Svátek muzikantů z regionu

František Kuba 12. 5. 2017

Po válce došlo v našem regionu k výměně obyvatelstva. Jen co se čeští dosídlenci v pohraničí vypořádali s nejhoršími škodami a následky války, rozběhl se všední mírový život naplno. Začali zakládat školy i kulturní a sportovní organizace.

To je důvod, proč se v celém okrese Bruntál v tolika různých odvětvích právě slaví sedmdesátá výročí. Patří k nim i velké setkání dechových hudeb ve Městě Albrechticích. V sobotu 13. května se muzikanti a posluchači z rozsáhlé spádové oblasti chystají podpořit akci nazvanou 70 let dechové hudby v Městě Albrechticích 1947 – 2017.

Oslavy 70 let dechové hudby 1947 – 2017
Kdy: v sobotu 13. května od 14. hodin
Kde: Město Albrechtice, park B. Smetany (v případě nepříznivého počasí ve sportovní hale Základní školy Město Albrechtice)

V programu vystoupí
>> Dechový orchestr mladých DOM při ZUŠ Krnov pod vedením Luďka Tlacha
>> Krnovanka, dechovka vedená Zdeňkem Novákem
>> Oškerova dechová hudba z České Vsi u Jeseníku, kterou vede Josef Oškera
>> Dechová hudba Město Albrechtice vedená Petrem Volným a Petrem Jankem

Albrechtičtí pokračují v tradici. Oblíbení jsou i v zahraničí

Současný kolektiv Dechové hudby Město Albrechtice DHMA navazuje na dlouholetou tradici tohoto žánru na Albrechticku, Krnovsku a Osoblažsku. V tomto regionu dechová hudba udělala první krůčky už roku 1947. Činnost DHMA započala setkáním muzikantů v sále místní základní umělecké školy – ZUŠ 13. září 2010.

„To, co se tenkrát podařilo, bylo především úzké propojení města, ZUŠ a kolektivu muzikantů. Za to, že se tento více jak dvacetičlenný kolektiv podařilo sestavit a hlavně udržet, je nutné poděkovat i vstřícnosti tehdejších i současných představitelů města. Starostovi Luďku Volkovi, místostarostce Jitce Hanusové a místostarostovi Martinu Špalkovi.

Samozřejmě také za vedení ZUŠ v osobě paní Janě Fojtové, současnému řediteli panu Martinu Kachlíkovi a jeho zástupci Martinu Schubertovi," shrnul Petr Volný, vedoucí a kapelník DHMA.

Zdroj: .

Každý, kdo se o dechovou hudbu jen trochu zajímá, dobře ví, že vysoká úroveň tohoto žánru v našem regionu je především odkazem pedagoga a dirigenta Karla Dospivy. Kolik muzikantů v mládí objevilo a rozvinulo svůj talent díky Dospivovu Dechovému orchestru mladých Krnov?

„Podstatnou část kolektivu DHMA tvoří právě bývalí členové Dechového orchestru mladých (DOM) Krnov. Bez odkazu Karla Dospivy si nynější činnost není možné vůbec představit," doplnil kapelník DHMA Petr Volný.

O úrovni DHMA svědčí také zahraniční vystoupení. Například v roce 2015 vystupoval v Lucembursku, o rok později ve Francii. Letos o prázdninách DHMA očekávají pořadatelé mezinárodních akcí v Polsku.

Světoznámý orchestr z Krnova

Zdroj: .

Nejvýznamnějším dechovým tělesem ve své kategorii je nejen v našem regionu, ale i v kraji a v republice Dechový orchestr mladých DOM Krnov. V roce 1961 ho založil Karel Dospiva a vedl ho až do roku 2010, kdy předal dirigentskou hůlku svému nástupci Luďkovi Tlachovi.

