Ten měl v pravé ruce svěšený meč a levou rukou se opíral o stojící štít s vyobrazeným rakouským orlem. Samotná socha byla zhotovená z umělého kamene. Ke spodní části podstavce sochy byl připevněn ještě jeden štít, který byl z veliké části pobitý malými kovovými cvočky.

Tento pomník byl v obci slavnostně odhalen 27. srpna 1918 a na jeho zhotovení se podíleli členové polského důstojnického sboru pluku číslo 24, který byl v té době umístěn v Branticích. Materiál k výstavbě pomníku dodala obec a zhotovení pomníku se ujali samotní vojáci polského pluku.
Pomník byl určen k památce padlých brantických občanů v první světové válce. Po nich zůstaly v obci nezaopatřené děti.

Nápad se cvočky přinesl peníze vdovám a sirotkům

Proto si každý dobrodinec mohl v restauraci u Wehrmanna zakoupit v ceně od 1 do 10 korun speciální měděné cvočky, které měl potom právo zatlouci do dřevěného štítu zhotoveného z bukového dřeva. Čistý výnos byl následně obcí Brantice odevzdán vdovám a sirotkům po padlých vojínech.

V roce 1923, byl již podstavec vlivem pomníku povětrnostními vlivy značně poškozen. V témže roce také vypukl okolo sochy ohnivý spor. Po pádu monarchie a vzniku Československého státu vyšlo rozhodnutím politické správy ze dne 12.června 1923 vládní nařízení o odstranění všech symbolů, které byly veřejně viditelné a připomínaly Rakouskou monarchii nebo císaře. V té době obdržel okresní úřad v Krnově spoustu udání.

V Krnovském archivu se dodnes zachovaly dopisy, kdy sedlák na sedláka psal stížnost, že má na koňských kopytech znak monarchie, v Linhartovech soused souseda udal, že mu ve stolárně na zdi visí obrázek císaře Františka Josefa. V Krasově musela dokonce jedna vdova po padlém vojákovi odstranit z okna záclonky s monogramy CK.

Silná vrstva cementu zakryla znak mocnářství

Také socha na pomníku v Branticích neušla pozornosti. Bylo doslova zaznamenáno, že v Branticích, v zahradě restaurace Wehrmann je sotva necelých 12 kroků od okresní silnice umístěna socha, na jejímž štítu jest při důkladném povšimnutí vidět znatelného dvouhlavého orla.
Obecní rada byla postavena před ožehavou věc.

Nebylo jednoduché v tak krátké době po ukončení války odstranit pomník připomínající padlé spoluobčany. Nepříjemná záležitost byla nakonec vyřešena šalamounsky. Pomník odstraněn nebyl, ale na štít byla nanesena silná vrstva cementu, pod kterou znak mocnářství úplně zmizel. Další osud sochy po roce 1923 je již ale neznámý.

Dalibor Zlomek