Nejprve pracoval jako dřevorubec a po absolvování Lesnické mistrovské školy ve Strážnici zastával od roku 1963 funkci lesníka. V roce 1990 byl přeložen na místo technika těžebního střediska ve Zlatých Horách. V současnosti vede penzion Rula na Rejvízu a založil vlastní knižní vydavatelství RULA.

Věnuje se regionální historii, sbírání pověstí a bájí z Rejvízu a jeho okolí.

Kniha Řekové
 v Česku

Ve své nové knize Řekové v Česku, vydané ve vlastním nakladatelství RULA, se Joanidis pokusil shrnout osudy řecké menšiny v Československu a České republice. Kniha je rozdělena do kapitol Seznámení s Řeckem; Vznik řecké minority v České republice; Návraty; Řecká kultura, zvyky a tradice; Oficiální vztahy mezi Řeckem a Českou republikou Postavení řeckého památníku v Krnově.

Text je laděn do podoby populárně-naučné literatury, která má osvětlit okolnosti řecké poválečné imigrace do Československa a podat informace o životě řecké diaspory, která zasahovala oblast od Krnova přes Město Albrechtice, Osoblahu, Jeseník, Javorník, Šumperk až po Zábřeh na Moravě.

Řecké dny Krnov 2015Řecká hudba bude znít Krnovem v pátek 19. a v sobotu 20. června, kdy budou probíhat tradiční Řecké dny Krnov. Program věnovaný řecké kultuře zahájí v pátek 19. června v 19.00 hodin koncert hudby Mikise Theodorakise v Koncertní síni sv. Ducha, pokračovat bude v sobotu 20. června na Hlavním náměstí, kde se od 14.00 hodin uskuteční folklorní odpoledne.

Představí se na něm taneční soubory Antigoni z Krnova, Evros z Javorníku, Radovan z Napajedel a Komes z polského města Kędzierzyn-Koźle. Závěr pak bude patřit řecké taneční zábavě, která začne v sále Slezského domova ve 20.00 hodin. K poslechu a tanci bude hrát brněnská skupina I Parea.

Řecké dny Krnov 2015 pořádá Řecká obec Krnov-město ve spolupráci s Asociací řeckých obcí ČR za podpory města Krnova, Moravskoslezského kraje a Ministerstva kultury ČR.

Střídání žánrů

Autor si neodpustil některé beletristické vsuvky. Celkově je kniha žánrově nevyhraněná, ale žánrová čistota ještě nemusí být zárukou čtenářského úspěchu. Nejedná se o přísně historickou, sociologickou, kulturologickou či antropologickou studii, ale o text směřující k popularizaci daného jevu.

Takže na začátku má kniha charakter spíše turistického průvodce po Řecku, poté je čerpáno z dostupných pramenů o řecké menšině v Československu, pak se vychází z osobních svědectví a zážitků některých osob při návratu z Československa do Řecka, takže text nabývá memoárové povahy.

Nechybí hospodská historka (Kulečník), pak je zde kulturně-historický exkurz do oblasti řecké kultury, zvyků a tradic, na který navazuje sociologizující pojednání o řeckých hudebních a tanečních skupinách v ČR. Následně je pozornost soustředěna na vztahy mezi ČR a Řeckem čili na dějiny diplomacie.

Významné osobnosti

Zaměřuje se také na působení řeckých organizací u nás a na významné osobnosti řeckého původu v ČR, mezi kterými najdeme kromě Marty a Teny Elefteriadu také otce a syna Samarasovy z Krnova, zakladatele firmy Santa, dnešního holdingu Kofola.

Nechybí ani krnovský spisovatel Praxitelis Makris. Dále zde najdeme významné výtvarné a hudební umělce, lékaře, zoology, spisovatele, překladatele, sportovce (fotbalisty, hokejisty, běžce, boxery, řecko-římské zápasníky), suma sumárum: řecká menšina v ČR se úspěšně prosadila v mnoha oborech lidské činnosti.

Poslední, žurnalisticky laděná kapitola se týká postavení řeckého památníku v Krnově, který je dílem brněnského výtvarníka doc. PhDr. Lefterise Joanidise. Památník byl odhalen 29. října 2005 ve Smetanových sadech v Krnově.

Československo, děkujeme

Pomineme-li žánrovou nesourodost jednotlivých kapitol, mísení odborného stylu s beletristickým pomocí poetizace slovníku, žurnalistickým a sociologizujícím, pak je škoda, že text neprošel pečlivější jazykovou korekturou a celkovou závěrečnou redakcí před vytištěním publikace.

Sympatické je, že knihu lektoroval odborník na řeckou imigraci v Československu PhDr. Konstantinos Tsivos, Ph.D., který je ovšem řeckým rodákem a v Praze působí od roku 1994. Gramatické chyby v textu působí značně rušivě a také některá autorova vyjádření postrádají důkladnou obeznámenost s větnou skladbou českého jazyka.

Informační hodnota knihy je ovšem nesporná a její poslání je vysoce humánní. Autor své poděkování československým občanům za vstřícnost a pomoc řeckým imigrantům v jejich těžkých chvílích shrnul do jedné závěrečné věty: „Československo, děkujeme!"

Vzhledem k tomu, že autor této recenze měl štěstí na kvalitní středoškolské učitele ruštiny a dějepisu řeckého původu z Krnova, rád by poděkoval i obráceně občanům řecké národnosti v Československu a České republice: „Děkujeme, že jste se stali solí této země."

Libor Martinek