Romská literatura je u nás téměř neznámá a samotní Romové se majoritní společnosti představují spíše prostřednictvím své hudby a folkloru, než písemnictvím. Rukopis Ludvíka Bikara je proto ojedinělým dílem. Nabízí pohled Roma na život nepočetnější menšiny v České republice. Autor knihy, pro kterou zatím hledá vydavatele, ve své literární tvorbě čerpá především z vlastního života a svých vlastních zážitků.

„Knihu píši už dlouho. V majoritní společnosti koluje hodně polopravd a výmyslů o Romech a já bych jim rád ukázal, jaká je skutečnost. Za svůj život jsem poznal tisíce Romů na mnoha místech České republkiky, a proto si myslím, že o nich mám dost informací, abych mohl napsat knihu,“ vysvětlil Bikar důvody, proč tuto knihu píše.

Kniha je členěna do kapitol podle toho, jak zachycují události běžného života. Věnují se rodině, vzdělání, oslavám, svatbám či úmrtím. Nevyhýbá se ani tématům jako je vztah Romů k politice či vztah Romů k sobě samým. „Setkají-li se dva Romové, pozdraví se alespoň pokynutím hlavy či spolu prohodí několik slov, aniž by se museli blíže znát. Jde o vyjádření solidarity ke všem Romům. Neučiní-li tak některý Rom, je na něj s opovržením pohlíženo jako na neuctivého a špatného,“ píše autor například v kapitole o vztazích mezi Romy.

Kniha by podle Bikara měla sloužit jako nástroj pro poznání romské komunity. „Měla by být hlavně pro Romy samotné, aby si o sobě také něco přečetli a mohli o tom přemýšlet. Pokud si ji přečtou i lidé z většinové společnosti, bude to jedině dobře,“ dodal Bikar.

Květa Gebauerová