Martin Kolomý: Na kdyby nehledím, při Rallye Dakar se totiž může stát všechno

Petr Dušek 17. 2. 2018

Letošní Rallye Dakar je už několik týdnů minulostí. Z Jižní Ameriky doma ve Starém Městě nedaleko Bruntálu je také pilot kamionového speciálu Phoenix Martin Kolomý.

Jednička týmu Tatra Buggyra Racing dokončila soutěž na jedenáctém místě. Hned čtyřikrát si vyjela postavení na stupních vítězů. Vícekrát se mu to nikdy předtím nepodařilo. Nechybělo přitom mnoho, aby ovládl i některé etapy.

„Vítězství je pro mě nakonec to, že jsem dojel do cíle,“ komentoval Martin Kolomý, s nímž jsme o dakarské rallye pořídili delší rozhovor.

Zdroj: Deník / Dušek Petr BR - Dakar. Foto: Martin Kolomý.Autor: Deník / Dušek Petr

Martine, jste ve finále spokojen s jedenáctým místem?

Zpětně jsem opravdu rád za to, že jsme to dokončili. Museli jsme řešit technické problémy a hlavně v závěru to nebylo nic jednoduchého.

Ve třetí etapě to byla závada na elektroinstalaci, při té poslední pak potíže s kardanem. Dalo se tomu vůbec předcházet?
Nedalo. Tohle se zkrátka v tak náročném závodě může stát. Jako mechanici autu rozumíme skvěle, ale na elektriku zas až takoví odborníci nejsme. Nakonec jsme závadu dokázali odstranit, ale ztratili jsme spoustu času.

U třetí etapy to dělalo osm a půl hodiny, u té závěrečné pak čtyři a půl hodiny. Trápil jste se myšlenkami, kde byste dojel, kdyby problémy nepřišly?

To je všechno kdyby, ale na to se nehledí. Kdybychom poruchy řešit nemuseli, mohli jsme teoreticky vyhrát. Je třeba však mít na zřeteli, že je to maratonská soutěž, ve které se může stát všechno.

Kamionový speciál Phoenix nakonec posádku Martina Kolomého dopravil do cíle. Zdroj: Deník / Dušek Petr Kamionový speciál Phoenix nakonec posádku Martina Kolomého dopravil do cíle.Autor: Deník / Dušek Petr

Před Dakarem jste si za cíl vytyčil získat sošku beduína, kterou získávají tři nejlepší v každé kategorii. Jak pro vás bylo náročné pokračovat po osudné třetí etapě, po níž bylo téměř jasné, že se jí nedočkáte?

Věděli jsme, že na bednu v celkovém pořadí to už nebude. Byl jsem zklamaný, ale jeli jsme dál a chtěli dosahovat co nejlepších výsledků. Jedná se o extrémní závod, který se jede ve velkém teplu. Technika i jezdci s posádkami dostávají opravdu zabrat. Vítězství je pro nás to, že jsme dojeli do cíle.

Mrzí vás i potíže ze závěrečné etapy? Po problémech z úvodu jste totiž předvedl parádní stíhací jízdu a dokázal se dostat do nejlepší desítky. Těsně před koncem jste z ní ale vypadl.

Vůbec mě to nemrzí, protože ve druhé půli soutěže jsme se drželi na dostřel těch nejlepších. Každou etapu jsme zajížděli v top pětce. Čtyřikrát jsme zajeli pódium, což je na Dakaru můj rekord. Byla to daň za to, že se jelo rychle. Kardan se ukroutil.

Takové věci se ale při tak náročném závodu stávají. Auto dostalo opravdu zabrat. Během 17. února dorazí z Jižní Ameriky zpět jako hromada šrotu. Extrémní náročnost se na něm podepsala.

Na Phoenixe ovšem nedáte dopustit. Je to tak?

Po všech stránkách jde o výborné auto, se kterým se nám jelo skvělo. Za to je potřeba Tatře poděkovat.

Byť váš kamionový speciál doplatil na náročnost Dakaru, vy sám jste si letošní jubilejní čtyřicátý ročník, jenž vedl z Peru přes Bolívii do Argentiny užil. Měla by právě takto soutěž vypadat?

Bylo to skutečně nádherné. Tratě byly strašně těžké. Minule jsme závodili dvě tři hodiny a byli jsme zpět. Tentokrát to byly extrémně těžké speciály. Náročnost se odrazila i na počtu kamionů, které dorazily do cíle. Na začátku jich bylo padesát, závod ale dokončilo devatenáct vozů.

Zareagovali tak pořadatelé na loňskou kritiku, kdy si jezdci stěžovali na lehké etapy a zmatky v organizaci rallye?

