Jak vysvětlil, heroldem byla označována osoba na šlechtickém nebo panovnickém dvoře, která se starala o vyhlašování zpráv, právních rozhodnutí, o správný chod ceremonií, slavností či turnajů. Pro něho samotného je nejznámějším heroldem pan Kokoška z Kokořína z pohádky Šíleně smutná princezna.
Jak vznikla historická posádka Špinavci a kolik let již funguje?
I když ne přímo pod stejným názvem, tak náš spolek existuje již téměř pětadvacet let. První akci pořádal v roce 1993 pro své známé, kamarády a náhodné návštěvníky tehdejší kastelán Rác. Tehdy dorazilo asi 60 návštěvníků. Od té doby se ale už mnohé změnilo a při poslední loňské sezoně se celkový počet našich návštěvníků za rok šplhal ke 40 tisíc.
Petr Šenkyřík při vyhlašování na 5. nádvoří Sovince.Autor: archiv Petra Šenkyříka
Čemu přesně se vaše historická posádka věnuje?
Našim prvotním úkolem je už od začátků v roce 1993 organizace historicko-řemeslných víkendových akcí s šermířským zaměřením, tím i zvýšení povědomí o hradě Sovinec před širokou veřejností a propagovat ho tak jako turistický cíl.
Největší náplní je tedy příprava víkendových vystoupení v prostorách hradu Sovinec. Během této sezony těchto víkendových akcí bude 14. V minulosti byly sezony, kdy jich bylo i 20. Druhotným úkolem je samozřejmě pobavit návštěvníka, aby odcházel spokojený a plný chuti se k nám zase někdy vrátit.
Kde všude vás mohou zájemci vidět?
Tak především nás lidé uvidí právě na našich akcích na hradě Sovinec, kde se staráme o hladký chod. Dalším místem je pak zámek v Plumlově, se kterým taktéž spolupracujeme na podobných historických akcích. Pokud chtějí lidé navštívit naše akce, tak vše najdou na našich internetových stránkách www.akce.sovinec.cz.
Jak vznikl samotný název Špinavci?
Tak to už je tak dávno, že si to ani nepamatuji. Osobně si myslím, že je to podle reakcí našich manželek na to, jak vypadáme po návratu domů ze Sovince. Špinaví, zaprášení a unavení.
Jste heroldem posádky. Co tato funkce obnáší?
Když se podíváme do historie, heroldem byla označována osoba na šlechtickém nebo panovnickém dvoře, která se starala o vyhlašování zpráv, právních rozhodnutí, o správný chod ceremonií, slavností či turnajů. Pro mne nejznámějším heroldem je pan Kokoška z Kokořína z pohádky Šíleně smutná princezna.
V současném jazyce bych se označoval za tiskového mluvčího a propagační oddělení. Informuji o chystaných akcích, kdy, kde a kdo tam bude vystupovat, odpovídám na dotazy návštěvníků a snažím se o zviditelnění našich vystoupení.
Jaké je vaše oficiální zaměstnání?
Každý z posádky se věnujeme něčemu jinému. Máme tady technika v elektrárně, pečovatelku v domově pro seniory, burzovního poradce, rybáře, techniky obráběcích strojů a tak dále. Já sám jsem devět let dělal reklamačního technika ve strojírenské firmě a nyní jsem technolog nevýrobních procesů.
Šermířská skupina Fuente Ovechuna.Autor: archiv Petra Šenkyříka
Kolik má vaše posádka členů a je tam i nějaká žena?
V současnosti je nás pět kmenových členů a máme dalších asi pět lidí, kteří s námi úzce spolupracují. Tato skupinka pak organizuje, připravuje a následně řídí všechny naše akce během roku. Bohužel doby, kdy nás bylo 15, jsou už pryč.
Mladí se spíše zajímají o počítače, mobily či sociální sítě a činnost v takových skupinách je moc neláká. Čistě ve Špinavcích máme jednu ženu, ale pokud vše dopadne dobře, tak na konci roku se rozroste jejich počet na dvě. Náš šéf se totiž se svou ženou rozhodli nepříznivou personální situaci s mládeží řešit a jít tak ostatním příkladem.
Jak často vaše posádka trénuje?
Tréninky jsme omezili na nezbytné minimum. Pokud ale kluci chystají pro připravovanou akci krátkou scénku, tak se schází na „secvičnou“, aby se na place pak nepomlátili. Protože ale naše choreografie vystoupení není tak náročná jako u čistě šermířských skupin a navíc každý z nás bydlí v rámci kraje úplně někde jinde, tak se tréninky organizují tak týden před akcí.