Nejen turisté, kteří zavítají do Úvalna, ale i řada místních netuší, k jakému účelu tato stavba původně sloužila. Znají totiž sýpku pod jménem Rychta. Mnozí občané, kteří v Úvalně prožili celý život, si prohlédli sýpku poprvé zevnitř až letos po otevření galerie a muzea.

Nápad otevřít sýpku veřejnosti, připomenout její historickou hodnotu a zřídit zde něco mezi muzeem a galerií se zrodil na setkání úvalenských rodáků a absolventů úvalenské školy. „Na těchto akcích lidé přinesli ukázat staré fotky, které našli doma ve svých rodinných archivech. Uvědomili jsme si, že když se tyto fotografie dají dohromady, je to pozoruhodné svědectví o vývoji Úvalna v posledních desetiletích. Začali jsme přemýšlet, že bychom fotky měli představit širší veřejnosti a vzpomněli jsme si, že máme v obci nevyužitou památku: rychtu neboli sýpku,“ představil zrození nápadu starosta Úvalna Radek Šimek.

Vzpomínky na mládí ožívají

Vystavené historické fotografie lákají pamětníky a oživují vzpomínky na dávné události a mládí.

„Podívej se, tady na fotce je náš pan učitel, co nás hrozně silně tahal za uši, když jsme zlobili. A tady je vyfocený první kombajn v Úvalně. To tehdy byla obrovská sláva, všichni jsme se na něj hned běželi podívat. A vidíš ty hmoždíře a žehličky? Taky jsme kdysi doma na půdě měli takové, ale jednou jsem je dala do sběru, abych měla peníze na kino,“ poutavě vyprávěla babička vnučce u každé fotografie.

V jednom rohu galerie je na stojanu instalována památeční fotografie.

Na fotografii je zachyceno, jak se v Úvalně budovala prodejna Jednoty, chlouba obce. Je umístěna přímo u okna, ze kterého je dobrý výhled na spáleniště, které zbylo z této budovy po ničivém požáru. „Byl to záměr dát tu fotografii zrovna k tomuto oknu, aby vynikl ten kontrast mezi slavným začátkem a smutným koncem jednoho domu,“ představil tuto fotografii starosta. Kromě souboru historických fotografií obce v galerii Na Rychtě vystavuje také Andrea Krpcová své širokoúhlé fotografie z cest pod názvem Horizonty, Lukáš Páleníček své Procházky s fotoaparátem a vše doplňují obrazy Veroniky Neuwirthové. Muzejní expozici tvoří několik zemědělských strojů a starožitností, které se podařilo najít v Úvalně po půdách.

Neopakovatelná atmosféra

Kontribučenská sýpka neboli Rychta nabízí systém neobvykle propojených místností a poslední zbytky technologie sýpky s mlýnicí. Neobvyklé průhledy a vrstvy omítek sešlé stářím zde vykouzlily neopakovatelnou atmosféru, jakou v žádné jiné galerii nenajdeme.

„Nějaké opravy by si sýpka určitě zasloužila, ale na to, jak je stará a jak dlouho se do ní neinvestovalo, je její současný technický stav obdivuhodný. To, že se zde dlouho nic neopravovalo, je v podstatě její hlavní výhoda, protože se dochovalo plno původních prvků. Překvapilo mě, jak jsou někde výmalby ozdobné. Byla to zřejmě kancelář, když si tak vyhráli s umělecko – řemeslnou stránkou,“ představil sýpku – Rychtu starosta Šimek.

Co je to vlastně kontribučenská sýpka?

Kontribučenská sýpka postavená v Úvalně roku 1699 je dnes poslední stavbou svého druhu ve Slezsku. Kontribuce bývala něco jako daň v naturáliích neboli společný příspěvek obilí shromážděný z celé vesnice, který byl odváděný panovníkovi nebo nařízený nepřítelem.

Kontribučenské sýpky sice mají původ v nucených odvodech, ale ve skutečnosti fungovaly především jako železná rezerva a společná zásoba obilí celé vesnice pro léta neúrody. Místní sedláci do nich například museli povinně co tři roky odvádět třetinu osiva. Povinné kontribučenské sýpky v této podobě byly zřízeny za vlády Josefa II. Vznikly také kontribučenské záložny, které měnily podle potřeby peněžní rezervy na obilí a naopak. Kontribučenské sýpky se začaly masivně stavět na základě patentu Josefa II. z roku 1789 a fungovaly až do roku 1864, kdy byla tato povinnost zrušena. Bývalé kontribučenské sýpky pak většinou sloužily k uskladnění obilí z polností panských dvorů. Kontribučenská sýpka v Úvalně už velmi dlouho neslouží svému účelu a ani nejstarší pamětníci ji už jako sýpku nezažili. Nikde jinde ve Slezsku se kontribučenská sýpka v tak původním stavu nedochovala, takže má také turistický potenciál.Z kontribučenské sýpky je galerie, poprvé i přístupná.