Po atentátu na následníka rakousko-uherského trůnu v Sarajevu a vypuknutí bojů v roce 1914 se mělo za to, že válka dlouho trvat nebude, že do Vánoc budou vojáci zpět doma.

„Velká válka se však pevně chopila žezla a své moci se nehodlala jen tak vzdát – uplynul týden, měsíc, rok – uplynuly 784 dny. Nastal podzim 1916 a konflikt byl stále jen ve své pouhé polovině. Kostely se vzdávaly zvonů, dalecí blízcí mlčeli, ozývaly se z Kazaně a Wladimiru, stály se fronty s potravinovými lístky v kapsách.

Listopad roku osmnáctého byl vzdálen ještě 784 dny. Byl pouhý poločas Velké války," uvádějí autoři výstavy návštěvníky do atmosféry před sto lety. Drží se přitom označení velká válka, které se tehdy užívalo, nikdo tenkrát nemohl tušit, že bude i druhá.

Návštěvníci na výstavě spatří dokumenty, zbraně, přilby, bodáky, polní láhve, polnice, dělostřelecké granáty, housle vyrobené v zákopech a další věci zhotovené vojáky, lžíce, nože, prsteny, medaile, potravinové lístky a podobně. Nejen věci z bojišť vypovídají o válce. Jsou to i nejrůznější pamětní předměty, talířky, pohárky. Výstava připomíná i civilní život v Bruntále a jeho tehdejší osobnosti.

„Máme tu několik předmětů, na které jsme hrdi, že vám je můžeme předvést," upozornil spoluautor výstavy Igor Hornišer na některé exponáty. Je to například dochovaná vyhláška o mobilizaci, která kdysi visela ve městě, je na ní i podpis tehdejšího vedoucího poštovního úřadu v Bruntále Juliuse Rausche.

Nebo takzvané wehrschildy, dřevěné štíty pobité kovovými hřeby. Ty mohli zatlouct lidé, kteří přispěli na válečné výdaje. Dárci větších obnosů mohli mít na hřebech vyryté i své jméno. Na čelním místě wehrschildu města Bruntálu je hřeb se jménem arcivévody Evžena Habsburského.

Válka se dotkla Bruntálu a jeho obyvatel velmi brzy. Na bojiště byli povoláni muži, z nichž se mnozí nevrátili. Pamětní list například připomíná místní rodáky – bratry Heinovy. Narukovali 16. dubna 1915, padli už při svém prvním nasazení v Haliči 3. května 1915.

„Už v listopadu 1914 se Bruntál stal posádkovým městem, když sem dorazil vojenský pluk. Vojáci zabrali hostinec, tkalcovskou školu, bylo zde až osm tisíc mužů, cvičili pod Uhlířským vrchem," popisoval Igor Hornišer. V nemocnici se záhy začali léčit první zranění, na hřbitově se objevily hroby prvních padlých.

Válka stála peníze a na jejím financování se podíleli nejrůznějšími způsoby sami občané. Výstava připomíná jeden způsob.

Od roku 1915 se objevil na území Rakouska–Uherska a později také Německa nový způsob válečného finančního příspěvku obyvatelstva. Šlo o dřevěnou sochu (Wehrmann), případně štít (válečný štít – Wehrschild), do kterého se zatloukaly zakoupené kovové hřeby.

V případě bruntálského wehrchildu získal občan nebo společnost za složení daru 20 haléřů právo zatlouct do štítu černý železný hřebík. Za dar 1 koruny mohl zatlouci do štítu žlutý mosazný hřebík. Za 20 korun měl právo na zatlučení leštěného mosazného hřebíku, který nesl vyryté jméno dárce. Finanční výtěžek byl odesílán fondu na vdovy a sirotky.

V Bruntále byl wehrschild se znakem města a letopočtem válečných let 1914 – 1915 slavnostně odhalen v neděli 9. května 1915 před radnicí. Autorem návrhu byl profesor Julius Ochetz, vyřezal jej bruntálský sochař Schön. První hřeb zatloukl zástupce arcivévody Evžena Habsburského polesný Adolf Riedel. Pak další představitelé města, úřadů, organizací, spolků, podnikatelé a sami občané.

>> autoři výstavy: Igor Hornišer, Tomáš Niesner
>> výtvarné řešení a realizace: Jana Lesáková
>> předměty pochází ze sbírek: Muzea v Bruntále, Slezského zemského muzea v Opavě, Muzea Těšínska a soukromých sbírek
>> potrvá do 6. listopadu