoká jízda, ve které děj ženou kupředu písničky, tanečky, loutky a třeba i žonglování. Nejzábavnější na tom je, že tito kočovní herci i muzikanti opravdu dobře umí své řemeslo. A že si hrají hlavně sami sobě pro radost. Pár drobných do klobouku samozřejmě ke kočovnému divadlu také patří.
Pedagogická škola v Krnově odjakživa fungovala jako líheň všestranných talentů.
