Děti a rodiče v muzeu vítaly skutečné postavy z historie Krnova. Pracovníci Městského informačního a kulturního střediska v Krnově připravili pro návštěvníky magický noční program plný záhad a objevů.

V potemnělých prostorách muzea jim zadávaly úkoly nejen postavy z krnovské historie spjaté s muzeem, ale také různá strašidla jako například bezhlavý rytíř. Tato překvapení na ně číhala v různých částech budovy.

Z návštěvníků se stali archeologové

Pořadatelé rozdělili už na začátku účastníky do skupinek. Jedna vždy zůstala v muzejní herně, kde se děti učily psát husím brkem, rýt do voskových tabulek nebo zde skládaly dinosaury a kostky s obrázky starého Krnova.

Druhá skupina se pak vydala s průvodcem na dobrodružnou výpravu po temném nočním muzeu. Na prvním stanovišti je čekal stavitel Horny, který dal dětem za úkol najít jeho jméno ukryté pod letitým nánosem písku. Přitom je rozptylovala děsivá postava umrlce s křížem, jež mlčky procházela místností.

Tajemný ředitel muzea z minulosti

Když se malým návštěvníkům konečně zjevilo jméno krnovského stavitele, pokračovali do další místnosti, kde už čekal dávný ředitel krnovského muzea Heinrich Kinzer. Ten spravoval muzeum v letech 1902 až 1932.

Děti pod jeho dohledem určovaly, které z předmětů do muzea nepatří. S tím malí muzejníci neměli žádný problém. Každé dítě přece ví, že mezi muzejní exponáty nepatří třeba toastový chléb nebo sušenka.

Krásná kněžna a bezhlavý rytíř

Dál vedla cesta po schodech za bezhlavým rytířem a manželkou Jana Jiřího Krnovského Evou Kristinou Würtemberskou v podání současné ředitelky muzea Ivany Zajícové. Ta prozradila, jak se noc připravovala.

„Nemáme v Krnově stálé expozice, které bychom mohli propagovat, tak jsme se snažili upoutat návštěvníky programem s ústředním názvem Jak funguje muzeum. Měli možnost seznámit se s chodem muzea a jeho zaměstnanci. Na jeden večer se z nich stali archeologové a strážci muzejních pokladů,“ uvedla Ivana Zajícová.

Souhlasně přikyvovali její pobočníci v podobě veselých dinosaurů. Tyto obživlé exponáty se dětem obzvlášť líbily. Vypadaly na rozdíl od mnoha ostatních nočních obyvatel muzea neškodně a přátelsky.„Dalším specifikem letošního ročníku muzejní noci byl fakt, že v našem současném sídle ve vile na Zacpalově ulici se chystá stěhování, takže se zde tato akce konala naposledy,“ dodala ředitelka muzea.

Cesta za historií vláčkem z padesátých let

Součástí Slezské muzejní noci byla už podruhé také výprava historického vláčku, který vyslaly na cestu z Krnova do Českého Těšína Slezské zemské dráhy. Vláček za slavnostního houkání vyrazil ze stanice Krnov o půl páté odpoledne 27. května.

Stavěl na všech zastávkách a zdarma nabíral zájemce o netradiční výlet. Historický motoráček brázdil české železnice v padesátých letech minulého století, jeho páteční pasažéři si tak mohli nostalgicky navodit dobovou atmosféru. K tématice muzejní noci se tento nápad výborně hodil. Souprava se z vyhlídkové jízdy vrátila na Hlavní nádraží v Krnově po stejné trati kolem půlnoci.

BARBORA KLEČKOVÁ