Historické prameny opěvují rokokovou a barokní výzdobu rudoltického zámku, která mu vynesla přezdívku Slezské Versailles.
Je v nich také zmínka o soše Máří Magdalény s lebkou, kterou vytvořil sochař Jan (Johann) Schubert (1743 až 1792) pro hraběte Alberta z Hodic.
Místní znali toto sochu jen z předválečné fotografie, ale už 70 let ji považovali za ztracenou. Náhodou se ji podařilo vypátrat v depozitáři bruntálského muzea.
Její návrat do zámecké kaple provázel 17. března koncert flétnového Čtyřfletu a ženského pěveckého sboru Legato.
Protože kromě návratu Máří Magdalény bude tématem zámecké sezony 2018 také sto let od vzniku Československa, zazpíval sbor Legato píseň Kde domov můj, ze které se stala hymna.
close
info
Zdroj: Deník / Fidel Kuba
zoom_in
Barokní plastiku Máří Magdalény si o víkendu přijel do Slezských Rudoltic prohlédnout také krnovský výtvarník a pedagog Ladislav Steininger. Foto:Autor: Deník / Fidel Kuba
Kastelán Tomáš Zemba připomenul, že Máří Magdaléna byla svědkem posledních dní života Ježíše Krista a proto se stala světicí. Je patronkou holičů, protože podle legendy svými vlasy omyla Ježíšovi nohy.
„Socha Máří Magdalény se našla po letech, co jsme ji považovali za ztracenou. Nevíme, kdy a za jakých okolností byla ze Rudoltic odvezena, ale říká se, že opustila tuto zámeckou kapli minimálně před sedmdesáti lety. Mohlo to být ještě dřív, ale nejsme si jistí. Našla se náhodou. Ředitelka muzea paní Zajícová potkala svědkyni, která zaslechla, že jedna ze soch v depozitáři prý pochází ze Slezských Rudoltic. Paní Zajícová zbystřila, protože není žádná zmínka, že by se některá z původních zámeckých soch dochovala. Hned mi poslala fotografii. Já jsem okamžitě prohlásil: To je naše Mařka!, protože jsem naši Máří Magdalénu znal z archivní fotografie,“ uvedl Zemba s tím, že obec ještě čekala spousta administrativních kroků, než cenný originál získala zpět.
