Olomoucké kino Metropol bylo vybráno pro dnešní premiéru filmu nazvaném Na tělo. Tři roky trvalo natáčení tohoto dokumentárního snímku, věnovaného fotografu a pedagogu Jindřichu Štreitovi.

Režie se ujala Libuše Rudinská a jak název napovídá, měla ambice zachytit fotografa více osobněji.

„Byla se mnou na každém kroku, natočila toho na tři filmy,“ zavzpomínal na natáčení Jindřich Štreit.

Libuše Rudinská (1974) sama vystudovala fotografii na FAMU, pak se začala věnovat dokumentární tvorbě, na svém kontě má řadu snímků, například celovečerní dokumenty pro kina o životě herce Jiřího Voskovce ve Spojených státech Můj otec George Voskovec (2011).

Při natáčení se Štreitem jí pomohlo i to, že se znají již pětadvacet let, byla totiž jeho studentkou na FAMU. „Ale i když se dlouho známe, přesto to trvalo snad rok a půl, než si mě pustil k tělu,“ přiznala režisérka.

JAK PÁD A ZRANĚNÍ OVLIVNILY NATÁČENÍ

Pomyslné ledy se podle ní prolomily i jedním dramatickým okamžikem při natáčení, kdy se fotograf při pádu zranil.

„Bylo to nešťastný pád, při kterém málem přišel o život. Naštěstí jsme s kolegou rychle zareagovali a pomohli mu. Myslím, že tím okamžikem se prolomila bariéra osobní blízkosti a my jsme stali součástí jeho rodiny, do níž nás přijal,“ zavzpomínala Libuše Rudinská na nečekané situace natáčení.

Jak dodala, důležitá byla při natáčení vzájemná důvěra. „Myslím, že mi Jindra uvěřil, že s ním nemám žádné špatné úmysly.“ Osobní vyznění filmu je důležité i pro Jindřicha Štreita.

„Jsou tam věci, které normálně člověk neventiluje, nemluví i o nich. Zároveň jsou to ale věci, které život přináší. Myslím, že se Libušce podařilo poodkrýt tu slupku ještě kousek dál,“ doplnil Jindřich Štreit.

TŘI ROKY ŽIVOTA

Film zachycuje tři roky jeho života, dokumentaristka ho provází na výstavách, při cestách, při fotografické práci, při výuce, ale také v soukromí doma na Sovinci nebo například v nemocnici.

„Ty tři roky byly velmi hektické. Natočeného materiálu by bylo na dalších pět filmů. Mnoho věcí událostí, setkání, zážitků se samozřejmě do toho filmu nevešlo, režisérka je nezařadila. Já to respektuji, vůbec jsem jí do toho nemluvil. Je to její autorský film a pro mě je to záznam tří let mého života. Osobně si hodně považuji to, že je tam i zachycen můj vztah s mou ženou Agnes, který je pro mě velmi důležitý,“ řekl Jindřich Štreit.

I pro něj je úhel pohledu Libuše Rudinské zajímavý.

„V tom filmu není jediná moje vernisáž. Při tom já žiju od vernisáže k vernisáží. Samozřejmě film zachycuje i mou práci, témata, která jsem zpracovával, jako byl třeba cyklus Lidé bez domova. Ale ve výsledku se mi zdá, že moje fotografická práce v tom filmu není stěžejní. Je to spíše moje osobní zpověď, a tím se ten film liší od všech předchozích, které o mě byly natočeny. Tento je prostě na tělo,“ dodal Jindřich Štreit.

Film Na tělo s podtitulem Obyčejný svět neobyčejného muže podpořila i Univerzita Palackého. Jindřich Štreit je totiž absolventem její pedagogické fakulty a je také členem Vědecké rady UP.

„My si Jindřicha Štreita velmi vážíme, jako umělec svou prací výrazně přesahuje region, a jsme proto rádi, že se ke své alma mater hlásí, že se o ní zajímá a svými zkušenostmi přispívá k jejímu rozvoji,“ uvedl rektor Univerzity Palackého Jaroslav Miller.

Zítra proběhne premiéra ve Štreitově rodném městě Vsetíně, fotograf se premiéry osobně zúčastní spolu s režisérkou Rudinskou.