Vysoké nároky dirigenta a nekonečné zkoušky orchestr přivedly mezi nejlepší hudební tělesa tohoto typu. Svědčí o tom pravidelná vítězství v nejvyšších kolech soutěží dechových orchestrů a úspěchy v zahraničních soutěžích. K těm nejcennějším patří například titul absolutní vítěz koncertní i pochodové soutěže v belgickém Neerpeltu v roce 1983, nebo absolutní vítězství koncertní soutěže v německém Rostocku v roce 1990.

Během své existence orchestr hrál nejen na českých festivalech typu Kmochův Kolín, ale také reprezentoval Českou republiku na mnoha zahraničních vystoupeních. „Mezi nejznámější pak patří koncert v londýnské Royal Albert Hall v roce 1991, koncertní turné po Spojených státech amerických v roce 2008 a velmi úspěšná účast na festivale v říjnu 2016 v čínském Pekingu.

Koncertní i pochodová vystoupení, kterými se orchestr prezentoval v Pekingu, měla takový ohlas, že byl DOM Krnov pozván organizátory do Číny znovu. V září 2017 se tak zúčastní prestižního festivalu v čínské Šanghaji," uvedl v bulletinu dechových hudeb Tomáš Nevídal, člen vedení DOM Krnov.

Aktuálně má DOM Krnov kolem šedesáti členů a stále si drží vysokou uměleckou úroveň.

Oškerova dechová hudba

Zdroj: .

Není moc hudebních souborů, které by byly tak úzce spojené s historií daného místa, jako Oškerova dechovka. Když v roce 1946 přicházeli na Jesenicko první čeští osídlenci, byl jedním z nich i Jindřich Oškera. Muziku měl v krvi, neboť jeho otec byl na rodném Zlínsku kapelníkem dechového orchestru.

Ve svém novém bydlišti, jímž se stala Česká Ves, chtěl pokračovat v hudbě, a tak oslovil ostatní přistěhovalé občany a spolu s nimi a se svými dvěma syny založil Oškerovu dechovku.

Od té doby Oškerovci pravidelně vystupovali nejen na tanečních zábavách, svatbách, posledních rozloučeních nebo prvomájových oslavách, ale svou muzikou také zpříjemňovali pobyt lázeňským hostům v jesenických a lipovských lázních. Českou hudbu propagovali i během řady zahraničních zájezdů a v roce 2002 se představili divákům v České televizi," uvedl kapelník Josef Oškera.

Dnes už hraje v Oškerově dechovce čtvrtá generace muzikantů pod vedením kapelníka Josefa Oškery ml. Rodinu zakladatele zastupuje šest členů souboru. Řada členů kapely hraje také v tanečním orchestru, který vznikl v roce 1959 a v jehož čele stojí Miloslav Oškera.

Oškerova dechovka od dubna 2015 úzce spolupracuje s Dechovou hudbou Město Albrechtice.

Krnovanka: Nejvíce se líbí skladby moravské

Zdroj: .

Zatímco v uměleckém dechovém orchestru Karla Dospivy byl pojem „dechovka" pomalu zakázaný, jeho odchovanci založili Krnovanku, která se k české dechovkářské tradici hrdě hlásí.

Dechovka Krnovanka vznikla v roce 1990 z bývalých členů Dechového orchestru mladých Krnov, kteří sice odrostli mládežnickému souboru, ale dál spolu hrávali třeba na svatbách a na pohřbech. Dnes má Krnovanka mezinárodní prestiž. Její manažer Martin Hradečný má v diáři termíny plesů, lidových zábav, oslavy státních svátků i příležitosti pro prezentaci města v zahraničí.

Repertoár Krnovanky je různorodý a představuje průřez od „Jihočeských vesnic", přes „Kalnou vodu ve Vltavě", hanáckou „Přerovanku" nebo „Děvčátko z Ostravy" až po „Moravu, krásnou zemi".

„Těch moravských skladeb zaznívá na koncertech asi nejvíc, a z ohlasů diváků víme, že nezní špatně," uvedl manažer Krnovanky Martin Hradečný. Krnovanku znají kromě Česka a Slovenska také v Polsku, Litvě a v Itálii.

Vstoupit do diskuze