Tak dlouho se remcalo, až si to pořadatelé vzali k srdci a rozhodli se uspořádat něco skutečně extrémního. Zatímco loni jsme etapy dojížděli s minutovými rozdíly, tentokrát činily několik hodin.

Zdroj: Deník / Dušek Petr

Kamion Martina Kolomého v cíli v argentinském městě Córdoba. Foto: Martin Kolomý. Autor: Deník / Dušek Petr

Jak moc si ceníte pomoci týmu Adria, který fungoval jako vaše rychlá asistence? Přímo ze svého kamionu vám ve druhé polovině Dakaru daroval zadní nápravu, čímž se vyřadil ze závodu.

Musím jim znovu poděkovat. Bylo to o zvážení priorit, my už totiž žádnou náhradní nápravu neměli. Za kluky z Adrie přišel s návrhem manažer Tatra Buggyra Racing Honza Kalivoda. Kluci se vůbec nerozmýšleli a souhlasili, čehož si velmi vážím.

Panovala spokojenost i s posádkou vašeho Phoenixe? Ta se totiž oproti loňskému ročníku změnila. Navigátorem byl Rostislav Plný a mechanikem pak Jiří Stross.

Podle mě jsme si sedli výborně. Rosťa ukázal, že je skvělý navigátor i v tak velkém autě. Jirka je pak zaměstnanec našeho týmu a dobře se známe. Celkově nám to šlapalo a doufám, že bychom společně mohli absolvovat i další závody.

Na Dakar se pravidelně vyzbrojujete domácí slivovicí a klobásami. Alkohol se hodí jako dezinfekce, jídlo pak nejspíš přijde vhod při různých zdrženích. Hodilo se to i letos?

Určitě. Směnný obchod je potřeba udržovat. (smích)

Dělala vám problémy i změna nadmořské výšky? V Peru jste přece jenom začali na pobřeží, načež jste se přesunuli do vysokých bolívijských hor.

Já s tím problém neměl, ale třeba Martin Šoltys z našeho druhého kamionu řešil obrovské potíže. Před odjezdem na Dakar jsem spal ve vzduchovém stanu, který simuluje podmínky ve vyšších polohách. Každý rok se na to připravuju a štěstí nakonec přeje připraveným. (úsměv)

Letošní ročník dakarské rallye byl skutečně extrémní. Zdroj: Deník / Dušek Petr Letošní ročník dakarské rallye byl skutečně extrémní.Autor: Deník / Dušek Petr

Během jedné z etap jste pomáhali na kola převrácenému Kamazu pozdějšího vítěze Nikolajeva. Je tato vzájemná pomoc obvyklá? Rus vaší posádce přišel později poděkovat a předal vám i model svého kamionu.

Mělo by to tak fungovat, není to nic nestandardního. Jezdci by si na trati pomáhat měli. Nikdo totiž neví, co ho na trati může potkat a kdy pomoc bude sám potřebovat. Zohlednit by to měli i pořadatelé. Mi za pomoc odečetli pět minut, ve skutečnosti jsem tam stál šestnáct minut. Nechal jsem to ale plavat.

Jaký bude váš další plán pro letošní rok? Zúčastníte se podobně jako v loňském roce Rallye Hedvábná stezka?

Zrovna minulý týden jsem se sešel s partnerem, konkrétně společností Ivar, se kterou jsem řešil možnou podporu. Přece jenom tak náročné soutěže se bez financí sponzorů nelze zúčastnit. Podle toho, zda se peníze nakonec povede sehnat, se rozhodneme, jestli Hedvábnou stezku pojedeme.

A o ambicích pro příští Dakar jste už přemýšlel?

Ty jsou samozřejmě opět nejvyšší možné. Platí ovšem to samé jako u Hedvábné stezky, i na příští ročník se musí sehnat finance, od nichž se všechno odvíjí. Já osobně bych další Dakar moc rád jel.

MARTIN KOLOMÝ
Narodil se 26. května 1973 v Bruntále. Momentálně žije ve Starém Městě, které se nachází jen několik kilometrů od jeho rodiště.

S Dakarem poprvé přišel do kontaktu před deseti lety. Svých prvních ročníků se zúčastnil v roli mechanika. Následně přešel k rychlé asistenci a posledních sedm let absolvoval v pozici jezdce kamionu.

Začal u stáje KM Racing, načež přešel k Czech Dakar, odkud vedla cesta do současné stáje Tatra Buggyra Racing, přičemž v letošním ročníku dakarské rallye figuroval jako týmová jednička.

Jeho maximem na Dakaru jsou zatím dvě pátá místa celkového pořadí. Je hrdým otcem dvou dětí.